Biografický slovník
GLAESSNER Martin Fritz 25.12.1906-?22.11.1989: Porovnání verzí
(GLAESSNER_Martin_Fritz_25.12.1906-1989) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.12.1906 | | datum narození = 25.12.1906 | ||
| − | | místo narození = Ústí | + | | místo narození = Ústí nad Labem |
| − | | datum úmrtí = 1989 | + | | datum úmrtí = 22./23.11.1989 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Adelaide (Austrálie) |
| povolání = 5- Paleontolog | | povolání = 5- Paleontolog | ||
11- Geolog | 11- Geolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''GLAESSNER, Martin Fritz,''' ''* 25. 12. 1906 Ústí nad Labem, † 22./23. 11. 1989 Adelaide (Austrálie), geolog, paleontolog, právník'' | |
| + | |||
| + | Syn chemika a podnikatele Arthura G. (1878–1928) a Luisy, | ||
| + | roz. Feiglové. Po 1909 s rodiči přesídlil do Vídně. Od mládí | ||
| + | měl zájem o přírodní vědy. 1923–32 pracoval jako volontér | ||
| + | v geologicko-paleontologickém oddělení Přírodovědeckého | ||
| + | muzea ve Vídni. Na univerzitě ve Vídni studoval práva (1929 | ||
| + | Dr. jur.) a zároveň přírodní vědy, disertaci ''Die Dekapoden des österreichischen Jungtertiärs'' obhájil 1931. Specializoval se na výzkum fosilních korýšů, revidoval starší výzkumy A. Friče | ||
| + | a M. Remeše z období druhohor. Dodnes zůstaly platné popisy | ||
| + | jurských rodů Tithonohomola a Laeviprosopon. Prováděl geologické výzkumy v Dolním Rakousku, při studiu bradlového | ||
| + | pásma překračoval na území Moravy (Pavlovské vrchy). 1931 | ||
| + | popsal tamní křídové měkkýše. 1937 uveřejnil profil alpského | ||
| + | předpolí a jeho pokračování severně od Dunaje, řešil vztah | ||
| + | útesového pásma svrchní jury, mj. Pavlovských vrchů, k okolní | ||
| + | molase (neogén) a později nasunutému flyši (křída – spodní | ||
| + | terciér). | ||
| + | |||
| + | V letech 1932–37 pobýval v SSSR. Účastnil se výzkumných | ||
| + | expedic na Krym a Kavkaz. 1936 se oženil s Kristinou Tupikinovou a měl s ní dceru. Koncem 1937 odešel s rodinou | ||
| + | do Vídně, po anšlusu Rakouska pracoval krátce jako geolog | ||
| + | na Slovensku a později žil v exilu v Londýně. 1938 nastoupil | ||
| + | v Port Moresby, na území pod australskou správou v Papui, | ||
| + | kde založil mikropaleontologickou laboratoř, která se zabývala | ||
| + | stratigrafií a tektonikou Nové Guineje. 1945 získal australské občanství a poválečnou kariéru si vybudoval v Austrálii. | ||
| + | 1950–71 byl profesorem univerzity v Adelaide, poté odešel | ||
| + | do penze. Služebně navštívil řadu zemí, na pozvání Československé společnosti pro mineralogii a geologii přednesl 1957 | ||
| + | v Praze přednášku o geologických problémech australského | ||
| + | kontinentu. Uveřejnil více než sto šedesát prací, stal se členem světových vědeckých společností, v Rakousku byl oceněn | ||
| + | zlatým doktorským diplomem Univerzity Vídeň a Suessovou | ||
| + | medailí. Jeho jméno nesou nové fosilní taxony, např. Palaeopalinurus glaessneri ze Štramberka. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Über eine neue miozäne Krabbe und die Brachyurenfauna | ||
| + | des Wiener Beckens, in: Verhandlungen der Geologischen Bundesanstalt | ||
| + | (Wien) 6, 1924, s. 109–118; Die Dekapodenfauna des österreichischen | ||
| + | Jungtertiärs, in: Jahrbuch der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 78, | ||
| + | 1928, s. 161–219; Die alpine Randzone nördlich der Donau und ihre | ||
| + | erdölgeologische Bedeutung, in: Petroleum (Berlin) 33, 1937, s. 1–8. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrology: K. Vogel, In memoriam M. F. G., in: Paläontologische Zeitschrift (Stuttgart) 65, 1991, č. 1–2, s. 1–3; Mitteilungen der Österreichischen | ||
