HAVRDA Jaroslav 10.5.1888-4.5.1952: Porovnání verzí

Z Personal
(HAVRDA_Jaroslav_10.5.1888-4.5.1952)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.5.1888
 
| datum narození = 10.5.1888
| místo narození =  
+
| místo narození = Miřejov (u Hořic)
 
| datum úmrtí = 4.5.1952
 
| datum úmrtí = 4.5.1952
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav HAVRDA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371
 +
}}
 +
'''HAVRDA, Jaroslav''', ''* 10. 5. 1888 Miřejov (u Hořic), † 4. 5. 1952 Praha, účastník 1. odboje, diplomat''
 +
 
 +
Maturoval na reálném gymnáziu v  Rychnově nad Kněžnou
 +
a absolvoval moderní filologii (francouzština, angličtina, němčina) na české filozofické fakultě v  Praze. Učil jako suplent
 +
gymnázia v Chrudimi; v květnu 1915 narukoval na italskou
 +
frontu. U Tolmezza byl 28. 8. 1915 zajat jako poručík 4. bosensko-hercegovského pluku. V lednu 1916 se v zajateckém
 +
táboře v Taggii přihlásil do srbské armády. Po nevyřízení své
 +
přihlášky ji koncem roku podal znovu, načež byl se skupinou
 +
českých zajatců, v jejichž čele stál jako náborový komisař, přesunut do tábora v  Polle. V  únoru 1917 se přihlásil do formujících se československých dobrovolnických jednotek na
 +
italském území. V září 1917 byl dán k dispozici F. Hlaváčkovi a kanceláři Národní rady československé v Římě. S J. Bořilem a A. Pešlem patřil k prvním zaměstnancům kanceláře;
 +
vytvořil její administrativu a  sekretariát a  zahájil mohutnou
 +
náborovou kampaň mezi zajatci české a slovenské národnosti.
 +
S Bořilem prováděl jejich předběžnou registraci. Na přelomu
 +
1917–18 vedl agendu pracovních praporů, v  dubnu 1918
 +
formálně vstoupil do 31. československého střeleckého pluku
 +
v hodnosti poručíka a vzápětí se stal po A. Papírníkovi druhým tajemníkem římské kanceláře. Když M. R. Štefánik reorganizoval kancelář v odbočku Národní rady československé,
 +
vyhradil si v ní předsednické místo a Papírníka učinil svým
 +
zodpovědným zástupcem, H. ve funkci tajemníka řídil celý
 +
administrativní aparát a s Papírníkem přiděloval úkoly jednotlivým odborům. V červenci 1918 se jako předseda redakční
 +
rady stal zodpovědným za periodikum ''V boj!'', od konce října
 +
1918 do srpna 1919 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Římě (nadporučík), 14. 8. 1919 byl v hodnosti kapitána přidělen tiskovému oddělení ministerstva národní obrany, na podzim 1920 tiskovému odboru ministerstva
 +
zahraničí, kde vedl až do důchodu (1938) italské oddělení.
 +
 
 +
'''L:''' F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1928,
 +
passim; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49.
 +
 
 +
'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
Řádka 16: Řádka 47:
  
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:1888]]
 +
[[Kategorie:Miřejov]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:1952]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 3. 3. 2022, 17:08

Jaroslav HAVRDA
Narození 10.5.1888
Místo narození Miřejov (u Hořic)
Úmrtí 4.5.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79271

HAVRDA, Jaroslav, * 10. 5. 1888 Miřejov (u Hořic), † 4. 5. 1952 Praha, účastník 1. odboje, diplomat

Maturoval na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a absolvoval moderní filologii (francouzština, angličtina, němčina) na české filozofické fakultě v Praze. Učil jako suplent gymnázia v Chrudimi; v květnu 1915 narukoval na italskou frontu. U Tolmezza byl 28. 8. 1915 zajat jako poručík 4. bosensko-hercegovského pluku. V lednu 1916 se v zajateckém táboře v Taggii přihlásil do srbské armády. Po nevyřízení své přihlášky ji koncem roku podal znovu, načež byl se skupinou českých zajatců, v jejichž čele stál jako náborový komisař, přesunut do tábora v Polle. V únoru 1917 se přihlásil do formujících se československých dobrovolnických jednotek na italském území. V září 1917 byl dán k dispozici F. Hlaváčkovi a kanceláři Národní rady československé v Římě. S J. Bořilem a A. Pešlem patřil k prvním zaměstnancům kanceláře; vytvořil její administrativu a sekretariát a zahájil mohutnou náborovou kampaň mezi zajatci české a slovenské národnosti. S Bořilem prováděl jejich předběžnou registraci. Na přelomu 1917–18 vedl agendu pracovních praporů, v dubnu 1918 formálně vstoupil do 31. československého střeleckého pluku v hodnosti poručíka a vzápětí se stal po A. Papírníkovi druhým tajemníkem římské kanceláře. Když M. R. Štefánik reorganizoval kancelář v odbočku Národní rady československé, vyhradil si v ní předsednické místo a Papírníka učinil svým zodpovědným zástupcem, H. ve funkci tajemníka řídil celý administrativní aparát a s Papírníkem přiděloval úkoly jednotlivým odborům. V červenci 1918 se jako předseda redakční rady stal zodpovědným za periodikum V boj!, od konce října 1918 do srpna 1919 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Římě (nadporučík), 14. 8. 1919 byl v hodnosti kapitána přidělen tiskovému oddělení ministerstva národní obrany, na podzim 1920 tiskovému odboru ministerstva zahraničí, kde vedl až do důchodu (1938) italské oddělení.

L: F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1928, passim; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera