HAVRÁNEK František 13.6.1887-18.12.1964: Porovnání verzí

Z Personal
(HAVRÁNEK_František_13.6.1887-18.12.1964)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = František HAVRÁNEK
 
| jméno = František HAVRÁNEK
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Havranek Frantisek portret.jpg
 
| datum narození = 13.6.1887
 
| datum narození = 13.6.1887
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Čelechovice na Hané (u Prostějova)
 
| datum úmrtí = 18.12.1964
 
| datum úmrtí = 18.12.1964
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Važec (Slovensko)
−
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />11- Geolog
−
11- Geolog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>František HAVRÁNEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368
 +
}}
 +
'''HAVRÁNEK, František''', ''* 13. 6. 1887 Čelechovice na Hané (u Prostějova), † 18. 12. 1964 Važec (Slovensko), malíř, grafik, speleolog, publicista''
 +
 
 +
Syn továrníka Josefa H. a Františky, roz. Podivinské. Po studiích na výtvarných akademiích ve Vídni, v Mnichově, Paříži,
 +
Londýně, Berlíně a v Drážďanech absolvoval studijní cesty do
 +
Francie, Švýcarska, Polska a Itálie, kde se seznámil s tvorbou
 +
starých mistrů. Studoval také hudbu a filozofii. 1907 navštívil Tatry a o svých dojmech vydal knížku ''Vzpomínky z Tater''.
 +
Vysoké Tatry se vedle Hané a Valašska staly celoživotní inspirací jeho umělecké tvorby, především po vzniku ČSR 1918,
 +
kdy se přestěhoval do liptovské obce Važec. 1921 vytvořil sérii
 +
perokreseb ''Važecké chalupy'', akvarely, oleje, tempery a grafiky,
 +
ve kterých zachytil typickou krajinu (''Na poli'', 1922; ''Pod Kriváňom'', 1924; ''Jeseň vo Važci'', 1928; ''Drevenica vo Važci'', 1930).
 +
V  letech 1913–23 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských, podporoval kontakty českých, slovenských
 +
a polských umělců žijících pod Tatrami, 1923 se stal členem
 +
polského výtvarného svazu Sztuka Podhalańska. 1923 se zasloužil o vznik Tovarišstva výtvarných umelcov Tatran (s českými malíři V. Hohausem, J. Jeřábkem, J. Kobzánem a J. Kučerou) a jako jeho člen se podílel na kolektivních výstavách
 +
v Košicích, Ostravě aj. Věnoval se též fotografii, zachovaly
 +
se H. autoportréty ve važeckém kroji, snímky před jeskyní,
 +
u auta a v letadle (vlastnil vyřazený vojenský dvojplošník, pořádal vyhlídkové lety přes Vysoké Tatry). Vzácné jsou především
 +
jeho záběry Važce před a po požáru 1931, při kterém vyhořela takřka celá vesnice, a záběry z Važecké jeskyně a tatranské
 +
přírody (v  majetku  Podtatranského muzea v  Popradu). Některé fotografie byly použity v publikaci M. Hybenové ''Važec v obrazoch'' (2018). Uveřejňoval články o umění a tatranském kraji v časopisech, zasloužil se o vydání monografie Joži Uprky
 +
(1921). Inicioval vybudování výstavního pavilonu na Štrbském Plese (pozdější Tatranská galéria v  Novém Smokovci),
 +
sbíral přírodniny, zapisoval lidové písně a obyčeje, projektoval dřevěnou architekturu. Významná byla jeho speleologická
 +
činnost, 1921 objevil, prozkoumal a  zpřístupnil prostory ve
 +
Važecké jeskyni (1948–52 byl jejím správcem), výsledky bádání publikoval v knize ''Važecká jeskyně a její kras'' (1933). 1928
 +
navštívil a orientačně prozkoumal prostory Dobšinské ledové jeskyně a publikoval studii ''Ledová jeskyně dobšinská a můj výzkum její zimotvorné záhady''.
 +
 
 +
'''L:''' Vysoké Tatry 4, 1965, č. 2, s. 15; 13, 1974, č. 4, s. 30; Výtvarný život 22,
 +
1977, č. 9, s. 35; B. Choma, Hornoliptovský panteón, Liptovský Hrádok 1993,
 +
s. 57n.; Z. Radwańska-Paryska – W. H. Paryski, Wielka encyklopedia tatrzańska, Poronin 1995, s. 402; J. Abelovský – K. Bajcurová, Výtvarná moderna Slovenska, Bratislava 1997, s. 320; I. Bohuš, České stopy ve Vysokých Tatrách 13,
 +
in: Česká beseda 4, 1998, č. 4, s. 11; Slovník výtvarníkov Liptova, Liptovský Mikuláš 2001, s. 41; Tatry 42, 2003, č. 1, s. 30; Podtatranské noviny 48,
 +
2007, č. 26, příloha Ozveny, č. 6, s. 3; OSND 2/2, s. 1054; SBS 2, s. 300–301;
 +
BLS 3, s. 389–390; SČSVU 3, s. 108; Toman 1, s. 309; Slovník historiků
 +
umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 393; https://cs.isabart.org/person/3937 (stav
 +
k 20. 11. 2019).
 +
 
