Biografický slovník
HAGENAUER Wenzl 12.4.1809-1860?: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HAGENAUER Václav (Wenzel) 12.4.1809 na HAGENAUER Wenzl 12.4.1809-1860? bez založení přesměrování) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Wenzl HAGENAUER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.4.1809 | | datum narození = 12.4.1809 | ||
| místo narození = Bezdružice | | místo narození = Bezdružice | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 1860 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 57 |
| + | }} | ||
| + | '''HAGENAUER, Wenzl''' ''(též Václav), * 12. 4. 1809 Bezdružice, † po 1860 ?, architekt'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině nájemce Jakoba Ferdinanda a jeho manželky Marie Anny, roz. Wintersteinové. Již 1834 měl navrhnout (pokud se jedná o stejnou osobu – uvedeno je jen ing. H.) přestavbu někdejšího Černínského domu čp. 102/IV v Praze na Hradčanech na Loretánském náměstí. 1835 se objevil v matrikách Akademie výtvarných umění v Mnichově, kde si zapsal architekturu. 1836–45 podnikal také studijní cesty po Itálii, Německu a Uhrách. Jeho architektonická činnost byla spojena především s významnými šlechtickými rody: 1839 již působil jako buquoyský architekt, jak dokládá jeho činnost na Červeném Hrádku (u Chomutova). Dále ho nepochybně zaměstnali Lobkowiczové, dokazují to jím podepsané plány na skleník při zámku v Bílině (stavěl se 1840), kde se H. patrně podílel i na dalších úpravách zámku, probíhajících v následujícím roce. Pro Bílinu vyhotovil ještě plán budovy ředitelství lobkowiczkého velkostatku. Pracoval také na jihočeském panství Buquoyů v Rožmberku, kde je jeho pobyt doložen od 1842; gotizující úpravy tam byly jen minimální – H. změnil především podobu hradních věží, z nichž snesl barokní báně. 1844–53 uskutečnil přestavbu dolního zámku v Rožmberku, změněného v rodinné muzeum. 1850 projektoval kapli (a zřejmě i celý objekt) v novorenesančním Vojenském lázeňském domě u Mlýnské kolonády v Karlových Varech, budované 1852–55 ještě pod vlivem doznívajícího tzv. Rundbogenstilu, s nímž se H. seznámil už v Mnichově. Nepochybně známější je přestavba zámku v Klášterci nad Ohří, která proběhla 1856–60 v duchu romantické novogotiky pro stavebníka Josefa Osvalda Thuna. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Toman 1, s. 284; Umělecké památky Čech 2, E. Poche (ed.), 1978, s. 33, 60; A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, (1933), München 1996, s. 63; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 128, 303; Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 322; týž, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 212; AKL 67, s. 447. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Litoměřice, fond RAL, 203–5 XI 30. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlček | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 26: | ||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
[[Kategorie:Bezdružice]] | [[Kategorie:Bezdružice]] | ||
| + | [[Kategorie:1861]] | ||
Aktuální verze z 9. 3. 2020, 15:27
| Wenzl HAGENAUER | |
 | |
| Narození | 12.4.1809 |
|---|---|
| Místo narození | Bezdružice |
| Úmrtí | po 1860 |
| Povolání | 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 57 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58887 |
HAGENAUER, Wenzl (též Václav), * 12. 4. 1809 Bezdružice, † po 1860 ?, architekt
Narodil se v rodině nájemce Jakoba Ferdinanda a jeho manželky Marie Anny, roz. Wintersteinové. Již 1834 měl navrhnout (pokud se jedná o stejnou osobu – uvedeno je jen ing. H.) přestavbu někdejšího Černínského domu čp. 102/IV v Praze na Hradčanech na Loretánském náměstí. 1835 se objevil v matrikách Akademie výtvarných umění v Mnichově, kde si zapsal architekturu. 1836–45 podnikal také studijní cesty po Itálii, Německu a Uhrách. Jeho architektonická činnost byla spojena především s významnými šlechtickými rody: 1839 již působil jako buquoyský architekt, jak dokládá jeho činnost na Červeném Hrádku (u Chomutova). Dále ho nepochybně zaměstnali Lobkowiczové, dokazují to jím podepsané plány na skleník při zámku v Bílině (stavěl se 1840), kde se H. patrně podílel i na dalších úpravách zámku, probíhajících v následujícím roce. Pro Bílinu vyhotovil ještě plán budovy ředitelství lobkowiczkého velkostatku. Pracoval také na jihočeském panství Buquoyů v Rožmberku, kde je jeho pobyt doložen od 1842; gotizující úpravy tam byly jen minimální – H. změnil především podobu hradních věží, z nichž snesl barokní báně. 1844–53 uskutečnil přestavbu dolního zámku v Rožmberku, změněného v rodinné muzeum. 1850 projektoval kapli (a zřejmě i celý objekt) v novorenesančním Vojenském lázeňském domě u Mlýnské kolonády v Karlových Varech, budované 1852–55 ještě pod vlivem doznívajícího tzv. Rundbogenstilu, s nímž se H. seznámil už v Mnichově. Nepochybně známější je přestavba zámku v Klášterci nad Ohří, která proběhla 1856–60 v duchu romantické novogotiky pro stavebníka Josefa Osvalda Thuna.
L: Toman 1, s. 284; Umělecké památky Čech 2, E. Poche (ed.), 1978, s. 33, 60; A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, (1933), München 1996, s. 63; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 128, 303; Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 322; týž, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 212; AKL 67, s. 447.
P: SOA, Litoměřice, fond RAL, 203–5 XI 30.
Pavel Vlček
