GORDON John ?1584-?10.12.1648: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GORDON John ?1584-?10.2.1648 na GORDON John ?1584-?10.12.1648 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = před 1584
 
| datum narození = před 1584
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 10.2.1648?
+
| datum úmrtí = snad 10.12.1648
 
| místo úmrtí = Gdaňsk (Polsko)  
 
| místo úmrtí = Gdaňsk (Polsko)  
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>John GORDON
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 687-688
 +
}}
 +
 
 +
'''GORDON, John,''' ''* před 1584, † snad 10. 12. 1648 Gdaňsk (Polsko), voják''
 +
 
 +
Příslušník skotské šlechtické rodiny, jeho stejnojmenný otec padl 1584 jako žoldnéř v nizozemských Flandrech. Přestože byl G. kalvinista, bojoval ve vojsku katolické Francie a patrně 1626 přestoupil do armády císaře Ferdinanda II. O rok později byl již nejvyšším strážmistrem plukovníka D. Hebrona a účastnil se Valdštejnova válečného tažení do severního Německa. 1630 byl převelen do severní Itálie na bojiště mantovské války, koncem 1631 se vrátil pod Valdštejnovo přímé velení jako podplukovník v pluku A. E. Trčky z Lípy. Společně s krajanem W. Lesliem byl rok nato zajat Švédy při bojích v Německu. Král Gustav II. Adolf ho však pustil na svobodu a G. se zúčastnil bitvy u Lützenu. 1633 ho Valdštejn jmenoval velitelem Chebu. Navzdory tomu, že G. v lednu 1634 nepodepsal tzv. plzeňský revers, v němž důstojníci slíbili Valdštejnovi věrnost, generalissimus ho povýšil na plukovníka. Skupina spiklenců tvořená G., W. Lesliem a W. Butlerem dala 25. 2. 1634 Valdštejna a jeho přívržence v Chebu zavraždit. Za svoji loajalitu získal Trčkův pluk, statky Smidary a Skřivany na Novobydžovsku, hodnost císařského komorníka a finanční hotovost. V pokračujících bojích třicetileté války, z nichž část strávil na Chebsku, se už výrazněji nevyznamenal, s výjimkou dobytí pevnosti Dießen (1639) v Bavorsku. 1644 se načas vrátil do Skotska; 1648 byl zajat Švédy a krátce poté zemřel. Pohřben byl v Novém kostele (Nieuwekerk) v nizozemském Delftu, kde žila jeho rodina kalvínské víry, která prodala 1651 G. české statky.
 +
 
 +
'''L:''' ADB 9, s. 372; OSN 10, s. 308; KSN 4, s. 521; Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia I–VII, 1971–1981, rejstříky; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, passim.
 +
 
 +
Jan Kilián
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
  
 
[[Kategorie:1584]]
 
[[Kategorie:1584]]
[[Kategorie:10.2.1648]]
+
[[Kategorie:1648]]
 
+
[[Kategorie:Gdaňsk]]
== Literatura ==
+
ADB 9, s. 372; OSN 10, s. 308; KSN 4, s. 521; Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia I–VII, Praha 1971–1981, rejstříky; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, passim.
+

Aktuální verze z 8. 4. 2021, 21:13

John GORDON
Narození před 1584
Úmrtí snad 10.12.1648
Místo úmrtí Gdaňsk (Polsko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 687-688
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46494

GORDON, John, * před 1584, † snad 10. 12. 1648 Gdaňsk (Polsko), voják

Příslušník skotské šlechtické rodiny, jeho stejnojmenný otec padl 1584 jako žoldnéř v nizozemských Flandrech. Přestože byl G. kalvinista, bojoval ve vojsku katolické Francie a patrně 1626 přestoupil do armády císaře Ferdinanda II. O rok později byl již nejvyšším strážmistrem plukovníka D. Hebrona a účastnil se Valdštejnova válečného tažení do severního Německa. 1630 byl převelen do severní Itálie na bojiště mantovské války, koncem 1631 se vrátil pod Valdštejnovo přímé velení jako podplukovník v pluku A. E. Trčky z Lípy. Společně s krajanem W. Lesliem byl rok nato zajat Švédy při bojích v Německu. Král Gustav II. Adolf ho však pustil na svobodu a G. se zúčastnil bitvy u Lützenu. 1633 ho Valdštejn jmenoval velitelem Chebu. Navzdory tomu, že G. v lednu 1634 nepodepsal tzv. plzeňský revers, v němž důstojníci slíbili Valdštejnovi věrnost, generalissimus ho povýšil na plukovníka. Skupina spiklenců tvořená G., W. Lesliem a W. Butlerem dala 25. 2. 1634 Valdštejna a jeho přívržence v Chebu zavraždit. Za svoji loajalitu získal Trčkův pluk, statky Smidary a Skřivany na Novobydžovsku, hodnost císařského komorníka a finanční hotovost. V pokračujících bojích třicetileté války, z nichž část strávil na Chebsku, se už výrazněji nevyznamenal, s výjimkou dobytí pevnosti Dießen (1639) v Bavorsku. 1644 se načas vrátil do Skotska; 1648 byl zajat Švédy a krátce poté zemřel. Pohřben byl v Novém kostele (Nieuwekerk) v nizozemském Delftu, kde žila jeho rodina kalvínské víry, která prodala 1651 G. české statky.

L: ADB 9, s. 372; OSN 10, s. 308; KSN 4, s. 521; Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia I–VII, 1971–1981, rejstříky; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, passim.

Jan Kilián