Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GLAESSNER Martin Fritz 25.12.1906-?22.11.1989

{{Infobox - osoba
| jméno = Martin Fritz GLAESSNER
| obrázek = Glaessner Martin Fritz portret.jpg
| datum narození = 25.12.1906
| místo narození = Ústí nad Labem
| datum úmrtí = 22./23.11.1989
| místo úmrtí = Adelaide (Austrálie)
| povolání = 5- Paleontolog<br />11- Geolog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 642
}}

'''GLAESSNER, Martin Fritz,''' ''* 25. 12. 1906 Ústí nad Labem, † 22./23. 11. 1989 Adelaide (Austrálie), geolog, paleontolog, právník''

Syn chemika a podnikatele Arthura G. (1878–1928) a Luisy,
roz. Feiglové. Po 1909 s rodiči přesídlil do Vídně. Od mládí
měl zájem o přírodní vědy. 1923–32 pracoval jako volontér
v geologicko-paleontologickém oddělení Přírodovědeckého
muzea ve Vídni. Na univerzitě ve Vídni studoval práva (1929
Dr. jur.) a zároveň přírodní vědy, disertaci ''Die Dekapoden des österreichischen Jungtertiärs'' obhájil 1931. Specializoval se na výzkum fosilních korýšů, revidoval starší výzkumy A. Friče
a M. Remeše z období druhohor. Dodnes zůstaly platné popisy
jurských rodů Tithonohomola a Laeviprosopon. Prováděl geologické výzkumy v Dolním Rakousku, při studiu bradlového
pásma překračoval na území Moravy (Pavlovské vrchy). 1931
popsal tamní křídové měkkýše. 1937 uveřejnil profil alpského
předpolí a jeho pokračování severně od Dunaje, řešil vztah
útesového pásma svrchní jury, mj. Pavlovských vrchů, k okolní
molase (neogén) a později nasunutému ﬂyši (křída – spodní
terciér).

V letech 1932–37 pobýval v SSSR. Účastnil se výzkumných
expedic na Krym a Kavkaz. 1936 se oženil s Kristinou Tupikinovou a měl s ní dceru. Koncem 1937 odešel s rodinou
do Vídně, po anšlusu Rakouska pracoval krátce jako geolog
na Slovensku a později žil v exilu v Londýně. 1938 nastoupil
v Port Moresby, na území pod australskou správou v Papui,
kde založil mikropaleontologickou laboratoř, která se zabývala
stratigrafií a tektonikou Nové Guineje. 1945 získal australské občanství a poválečnou kariéru si vybudoval v Austrálii.
1950–71 byl profesorem univerzity v Adelaide, poté odešel
do penze. Služebně navštívil řadu zemí, na pozvání Československé společnosti pro mineralogii a geologii přednesl 1957
v Praze přednášku o geologických problémech australského
kontinentu. Uveřejnil více než sto šedesát prací, stal se členem světových vědeckých společností, v Rakousku byl oceněn
zlatým doktorským diplomem Univerzity Vídeň a Suessovou
medailí. Jeho jméno nesou nové fosilní taxony, např. Palaeopalinurus glaessneri ze Štramberka.

'''D:''' výběr: Über eine neue miozäne Krabbe und die Brachyurenfauna
des Wiener Beckens, in: Verhandlungen der Geologischen Bundesanstalt
(Wien) 6, 1924, s. 109–118; Die Dekapodenfauna des österreichischen
Jungtertiärs, in: Jahrbuch der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 78,
1928, s. 161–219; Die alpine Randzone nördlich der Donau und ihre
erdölgeologische Bedeutung, in: Petroleum (Berlin) 33, 1937, s. 1–8.

'''L:''' nekrology: K. Vogel, In memoriam M. F. G., in: Paläontologische Zeitschrift (Stuttgart) 65, 1991, č. 1–2, s. 1–3; Mitteilungen der Österreichischen
geologischen Gesellschaft (Wien) 84, 1991, s. 377–378; Australian Dictionary of Biography 17, 2007, s. 439–440.

Pavel Vlašímský
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:5- Paleontolog]]
[[Kategorie:11- Geolog]]

[[Kategorie:1906]]
[[Kategorie:Ústí nad Labem]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Adelaide]]