Biografický slovník
HAVLASA Bohumil 1.10.1852-25.11.1877: Porovnání verzí
(HAVLASA_Bohumil_1.10.1852-25.11.1878) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.10.1852 | | datum narození = 1.10.1852 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bavorov (u Vodňan) |
| − | | datum úmrtí = 25.11. | + | | datum úmrtí = 25.11.1877 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Alexandropol (dnes Gyumri, Arménie) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 337-338 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVLASA, Bohumil''', ''* 1. 10. 1852 Bavorov (u Vodňan), † 25. 11. 1877 Alexandropol (dnes Gyumri, Arménie), spisovatel, publicista'' | ||
| + | |||
| + | Nejmladší syn z početné rodiny venkovského lékaře Filipa H. | ||
| + | a Marie, roz. Hambergerové, bratr Quida H. (1839–1909). Po | ||
| + | otcově smrti byl nucen zanechat studia na reálném gymnáziu | ||
| + | v Táboře a učil se zámečníkem. Pod jmény Miloš, resp. Břetislav H. se 1870–71 neúspěšně pokoušel o hereckou dráhu | ||
| + | ve společnostech J. Jelínka, E. Rotta a H. Viceny. 1872–74 | ||
| + | studoval na Skřivanově soukromém obchodním ústavu, 1874 | ||
| + | nastoupil do administrativy Prvního akciového parostrojního pivovaru a sladovny. Na výzvu S. B. Hellera odjel v létě | ||
| + | 1874 na Šumavu jako referent revue ''Lumír'', aby podal zprávu | ||
| + | o kůrovcové kalamitě. Přátelství s J. Nerudou ho na podzim | ||
| + | toho roku přivedlo do redakce ''Národních listů''; záhy se začal | ||
| + | připravovat na cestu do Černé Hory, aby bojoval proti Turkům. V srpnu 1875 odcestoval jako zpravodaj ''Národních listů'', | ||
| + | po bojích u obce Duži (u Trebinje, nyní Bosna a Hercegovina) pobýval v jihoslovanském Krasu, podporoval protiturecké | ||
| + | nálady Bulharů a s J. Holečkem se počátkem 1876 vrátil do | ||
| + | Prahy. Na jaře odcestoval do Paříže, Švýcarska a Bavorska. Po | ||
| + | návratu vstoupil do redakce staročeského ''Brousku'' a zjara 1877 odjel jako jeho zpravodaj a dobrovolník ruské armády na Kavkaz do války proti Turkům. Po několika měsících těžkých bojů | ||
| + | se nakazil tyfem a ve vojenské nemocnici infekci podlehl. | ||
| + | |||
| + | Beletrii začal psát po 1870. V revui Lumír publikoval od 1873 | ||
| + | drobné prozaické útvary vysoké stylistické úrovně, což mu zajistilo přízeň mladočeských spisovatelů S. B. Hellera, J. Nerudy, V. Hálka a J. Arbesa. H. dvoudílný ahistoricky zpracovaný román z doby Jana Lucemburského ''V družině dobrodruha krále'' (1874) byl v době svého vydání však již přežitkem. Podobně ahistorická, ale literárně lépe zvládnutá byla povídka | ||
| + | o Janu Želivském ''Kněz Jan'' (1875). K vrcholům H. prózy se | ||
| + | řadil román z jihočeského aristokratického sídla ''Tiché vody'' | ||
| + | (1876), který založil tradici českého salonního románu. Posmrtně – mimo dva romány (''Péri'', 1901; ''Drak'', 1911) – vyšly rozsáhlé soubory jeho fejetonisticky a reportážně pojatých | ||
| + | próz z Balkánu a Kavkazu, zachovávající si stylistickou svěžest | ||
| + | a dokumentární cenu. F. Kovárna vydal v nakladatelství Čin | ||
| + | ''Sebrané spisy B. H.'' v deseti svazcích (1927–28). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 10, s. 985–986; OSND 2/2, s. 1050; J. Veselý, O životě a díle B. H., | ||
| + | 1927; Nižegorodský dragón B. H., M. Novotný (ed.), 1941; T. Pártl, | ||