 +
Anna Šourková
 +
 
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
Řádka 16: Řádka 53:
  
 
[[Kategorie:1887]]
 
[[Kategorie:1887]]
 +
[[Kategorie:Čelechovice na Hané]]
 
[[Kategorie:1964]]
 
[[Kategorie:1964]]
 +
[[Kategorie:Važec]]

Aktuální verze z 30. 5. 2022, 13:46

František HAVRÁNEK
Narození 13.6.1887
Místo narození Čelechovice na Hané (u Prostějova)
Úmrtí 18.12.1964
Místo úmrtí Važec (Slovensko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47063

HAVRÁNEK, František, * 13. 6. 1887 Čelechovice na Hané (u Prostějova), † 18. 12. 1964 Važec (Slovensko), malíř, grafik, speleolog, publicista

Syn továrníka Josefa H. a Františky, roz. Podivinské. Po studiích na výtvarných akademiích ve Vídni, v Mnichově, Paříži, Londýně, Berlíně a v Drážďanech absolvoval studijní cesty do Francie, Švýcarska, Polska a Itálie, kde se seznámil s tvorbou starých mistrů. Studoval také hudbu a filozofii. 1907 navštívil Tatry a o svých dojmech vydal knížku Vzpomínky z Tater. Vysoké Tatry se vedle Hané a Valašska staly celoživotní inspirací jeho umělecké tvorby, především po vzniku ČSR 1918, kdy se přestěhoval do liptovské obce Važec. 1921 vytvořil sérii perokreseb Važecké chalupy, akvarely, oleje, tempery a grafiky, ve kterých zachytil typickou krajinu (Na poli, 1922; Pod Kriváňom, 1924; Jeseň vo Važci, 1928; Drevenica vo Važci, 1930). V letech 1913–23 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských, podporoval kontakty českých, slovenských a polských umělců žijících pod Tatrami, 1923 se stal členem polského výtvarného svazu Sztuka Podhalańska. 1923 se zasloužil o vznik Tovarišstva výtvarných umelcov Tatran (s českými malíři V. Hohausem, J. Jeřábkem, J. Kobzánem a J. Kučerou) a jako jeho člen se podílel na kolektivních výstavách v Košicích, Ostravě aj. Věnoval se též fotografii, zachovaly se H. autoportréty ve važeckém kroji, snímky před jeskyní, u auta a v letadle (vlastnil vyřazený vojenský dvojplošník, pořádal vyhlídkové lety přes Vysoké Tatry). Vzácné jsou především jeho záběry Važce před a po požáru 1931, při kterém vyhořela takřka celá vesnice, a záběry z Važecké jeskyně a tatranské přírody (v majetku Podtatranského muzea v Popradu). Některé fotografie byly použity v publikaci M. Hybenové Važec v obrazoch (2018). Uveřejňoval články o umění a tatranském kraji v časopisech, zasloužil se o vydání monografie Joži Uprky (1921). Inicioval vybudování výstavního pavilonu na Štrbském Plese (pozdější Tatranská galéria v Novém Smokovci), sbíral přírodniny, zapisoval lidové písně a obyčeje, projektoval dřevěnou architekturu. Významná byla jeho speleologická činnost, 1921 objevil, prozkoumal a zpřístupnil prostory ve Važecké jeskyni (1948–52 byl jejím správcem), výsledky bádání publikoval v knize Važecká jeskyně a její kras (1933). 1928 navštívil a orientačně prozkoumal prostory Dobšinské ledové jeskyně a publikoval studii Ledová jeskyně dobšinská a můj výzkum její zimotvorné záhady.

L: Vysoké Tatry 4, 1965, č. 2, s. 15; 13, 1974, č. 4, s. 30; Výtvarný život 22, 1977, č. 9, s. 35; B. Choma, Hornoliptovský panteón, Liptovský Hrádok 1993, s. 57n.; Z. Radwańska-Paryska – W. H. Paryski, Wielka encyklopedia tatrzańska, Poronin 1995, s. 402; J. Abelovský – K. Bajcurová, Výtvarná moderna Slovenska, Bratislava 1997, s. 320; I. Bohuš, České stopy ve Vysokých Tatrách 13, in: Česká beseda 4, 1998, č. 4, s. 11; Slovník výtvarníkov Liptova, Liptovský Mikuláš 2001, s. 41; Tatry 42, 2003, č. 1, s. 30; Podtatranské noviny 48, 2007, č. 26, příloha Ozveny, č. 6, s. 3; OSND 2/2, s. 1054; SBS 2, s. 300–301; BLS 3, s. 389–390; SČSVU 3, s. 108; Toman 1, s. 309; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 393; https://cs.isabart.org/person/3937 (stav k 20. 11. 2019).

Anna Šourková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HAVRÁNEK_František_13.6.1887-18.12.1964&oldid=123446“