Biografický slovník
HAVELKA Josef 19.8.1792-1.3.1874: Porovnání verzí
(HAVELKA_Josef_19.8.1792-1.3.1874) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.8.1792 | | datum narození = 19.8.1792 | ||
| − | | místo narození = Heřmanův Městec | + | | místo narození = Heřmanův Městec |
| datum úmrtí = 1.3.1874 | | datum úmrtí = 1.3.1874 | ||
| místo úmrtí = Chrudim | | místo úmrtí = Chrudim | ||
| − | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | 64- Překladatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 331-332 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVELKA, Josef''', ''* 19. 8. 1792 Heřmanův Městec, † 1. 3. 1874 Chrudim, úředník, spisovatel, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn mydláře Josefa H. a Anny, roz. Manhalové. Po gymnazijních studiích v Litomyšli a Hradci Králové absolvoval filozofii | ||
| + | (1808–11) a práva (1811–14) na pražské univerzitě, kde byl | ||
| + | žákem B. Bolzana. Tehdy navázal přátelství s mnoha příslušníky české vlastenecky smýšlející inteligence (např. s K. I. Thámem, J. N. Štěpánkem a V. Hankou) a zapojil se do kulturního života. Podílel se jako nápověda na ochotnických | ||
| + | představeních ve Stavovském divadle, recitoval humoristické | ||
| + | básně v Klementinu, navštěvoval soukromé slavistické přednášky J. Dobrovského. H. ochotnické působení během studií | ||
| + | zachytil A. Jirásek v románu ''F. L. Věk''. V lednu 1819 se oženil, | ||
| + | v manželství se narodili tři synové a čtyři dcery. | ||
| + | |||
| + | Od 1814 působil H. jako vychovatel v Čáslavi. 1817–19 byl | ||
| + | úředníkem magistrátu a hrdelního soudu v Novém Bydžově, | ||
| + | 1819–30 úředníkem hrdelního soudu, policejním komisařem a členem městské rady v Chrudimi. Po odchodu ze státní | ||
| + | služby (1830) vykonával práci justiciára (úředníka na svobodném statku) na několika panstvích v okolí Chrudimi, mnohá patřila rodu Kinských. 1845 vzbudil pozornost jeho protestní | ||
| + | spis, který H. zaslal místodržícímu v Čechách, arcivévodovi | ||
| + | Štěpánu Habsbursko-Lotrinskému. Obhajoval v něm potřebu užívání českého jazyka ve veřejném životě, státní správě | ||
| + | a školství. Po zrušení vrchnostenské správy se H. stal radou | ||
| + | krajského soudu ve Vysokém Mýtě, poté v Jičíně. 1864 odešel | ||
| + | do penze, zbytek života strávil v Chrudimi u svých dcer. Je | ||
| + | pohřben na hřbitově u místního kostela Povýšení sv. Kříže. | ||
| + | |||
| + | H. literární dílo souvisí především s jeho studentskými léty | ||
| + | v Praze. Psal drobnou prózu (soudničky), písňové texty, humoristické i milostné básně, překládal. Značná část tvorby se ztratila. H. přeložil z němčiny frašku ''Die Zerstreuten'' A. von Kotzebua (premiéra mezi 1812–15), která se podle H. překladu | ||
| + | pod titulem ''Roztržití'' hrála ještě v druhé polovině 19. století. | ||
| + | Přispíval do časopisů ''Hyllos'' a ''Rozmanitosti''. Neprávem se mu | ||
| + | připisuje česká verze Kotzebuovy frašky hrané jako ''Tlachal''. | ||
| + | H. patrně složil píseň ''Kdybys ty mě, řeko proudná'', která byla | ||
| + | otištěna ve zpěvníku ''Nápěvy k českým zpěvům'' (1857). 1864 | ||
| + | sepsal vzpomínky z období 1802–17 se zajímavými informacemi o osobnostech českého národního obrození. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' LČL 2/1, s. 103 (se soupisem díla a literatury); J. H., obraz životopisný, in: | ||
| + | Světozor 5, 1871, č. 19, s. 219, 222; tamtéž, č. 20, s. 231–233; tamtéž, č. 21, | ||
| + | s. 243–244; nekrolog, in: Pokrok 4. 3. 1874, s. 3; J. Vondráček, Dějiny českého divadla. Doba obrozenská 1771–1824, 1956, s. 356, 379; J. Čermák, J. H., | ||
| + | významný informátor o českém národním obrození, in: Sborník Národního | ||
| + | muzea v Praze, řada C – Literární historie 3, 1958, č. 7, s. 1–27; Spisovatelé | ||
| + | Chrudimska 1, J. Kučera – J. Zeman (eds.), 1999, s. 99–101 (se soupisem | ||
| + | literatury); P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 64. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv NM, Praha, osobní fond J. H., přír. č. 30/1978; SOA, Zámrsk, | ||
| + | Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Heřmanův Městec 1784–1799, inv. | ||
| + | č. 2224, sign. 866, fol. 69; matrika zemř. řkt. f. ú. Chrudim 1865–1879, | ||
| + | inv. č. 3708, sign. 3684, fol. 358. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/ca3f8fe8-808b-4dfa-a680-ee16bccd1745 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Vojtěch Szajkó | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Aktuální verze z 18. 2. 2022, 19:31
| Josef HAVELKA | |
 | |
| Narození | 19.8.1792 |
|---|---|
| Místo narození | Heřmanův Městec |
| Úmrtí | 1.3.1874 |
| Místo úmrtí | Chrudim |
| Povolání |
44- Právník 63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 331-332 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82816 |
HAVELKA, Josef, * 19. 8. 1792 Heřmanův Městec, † 1. 3. 1874 Chrudim, úředník, spisovatel, překladatel
Syn mydláře Josefa H. a Anny, roz. Manhalové. Po gymnazijních studiích v Litomyšli a Hradci Králové absolvoval filozofii (1808–11) a práva (1811–14) na pražské univerzitě, kde byl žákem B. Bolzana. Tehdy navázal přátelství s mnoha příslušníky české vlastenecky smýšlející inteligence (např. s K. I. Thámem, J. N. Štěpánkem a V. Hankou) a zapojil se do kulturního života. Podílel se jako nápověda na ochotnických představeních ve Stavovském divadle, recitoval humoristické básně v Klementinu, navštěvoval soukromé slavistické přednášky J. Dobrovského. H. ochotnické působení během studií zachytil A. Jirásek v románu F. L. Věk. V lednu 1819 se oženil, v manželství se narodili tři synové a čtyři dcery.
Od 1814 působil H. jako vychovatel v Čáslavi. 1817–19 byl úředníkem magistrátu a hrdelního soudu v Novém Bydžově, 1819–30 úředníkem hrdelního soudu, policejním komisařem a členem městské rady v Chrudimi. Po odchodu ze státní služby (1830) vykonával práci justiciára (úředníka na svobodném statku) na několika panstvích v okolí Chrudimi, mnohá patřila rodu Kinských. 1845 vzbudil pozornost jeho protestní spis, který H. zaslal místodržícímu v Čechách, arcivévodovi Štěpánu Habsbursko-Lotrinskému. Obhajoval v něm potřebu užívání českého jazyka ve veřejném životě, státní správě a školství. Po zrušení vrchnostenské správy se H. stal radou krajského soudu ve Vysokém Mýtě, poté v Jičíně. 1864 odešel do penze, zbytek života strávil v Chrudimi u svých dcer. Je pohřben na hřbitově u místního kostela Povýšení sv. Kříže.
H. literární dílo souvisí především s jeho studentskými léty v Praze. Psal drobnou prózu (soudničky), písňové texty, humoristické i milostné básně, překládal. Značná část tvorby se ztratila. H. přeložil z němčiny frašku Die Zerstreuten A. von Kotzebua (premiéra mezi 1812–15), která se podle H. překladu pod titulem Roztržití hrála ještě v druhé polovině 19. století. Přispíval do časopisů Hyllos a Rozmanitosti. Neprávem se mu připisuje česká verze Kotzebuovy frašky hrané jako Tlachal. H. patrně složil píseň Kdybys ty mě, řeko proudná, která byla otištěna ve zpěvníku Nápěvy k českým zpěvům (1857). 1864 sepsal vzpomínky z období 1802–17 se zajímavými informacemi o osobnostech českého národního obrození.
L: LČL 2/1, s. 103 (se soupisem díla a literatury); J. H., obraz životopisný, in: Světozor 5, 1871, č. 19, s. 219, 222; tamtéž, č. 20, s. 231–233; tamtéž, č. 21, s. 243–244; nekrolog, in: Pokrok 4. 3. 1874, s. 3; J. Vondráček, Dějiny českého divadla. Doba obrozenská 1771–1824, 1956, s. 356, 379; J. Čermák, J. H., významný informátor o českém národním obrození, in: Sborník Národního muzea v Praze, řada C – Literární historie 3, 1958, č. 7, s. 1–27; Spisovatelé Chrudimska 1, J. Kučera – J. Zeman (eds.), 1999, s. 99–101 (se soupisem literatury); P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 64.
P: Archiv NM, Praha, osobní fond J. H., přír. č. 30/1978; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Heřmanův Městec 1784–1799, inv. č. 2224, sign. 866, fol. 69; matrika zemř. řkt. f. ú. Chrudim 1865–1879, inv. č. 3708, sign. 3684, fol. 358.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vojtěch Szajkó