| + | B. H., 1967; LČL 2/1, s. 105–106. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Bavorov, kniha 13, fol. 528. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/02317481-ed76-4e65-aed5-0169cb641651 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1852]] | [[Kategorie:1852]] | ||
| + | [[Kategorie:Bavorov]] | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
| + | [[Kategorie:Alexandropol]] | ||
Verze z 20. 2. 2022, 19:21
| Bohumil HAVLASA | |
 | |
| Narození | 1.10.1852 |
|---|---|
| Místo narození | Bavorov (u Vodňan) |
| Úmrtí | 25.11.1877 |
| Místo úmrtí | Alexandropol (dnes Gyumri, Arménie) |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 337-338 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47038 |
HAVLASA, Bohumil, * 1. 10. 1852 Bavorov (u Vodňan), † 25. 11. 1877 Alexandropol (dnes Gyumri, Arménie), spisovatel, publicista
Nejmladší syn z početné rodiny venkovského lékaře Filipa H. a Marie, roz. Hambergerové, bratr Quida H. (1839–1909). Po otcově smrti byl nucen zanechat studia na reálném gymnáziu v Táboře a učil se zámečníkem. Pod jmény Miloš, resp. Břetislav H. se 1870–71 neúspěšně pokoušel o hereckou dráhu ve společnostech J. Jelínka, E. Rotta a H. Viceny. 1872–74 studoval na Skřivanově soukromém obchodním ústavu, 1874 nastoupil do administrativy Prvního akciového parostrojního pivovaru a sladovny. Na výzvu S. B. Hellera odjel v létě 1874 na Šumavu jako referent revue Lumír, aby podal zprávu o kůrovcové kalamitě. Přátelství s J. Nerudou ho na podzim toho roku přivedlo do redakce Národních listů; záhy se začal připravovat na cestu do Černé Hory, aby bojoval proti Turkům. V srpnu 1875 odcestoval jako zpravodaj Národních listů, po bojích u obce Duži (u Trebinje, nyní Bosna a Hercegovina) pobýval v jihoslovanském Krasu, podporoval protiturecké nálady Bulharů a s J. Holečkem se počátkem 1876 vrátil do Prahy. Na jaře odcestoval do Paříže, Švýcarska a Bavorska. Po návratu vstoupil do redakce staročeského Brousku a zjara 1877 odjel jako jeho zpravodaj a dobrovolník ruské armády na Kavkaz do války proti Turkům. Po několika měsících těžkých bojů se nakazil tyfem a ve vojenské nemocnici infekci podlehl.
Beletrii začal psát po 1870. V revui Lumír publikoval od 1873 drobné prozaické útvary vysoké stylistické úrovně, což mu zajistilo přízeň mladočeských spisovatelů S. B. Hellera, J. Nerudy, V. Hálka a J. Arbesa. H. dvoudílný ahistoricky zpracovaný román z doby Jana Lucemburského V družině dobrodruha krále (1874) byl v době svého vydání však již přežitkem. Podobně ahistorická, ale literárně lépe zvládnutá byla povídka o Janu Želivském Kněz Jan (1875). K vrcholům H. prózy se řadil román z jihočeského aristokratického sídla Tiché vody (1876), který založil tradici českého salonního románu. Posmrtně – mimo dva romány (Péri, 1901; Drak, 1911) – vyšly rozsáhlé soubory jeho fejetonisticky a reportážně pojatých próz z Balkánu a Kavkazu, zachovávající si stylistickou svěžest a dokumentární cenu. F. Kovárna vydal v nakladatelství Čin Sebrané spisy B. H. v deseti svazcích (1927–28).
L: OSN 10, s. 985–986; OSND 2/2, s. 1050; J. Veselý, O životě a díle B. H., 1927; Nižegorodský dragón B. H., M. Novotný (ed.), 1941; T. Pártl, B. H., 1967; LČL 2/1, s. 105–106.
P: SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Bavorov, kniha 13, fol. 528.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
