Biografický slovník
HAVELKOVÁ Vlasta 12.12.1857-16.6.1939: Porovnání verzí
(HAVELKOVÁ_Vlasta_12.12.1858-16.6.1939) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vlasta HAVELKOVÁ | | jméno = Vlasta HAVELKOVÁ | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Havelkova Vlasta portret.jpg |
| − | | datum narození = 12.12. | + | | datum narození = 12.12.1857 |
| − | | místo narození = Blansko | + | | místo narození = Blansko |
| datum úmrtí = 16.6.1939 | | datum úmrtí = 16.6.1939 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 336 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVELKOVÁ, Vlasta''' ''(roz. Wanklová), * 12. 12. 1857 Blansko, † 16. 6. 1939 Praha, etnografka, archeoložka'' | ||
| − | + | Čtvrtá dcera archeologa Jindřicha Wankla (1821–1897) | |
| + | a Elišky, roz. Šímové (1832–1903), dcery správce kuřimského | ||
| + | panství a organizátorky kulturního života v Blansku. Manželka spisovatele a etnografa Jana H. (1839–1886). H. se významně zasloužila o založení Vlasteneckého spolku muzejního | ||
| + | v Olomouci, který 1883 ve městě vybudoval první české muzeum. Shromáždila tisíce sbírkových předmětů a za podpory | ||
| + | olomouckých církevních kruhů uspořádala 1885 první národopisnou výstavu. Podílela se především na přípravě výstav | ||
| + | výšivek a krojů. | ||
| + | |||
| + | V jejích vědeckých pojednáních se odráželo silné národní cítění a až nekritický obdiv k lidové kultuře. Byla ovlivněna názory | ||
| + | otce, považujícího Slovany za praobyvatele Evropy, a manžela, | ||
| + | věřícího v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáce Wurma přejala metodu srovnávání | ||
| + | mezi ornamenty lidovými a těmi, které pocházely z archeologických nálezů. Například halštatskou kulturu pokládala za | ||
| + | slovanskou. Aktivně se účastnila archeologických výzkumů | ||
| + | v Předmostí u Přerova. V devadesátých letech 19. století částečně opustila názor o slovanském původu evropské kultury. | ||
| + | 1895 spolupracovala na moravské kolekci pro Národopisnou | ||
| + | výstavu českoslovanskou v Praze. Lubor Niederle ji ustanovil | ||
| + | 1906 kustodkou pražského Národopisného muzea. | ||
| + | |||
| + | H. se stala vědeckou autoritou v českých zemích i v Evropě; | ||
| + | vytvořila koncepci pořádání národopisných expozic a sbírek. | ||
| + | S členkami národopisného odboru Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a I. Wurmem je považována za zakladatelskou osobnost české etnografie na Moravě. Její iniciativa a terénní výzkumy vedly k otevření desítek nových muzeí. | ||
| + | Publikovala např. v ''Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci'' a v ''Českém lidu''. Její vzpomínky vycházely na pokračování v olomouckém periodiku ''Pozor''. | ||
| + | '''D:''' výběr: Výstava národního vyšívání moravského, 1885; Vyšívání lidu moravského, 1895; Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání, 1898. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 546; OSND 2/2, s. 1050; MSN 3, s. 97; KSN 5, s. 55; Lidová | ||
| + | kultura, s. 68; O. Stránská, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 29, 1912, s. 45–50; J. Horák, Národopis československý. | ||
| + | Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda. Člověk, 1933, s. 392–397; | ||
| + | R. Fischer, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 53, 1940, s. 95–97; M. Písková, Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, in: Živé tradice (1883–1983). K 100. výročí založení prvního čes. muzea v Olomouci, M. Písková – V. Stratil (eds.), 1983, s. 5–62; | ||
| + | K. Štyksová, Malíř František H. z Loštic 1817–1882, 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 6–12 (se soupisem pramenů a literatury); | ||
| + | cs.wikipedia.org (stav k 1. 5. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Blansko, | ||
| + | sv. VIII, sign. 53, 1840–1862, s. 248; Vlastivědné muzeum, Olomouc, osobní | ||
| + | fond Jana H., inv. č. 9; tamtéž, Literární archiv, písemná pozůstalost V. H., | ||
| + | sign. 14. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/4b2b60a3-4be1-402f-861a-89529ef8305e Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Milada Písková | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1857]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Blansko]] |
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 17. 5. 2022, 14:11
| Vlasta HAVELKOVÁ | |
 | |
| Narození | 12.12.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Blansko |
| Úmrtí | 16.6.1939 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 336 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47036 |
HAVELKOVÁ, Vlasta (roz. Wanklová), * 12. 12. 1857 Blansko, † 16. 6. 1939 Praha, etnografka, archeoložka
Čtvrtá dcera archeologa Jindřicha Wankla (1821–1897) a Elišky, roz. Šímové (1832–1903), dcery správce kuřimského panství a organizátorky kulturního života v Blansku. Manželka spisovatele a etnografa Jana H. (1839–1886). H. se významně zasloužila o založení Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, který 1883 ve městě vybudoval první české muzeum. Shromáždila tisíce sbírkových předmětů a za podpory olomouckých církevních kruhů uspořádala 1885 první národopisnou výstavu. Podílela se především na přípravě výstav výšivek a krojů.
V jejích vědeckých pojednáních se odráželo silné národní cítění a až nekritický obdiv k lidové kultuře. Byla ovlivněna názory otce, považujícího Slovany za praobyvatele Evropy, a manžela, věřícího v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáce Wurma přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a těmi, které pocházely z archeologických nálezů. Například halštatskou kulturu pokládala za slovanskou. Aktivně se účastnila archeologických výzkumů v Předmostí u Přerova. V devadesátých letech 19. století částečně opustila názor o slovanském původu evropské kultury. 1895 spolupracovala na moravské kolekci pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze. Lubor Niederle ji ustanovil 1906 kustodkou pražského Národopisného muzea.
H. se stala vědeckou autoritou v českých zemích i v Evropě; vytvořila koncepci pořádání národopisných expozic a sbírek. S členkami národopisného odboru Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a I. Wurmem je považována za zakladatelskou osobnost české etnografie na Moravě. Její iniciativa a terénní výzkumy vedly k otevření desítek nových muzeí. Publikovala např. v Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a v Českém lidu. Její vzpomínky vycházely na pokračování v olomouckém periodiku Pozor.
D: výběr: Výstava národního vyšívání moravského, 1885; Vyšívání lidu moravského, 1895; Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání, 1898.
L: OSN 28, s. 546; OSND 2/2, s. 1050; MSN 3, s. 97; KSN 5, s. 55; Lidová kultura, s. 68; O. Stránská, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 29, 1912, s. 45–50; J. Horák, Národopis československý. Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda. Člověk, 1933, s. 392–397; R. Fischer, V. H., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 53, 1940, s. 95–97; M. Písková, Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, in: Živé tradice (1883–1983). K 100. výročí založení prvního čes. muzea v Olomouci, M. Písková – V. Stratil (eds.), 1983, s. 5–62; K. Štyksová, Malíř František H. z Loštic 1817–1882, 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 6–12 (se soupisem pramenů a literatury); cs.wikipedia.org (stav k 1. 5. 2019).
P: MZA, Brno, fond E 67, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Blansko, sv. VIII, sign. 53, 1840–1862, s. 248; Vlastivědné muzeum, Olomouc, osobní fond Jana H., inv. č. 9; tamtéž, Literární archiv, písemná pozůstalost V. H., sign. 14.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milada Písková