| + | geologischen Gesellschaft (Wien) 84, 1991, s. 377–378; Australian Dictionary of Biography 17, 2007, s. 439–440. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 60: | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ústí nad Labem]] |
[[Kategorie:1989]] | [[Kategorie:1989]] | ||
| + | [[Kategorie:Adelaide]] | ||
Verze z 20. 6. 2018, 20:02
| Martin Fritz GLAESSNER | |
 | |
| Narození | 25.12.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Ústí nad Labem |
| Úmrtí | 22./23.11.1989 |
| Místo úmrtí | Adelaide (Austrálie) |
| Povolání |
5- Paleontolog 11- Geolog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135922 |
GLAESSNER, Martin Fritz, * 25. 12. 1906 Ústí nad Labem, † 22./23. 11. 1989 Adelaide (Austrálie), geolog, paleontolog, právník
Syn chemika a podnikatele Arthura G. (1878–1928) a Luisy, roz. Feiglové. Po 1909 s rodiči přesídlil do Vídně. Od mládí měl zájem o přírodní vědy. 1923–32 pracoval jako volontér v geologicko-paleontologickém oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni. Na univerzitě ve Vídni studoval práva (1929 Dr. jur.) a zároveň přírodní vědy, disertaci Die Dekapoden des österreichischen Jungtertiärs obhájil 1931. Specializoval se na výzkum fosilních korýšů, revidoval starší výzkumy A. Friče a M. Remeše z období druhohor. Dodnes zůstaly platné popisy jurských rodů Tithonohomola a Laeviprosopon. Prováděl geologické výzkumy v Dolním Rakousku, při studiu bradlového pásma překračoval na území Moravy (Pavlovské vrchy). 1931 popsal tamní křídové měkkýše. 1937 uveřejnil profil alpského předpolí a jeho pokračování severně od Dunaje, řešil vztah útesového pásma svrchní jury, mj. Pavlovských vrchů, k okolní molase (neogén) a později nasunutému flyši (křída – spodní terciér).
V letech 1932–37 pobýval v SSSR. Účastnil se výzkumných expedic na Krym a Kavkaz. 1936 se oženil s Kristinou Tupikinovou a měl s ní dceru. Koncem 1937 odešel s rodinou do Vídně, po anšlusu Rakouska pracoval krátce jako geolog na Slovensku a později žil v exilu v Londýně. 1938 nastoupil v Port Moresby, na území pod australskou správou v Papui, kde založil mikropaleontologickou laboratoř, která se zabývala stratigrafií a tektonikou Nové Guineje. 1945 získal australské občanství a poválečnou kariéru si vybudoval v Austrálii. 1950–71 byl profesorem univerzity v Adelaide, poté odešel do penze. Služebně navštívil řadu zemí, na pozvání Československé společnosti pro mineralogii a geologii přednesl 1957 v Praze přednášku o geologických problémech australského kontinentu. Uveřejnil více než sto šedesát prací, stal se členem světových vědeckých společností, v Rakousku byl oceněn zlatým doktorským diplomem Univerzity Vídeň a Suessovou medailí. Jeho jméno nesou nové fosilní taxony, např. Palaeopalinurus glaessneri ze Štramberka.
D: výběr: Über eine neue miozäne Krabbe und die Brachyurenfauna des Wiener Beckens, in: Verhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 6, 1924, s. 109–118; Die Dekapodenfauna des österreichischen Jungtertiärs, in: Jahrbuch der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 78, 1928, s. 161–219; Die alpine Randzone nördlich der Donau und ihre erdölgeologische Bedeutung, in: Petroleum (Berlin) 33, 1937, s. 1–8.
L: nekrology: K. Vogel, In memoriam M. F. G., in: Paläontologische Zeitschrift (Stuttgart) 65, 1991, č. 1–2, s. 1–3; Mitteilungen der Österreichischen geologischen Gesellschaft (Wien) 84, 1991, s. 377–378; Australian Dictionary of Biography 17, 2007, s. 439–440.
Pavel Vlašímský
