Biografický slovník
HABERZETTLOVÁ Erna 29.4.1901-5.3.1945: Porovnání verzí
(HABERZETTEL(OVÁ)_Erna_29.4.1901-5.3.1945) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Erna | + | | jméno = Erna HABERZETTLOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.4.1901 | | datum narození = 29.4.1901 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Horšovský Týn |
| datum úmrtí = 5.3.1945 | | datum úmrtí = 5.3.1945 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 33 |
| + | }} | ||
| + | '''HABERZETTLOVÁ, Erna''', ''* 29. 4. 1901 Horšovský Týn, † 5. 3. 1945 Vídeň (Rakousko), politička, spisovatelka, účastnice protinacistického odboje'' | ||
| + | |||
| + | Dcera Anny Vítkové; byla 1902 legitimizována matčiným sňatkem s lesmistrem Eduardem Haberzettlem. Po měšťanské škole v saských lázních Bad Elster a ošetřovatelském kurzu pracovala jako chůva v Uhrách (1917–20), pak v nemocnici v Nejdku. Tehdy vstoupila v ČSR do německé sociální demokracie (DSAP) a stala se dělnicí v přádelně vlny. | ||
| + | |||
| + | Strana ji 1924 vyslala do Bratislavy (1924), kde pracovala jako opatrovnice dětí. Tam ji 1925 povolal H. E. Kalmár do redakce ''Volksstimme'', týdeníku prokomunistického křídla maďarsko-německé sociální demokracie. V německojazyčném sociálnědemokratickém tisku v ČSR i v rakouském deníku ''Arbeiter-Zeitung'' uveřejňovala články k sociálním otázkám, básně a krátké prózy. Od 1929 pracovala jako tajemnice pro ženy v trutnovském sekretariátu DSAP. 1936–38 vedla lázeňský dělnický léčebný dům v Karlových Varech, po německém záboru Sudet byla místa zbavena a s M. Günzlovou, tajemnicí pro ženy karlovarské organizace DSAP, vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Po podmínečném propuštění pracovala jako zdravotní asistentka v lazaretu Luftwaffe v Praze, od března 1944 ve služebně Luftwaffe v XVIII. vídeňském okrese. Ve Vídni od července 1944 ukrývala sudetoněmeckého sociálního demokrata A. Exlera. Očekávanému zatčení gestapem předešla požitím cyankáli. Údajně byla pochována na Vídeňském ústředním hřbitově v hromadném hrobě čtyř set obětí jednoho z březnových náletů na město. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Opfergang, Stuttgart 1973 (básně, s předmluvou E. Paula). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Exler, Das große Wagnis. Ein Rettungsversuch für die unfreie Heimat, Stuttgart 1965, passim; M. Günzl, Erlebtes Leben. Aus der Geschichte der westböhmischen Frauenbewegung, München 1971, s. 40–42; F. G. Kürbisch, Geschrieben in Böhmen, in Mähren und in Schlesien. Beiträge zur Arbeiterkultur, Stuttgart 1978, s. 155; týž, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, tamtéž 1982, s. 67, 70, 99; A. Hasenöhrl, Kampf, Widerstand, Verfolgung der sudetendeutschen Sozialdemokraten. Dokumentation der deutschen Sozialdemokraten aus der Tschechoslowakei im Kampf gegen Henlein und Hitler, tamtéž 1983, s. 606–611; W. Abeles Iggers, Women of Prague. Ethnic Diversity and Social Change from the Eighteenth Century to the Present, Providence–Oxford 1995, s. 365–366; Letzte Heimat. Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren, J. Džambo (ed.), München 2004, s. 37n. (portrét); J. Bernklau, In memoriam E. H., in: Böhmerwäldler Jahrbuch 2008, s. 154–156; ÖBL, Online-Edition (stav k 5. 9. 2017); J. Klůc, Zapomenutý parašutista, in: Sokolovsko, 2015, s. 22–24. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Plzeň, matrika nar. řkt. f. ú. Horšovský Týn, sv. 81 (1888–1902), fol. 64; Archiv der sozialen Demokratie der Friedrich-Ebert-Stiftung, Bonn (osobní fond). | ||
| + | |||
| + | Jan Čech | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 30: | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
| + | [[Kategorie:Horšovský Týn]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 4. 3. 2020, 20:39
| Erna HABERZETTLOVÁ | |
 | |
| Narození | 29.4.1901 |
|---|---|
| Místo narození | Horšovský Týn |
| Úmrtí | 5.3.1945 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
63- Spisovatel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 33 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79000 |
HABERZETTLOVÁ, Erna, * 29. 4. 1901 Horšovský Týn, † 5. 3. 1945 Vídeň (Rakousko), politička, spisovatelka, účastnice protinacistického odboje
Dcera Anny Vítkové; byla 1902 legitimizována matčiným sňatkem s lesmistrem Eduardem Haberzettlem. Po měšťanské škole v saských lázních Bad Elster a ošetřovatelském kurzu pracovala jako chůva v Uhrách (1917–20), pak v nemocnici v Nejdku. Tehdy vstoupila v ČSR do německé sociální demokracie (DSAP) a stala se dělnicí v přádelně vlny.
