Biografický slovník
GRÉGROVÁ Iza 30.11.1878-23.3.1962: Porovnání verzí
(→Literatura) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Iza | + | | jméno = Iza GRÉGROVÁ |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Gregrova Iza portret.jpg |
| datum narození = 30.11.1878 | | datum narození = 30.11.1878 | ||
| − | | místo narození = Kralovice | + | | místo narození = Kralovice (u Plzně) |
| datum úmrtí = 23.3.1962 | | datum úmrtí = 23.3.1962 | ||
| místo úmrtí = Vaduz (Lichtenštejnsko) | | místo úmrtí = Vaduz (Lichtenštejnsko) | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 739 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GRÉGROVÁ, Iza''' ''(vl. jm. Grögerová, Isabela), * 30. 11. 1878 Kralovice (u Plzně), † 23. 3. 1962 Vaduz (Lichtenštejnsko), herečka'' | ||
| + | |||
| + | Otec byl místodržitelským sekretářem. G. vyrůstala v Domažlicích, kam se rodina po otcově přeložení přestěhovala. Po lekcích herectví u O. Sklenářové-Malé byla 1895 angažována do Národního divadla. 1906 opakovaně churavěla z nervového vyčerpání, požádala o delší dovolenou a odcestovala do Argentiny. Na jeviště se vrátila koncem zimy 1907, v dubnu příštího roku Národní divadlo definitivně opustila. 1908 se provdala za velkostatkáře J. Hamerníka a porodila syna. Vedla rodinný život, zřídka vystupovala pohostinsky a výjimečně vyučovala herectví. Před druhou světovou válkou se s rodinou vystěhovala do Švýcarska. | ||
| + | |||
| + | Začínající herečka obdařená mimořádným talentem se v Národním divadle rychle prosadila jako osobitá představitelka naivek (Julie, K. Pippich: ''Ve veřejném životě''), chlapeckých a tzv. kalhotkových rolí (Petr, L. Stroupežnický: | ||
| + | ''Zvíkovský rarášek''; titulní role, J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: ''Vicomte z Letorièru''), které vytvářela zejména v českých a francouzských veselohrách. Její napůl dětský vzhled, temperament a spontaneita si dobře rozuměly s postavami diblíků či pubertálních dívek (Sefa, B. Viková-Kunětická: ''Holčička''). Na rozdíl od stereotypního obsazování do nekomplikovaných naivek jí nová divadelní správa přidělila titulní roli v dramatu bratří Mrštíků ''Maryša'' (1900), v níž G. odhalila dosud neznámé tragické polohy svého herectví; její výkon ocenili i autoři. Pod režijním vedením J. Kvapila ztělesnila v premiéře Jiráskovy ''Lucerny'' Mladou kněžnu a prohlubovala niternou charakteristiku postav (Anežka ve Svobodově ''Poupěti''; Perdita v Shakespearově ''Zimní pohádce''; Kasandra v Aischylově ''Oresteii''). Okouzlila vtipnou a temperamentní Zuzanou v Beaumarchaisově ''Figarově svatbě'', spontánním a divokým Pukem v Shakespearově ''Snu noci svatojanské''. Ve vrcholných kreacích, Hedvice z Ibsenovy ''Divoké kachny'' a v titulní roli Wildeovy ''Salome'', podala pronikavě odlišné psychologické studie dítěte na prahu ženství. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Wenig, I. G., in: Divadelní listy 2, 1900/01, s. 241–246; R. Nosková, I. G., in: Kalendář paní a dívek českých 17, 1904, s. 117–118; O. Theer, Naše umělkyně I. G., in: Český svět 1, 1904/05, s. 41–43; B. Viková- -Kunětická, I. G., in: Rozhledy 18, 1908, s. 173–176; F. Šorm, Umělecký profil hereček Národního divadla, 1918, s. 25–26; K. Engelmüller, O slávě herecké, 1947, s. 25–26, 117–118; ND a jeho předchůdci, s. 122–123 (se soupisem rolí); E. Šormová a kol., Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 225–226 (se soupisem rolí, pramenů a literatury); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Plzeň, sign. Kralovice 28, matrika nar., oddaných…, 1871–1884, s. 127, obr. 129; Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražského obyvatelstva 1830 až 1910 /pražští příslušníci/ Hamerník Josef [manžel], krabice 80, č. 54. | ||
| + | |||
| + | Eva Šormová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1878]] |
[[Kategorie:Kralovice]] | [[Kategorie:Kralovice]] | ||
[[Kategorie:1962]] | [[Kategorie:1962]] | ||
[[Kategorie:Vaduz]] | [[Kategorie:Vaduz]] | ||
Aktuální verze z 28. 4. 2021, 13:13
| Iza GRÉGROVÁ | |
 | |
| Narození | 30.11.1878 |
|---|---|
| Místo narození | Kralovice (u Plzně) |
| Úmrtí | 23.3.1962 |
| Místo úmrtí | Vaduz (Lichtenštejnsko) |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 739 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46552 |
GRÉGROVÁ, Iza (vl. jm. Grögerová, Isabela), * 30. 11. 1878 Kralovice (u Plzně), † 23. 3. 1962 Vaduz (Lichtenštejnsko), herečka
Otec byl místodržitelským sekretářem. G. vyrůstala v Domažlicích, kam se rodina po otcově přeložení přestěhovala. Po lekcích herectví u O. Sklenářové-Malé byla 1895 angažována do Národního divadla. 1906 opakovaně churavěla z nervového vyčerpání, požádala o delší dovolenou a odcestovala do Argentiny. Na jeviště se vrátila koncem zimy 1907, v dubnu příštího roku Národní divadlo definitivně opustila. 1908 se provdala za velkostatkáře J. Hamerníka a porodila syna. Vedla rodinný život, zřídka vystupovala pohostinsky a výjimečně vyučovala herectví. Před druhou světovou válkou se s rodinou vystěhovala do Švýcarska.
Začínající herečka obdařená mimořádným talentem se v Národním divadle rychle prosadila jako osobitá představitelka naivek (Julie, K. Pippich: Ve veřejném životě), chlapeckých a tzv. kalhotkových rolí (Petr, L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; titulní role, J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vicomte z Letorièru), které vytvářela zejména v českých a francouzských veselohrách. Její napůl dětský vzhled, temperament a spontaneita si dobře rozuměly s postavami diblíků či pubertálních dívek (Sefa, B. Viková-Kunětická: Holčička). Na rozdíl od stereotypního obsazování do nekomplikovaných naivek jí nová divadelní správa přidělila titulní roli v dramatu bratří Mrštíků Maryša (1900), v níž G. odhalila dosud neznámé tragické polohy svého herectví; její výkon ocenili i autoři. Pod režijním vedením J. Kvapila ztělesnila v premiéře Jiráskovy Lucerny Mladou kněžnu a prohlubovala niternou charakteristiku postav (Anežka ve Svobodově Poupěti; Perdita v Shakespearově Zimní pohádce; Kasandra v Aischylově Oresteii). Okouzlila vtipnou a temperamentní Zuzanou v Beaumarchaisově Figarově svatbě, spontánním a divokým Pukem v Shakespearově Snu noci svatojanské. Ve vrcholných kreacích, Hedvice z Ibsenovy Divoké kachny a v titulní roli Wildeovy Salome, podala pronikavě odlišné psychologické studie dítěte na prahu ženství.
L: A. Wenig, I. G., in: Divadelní listy 2, 1900/01, s. 241–246; R. Nosková, I. G., in: Kalendář paní a dívek českých 17, 1904, s. 117–118; O. Theer, Naše umělkyně I. G., in: Český svět 1, 1904/05, s. 41–43; B. Viková- -Kunětická, I. G., in: Rozhledy 18, 1908, s. 173–176; F. Šorm, Umělecký profil hereček Národního divadla, 1918, s. 25–26; K. Engelmüller, O slávě herecké, 1947, s. 25–26, 117–118; ND a jeho předchůdci, s. 122–123 (se soupisem rolí); E. Šormová a kol., Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 225–226 (se soupisem rolí, pramenů a literatury); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí).
P: SOA, Plzeň, sign. Kralovice 28, matrika nar., oddaných…, 1871–1884, s. 127, obr. 129; Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražského obyvatelstva 1830 až 1910 /pražští příslušníci/ Hamerník Josef [manžel], krabice 80, č. 54.
Eva Šormová
