GORDON John ?1584-?10.12.1648: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku GORDON John ?1584-?10.2.1648 na GORDON John ?1584-?10.12.1648 bez založení přesměrování) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = před 1584 | | datum narození = před 1584 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
− | | datum úmrtí = 10. | + | | datum úmrtí = snad 10.12.1648 |
| místo úmrtí = Gdaňsk (Polsko) | | místo úmrtí = Gdaňsk (Polsko) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 687-688 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''GORDON, John,''' ''* před 1584, † snad 10. 12. 1648 Gdaňsk (Polsko), voják'' | ||
+ | |||
+ | Příslušník skotské šlechtické rodiny, jeho stejnojmenný otec padl 1584 jako žoldnéř v nizozemských Flandrech. Přestože byl G. kalvinista, bojoval ve vojsku katolické Francie a patrně 1626 přestoupil do armády císaře Ferdinanda II. O rok později byl již nejvyšším strážmistrem plukovníka D. Hebrona a účastnil se Valdštejnova válečného tažení do severního Německa. 1630 byl převelen do severní Itálie na bojiště mantovské války, koncem 1631 se vrátil pod Valdštejnovo přímé velení jako podplukovník v pluku A. E. Trčky z Lípy. Společně s krajanem W. Lesliem byl rok nato zajat Švédy při bojích v Německu. Král Gustav II. Adolf ho však pustil na svobodu a G. se zúčastnil bitvy u Lützenu. 1633 ho Valdštejn jmenoval velitelem Chebu. Navzdory tomu, že G. v lednu 1634 nepodepsal tzv. plzeňský revers, v němž důstojníci slíbili Valdštejnovi věrnost, generalissimus ho povýšil na plukovníka. Skupina spiklenců tvořená G., W. Lesliem a W. Butlerem dala 25. 2. 1634 Valdštejna a jeho přívržence v Chebu zavraždit. Za svoji loajalitu získal Trčkův pluk, statky Smidary a Skřivany na Novobydžovsku, hodnost císařského komorníka a finanční hotovost. V pokračujících bojích třicetileté války, z nichž část strávil na Chebsku, se už výrazněji nevyznamenal, s výjimkou dobytí pevnosti Dießen (1639) v Bavorsku. 1644 se načas vrátil do Skotska; 1648 byl zajat Švédy a krátce poté zemřel. Pohřben byl v Novém kostele (Nieuwekerk) v nizozemském Delftu, kde žila jeho rodina kalvínské víry, která prodala 1651 G. české statky. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ADB 9, s. 372; OSN 10, s. 308; KSN 4, s. 521; Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia I–VII, 1971–1981, rejstříky; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, passim. | ||
+ | |||
+ | Jan Kilián | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1584]] | [[Kategorie:1584]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1648]] |
− | + | [[Kategorie:Gdaňsk]] | |
− | + | ||
− | + |
Aktuální verze z 8. 4. 2021, 21:13
John GORDON | |
Narození | před 1584 |
---|---|
Úmrtí | snad 10.12.1648 |
Místo úmrtí | Gdaňsk (Polsko) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 687-688 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46494 |
GORDON, John, * před 1584, † snad 10. 12. 1648 Gdaňsk (Polsko), voják
Příslušník skotské šlechtické rodiny, jeho stejnojmenný otec padl 1584 jako žoldnéř v nizozemských Flandrech. Přestože byl G. kalvinista, bojoval ve vojsku katolické Francie a patrně 1626 přestoupil do armády císaře Ferdinanda II. O rok později byl již nejvyšším strážmistrem plukovníka D. Hebrona a účastnil se Valdštejnova válečného tažení do severního Německa. 1630 byl převelen do severní Itálie na bojiště mantovské války, koncem 1631 se vrátil pod Valdštejnovo přímé velení jako podplukovník v pluku A. E. Trčky z Lípy. Společně s krajanem W. Lesliem byl rok nato zajat Švédy při bojích v Německu. Král Gustav II. Adolf ho však pustil na svobodu a G. se zúčastnil bitvy u Lützenu. 1633 ho Valdštejn jmenoval velitelem Chebu. Navzdory tomu, že G. v lednu 1634 nepodepsal tzv. plzeňský revers, v němž důstojníci slíbili Valdštejnovi věrnost, generalissimus ho povýšil na plukovníka. Skupina spiklenců tvořená G., W. Lesliem a W. Butlerem dala 25. 2. 1634 Valdštejna a jeho přívržence v Chebu zavraždit. Za svoji loajalitu získal Trčkův pluk, statky Smidary a Skřivany na Novobydžovsku, hodnost císařského komorníka a finanční hotovost. V pokračujících bojích třicetileté války, z nichž část strávil na Chebsku, se už výrazněji nevyznamenal, s výjimkou dobytí pevnosti Dießen (1639) v Bavorsku. 1644 se načas vrátil do Skotska; 1648 byl zajat Švédy a krátce poté zemřel. Pohřben byl v Novém kostele (Nieuwekerk) v nizozemském Delftu, kde žila jeho rodina kalvínské víry, která prodala 1651 G. české statky.
L: ADB 9, s. 372; OSN 10, s. 308; KSN 4, s. 521; Documenta Bohemica bellum tricennale illustrantia I–VII, 1971–1981, rejstříky; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, passim.
Jan Kilián