Strana ji 1924 vyslala do Bratislavy (1924), kde pracovala jako opatrovnice dětí. Tam ji 1925 povolal H. E. Kalmár do redakce Volksstimme, týdeníku prokomunistického křídla maďarsko-německé sociální demokracie. V německojazyčném sociálnědemokratickém tisku v ČSR i v rakouském deníku Arbeiter-Zeitung uveřejňovala články k sociálním otázkám, básně a krátké prózy. Od 1929 pracovala jako tajemnice pro ženy v trutnovském sekretariátu DSAP. 1936–38 vedla lázeňský dělnický léčebný dům v Karlových Varech, po německém záboru Sudet byla místa zbavena a s M. Günzlovou, tajemnicí pro ženy karlovarské organizace DSAP, vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Po podmínečném propuštění pracovala jako zdravotní asistentka v lazaretu Luftwaffe v Praze, od března 1944 ve služebně Luftwaffe v XVIII. vídeňském okrese. Ve Vídni od července 1944 ukrývala sudetoněmeckého sociálního demokrata A. Exlera. Očekávanému zatčení gestapem předešla požitím cyankáli. Údajně byla pochována na Vídeňském ústředním hřbitově v hromadném hrobě čtyř set obětí jednoho z březnových náletů na město.
D: Opfergang, Stuttgart 1973 (básně, s předmluvou E. Paula).
L: A. Exler, Das große Wagnis. Ein Rettungsversuch für die unfreie Heimat, Stuttgart 1965, passim; M. Günzl, Erlebtes Leben. Aus der Geschichte der westböhmischen Frauenbewegung, München 1971, s. 40–42; F. G. Kürbisch, Geschrieben in Böhmen, in Mähren und in Schlesien. Beiträge zur Arbeiterkultur, Stuttgart 1978, s. 155; týž, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, tamtéž 1982, s. 67, 70, 99; A. Hasenöhrl, Kampf, Widerstand, Verfolgung der sudetendeutschen Sozialdemokraten. Dokumentation der deutschen Sozialdemokraten aus der Tschechoslowakei im Kampf gegen Henlein und Hitler, tamtéž 1983, s. 606–611; W. Abeles Iggers, Women of Prague. Ethnic Diversity and Social Change from the Eighteenth Century to the Present, Providence–Oxford 1995, s. 365–366; Letzte Heimat. Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren, J. Džambo (ed.), München 2004, s. 37n. (portrét); J. Bernklau, In memoriam E. H., in: Böhmerwäldler Jahrbuch 2008, s. 154–156; ÖBL, Online-Edition (stav k 5. 9. 2017); J. Klůc, Zapomenutý parašutista, in: Sokolovsko, 2015, s. 22–24.
P: SOA, Plzeň, matrika nar. řkt. f. ú. Horšovský Týn, sv. 81 (1888–1902), fol. 64; Archiv der sozialen Demokratie der Friedrich-Ebert-Stiftung, Bonn (osobní fond).
Jan Čech
