HAVRDA Jaroslav 10.5.1888-4.5.1952: Porovnání verzí
(HAVRDA_Jaroslav_10.5.1888-4.5.1952) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.5.1888 | | datum narození = 10.5.1888 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Miřejov (u Hořic) |
| datum úmrtí = 4.5.1952 | | datum úmrtí = 4.5.1952 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán |
− | 45- Voják nebo partyzán | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371 |
+ | }} | ||
+ | '''HAVRDA, Jaroslav''', ''* 10. 5. 1888 Miřejov (u Hořic), † 4. 5. 1952 Praha, účastník 1. odboje, diplomat'' | ||
+ | |||
+ | Maturoval na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou | ||
+ | a absolvoval moderní filologii (francouzština, angličtina, němčina) na české filozofické fakultě v Praze. Učil jako suplent | ||
+ | gymnázia v Chrudimi; v květnu 1915 narukoval na italskou | ||
+ | frontu. U Tolmezza byl 28. 8. 1915 zajat jako poručík 4. bosensko-hercegovského pluku. V lednu 1916 se v zajateckém | ||
+ | táboře v Taggii přihlásil do srbské armády. Po nevyřízení své | ||
+ | přihlášky ji koncem roku podal znovu, načež byl se skupinou | ||
+ | českých zajatců, v jejichž čele stál jako náborový komisař, přesunut do tábora v Polle. V únoru 1917 se přihlásil do formujících se československých dobrovolnických jednotek na | ||
+ | italském území. V září 1917 byl dán k dispozici F. Hlaváčkovi a kanceláři Národní rady československé v Římě. S J. Bořilem a A. Pešlem patřil k prvním zaměstnancům kanceláře; | ||
+ | vytvořil její administrativu a sekretariát a zahájil mohutnou | ||
+ | náborovou kampaň mezi zajatci české a slovenské národnosti. | ||
+ | S Bořilem prováděl jejich předběžnou registraci. Na přelomu | ||
+ | 1917–18 vedl agendu pracovních praporů, v dubnu 1918 | ||
+ | formálně vstoupil do 31. československého střeleckého pluku | ||
+ | v hodnosti poručíka a vzápětí se stal po A. Papírníkovi druhým tajemníkem římské kanceláře. Když M. R. Štefánik reorganizoval kancelář v odbočku Národní rady československé, | ||
+ | vyhradil si v ní předsednické místo a Papírníka učinil svým | ||
+ | zodpovědným zástupcem, H. ve funkci tajemníka řídil celý | ||
+ | administrativní aparát a s Papírníkem přiděloval úkoly jednotlivým odborům. V červenci 1918 se jako předseda redakční | ||
+ | rady stal zodpovědným za periodikum ''V boj!'', od konce října | ||
+ | 1918 do srpna 1919 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Římě (nadporučík), 14. 8. 1919 byl v hodnosti kapitána přidělen tiskovému oddělení ministerstva národní obrany, na podzim 1920 tiskovému odboru ministerstva | ||
+ | zahraničí, kde vedl až do důchodu (1938) italské oddělení. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1928, | ||
+ | passim; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
Řádka 16: | Řádka 47: | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
+ | [[Kategorie:Miřejov]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 3. 3. 2022, 17:08
Jaroslav HAVRDA | |
Narození | 10.5.1888 |
---|---|
Místo narození | Miřejov (u Hořic) |
Úmrtí | 4.5.1952 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79271 |
HAVRDA, Jaroslav, * 10. 5. 1888 Miřejov (u Hořic), † 4. 5. 1952 Praha, účastník 1. odboje, diplomat
Maturoval na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a absolvoval moderní filologii (francouzština, angličtina, němčina) na české filozofické fakultě v Praze. Učil jako suplent gymnázia v Chrudimi; v květnu 1915 narukoval na italskou frontu. U Tolmezza byl 28. 8. 1915 zajat jako poručík 4. bosensko-hercegovského pluku. V lednu 1916 se v zajateckém táboře v Taggii přihlásil do srbské armády. Po nevyřízení své přihlášky ji koncem roku podal znovu, načež byl se skupinou českých zajatců, v jejichž čele stál jako náborový komisař, přesunut do tábora v Polle. V únoru 1917 se přihlásil do formujících se československých dobrovolnických jednotek na italském území. V září 1917 byl dán k dispozici F. Hlaváčkovi a kanceláři Národní rady československé v Římě. S J. Bořilem a A. Pešlem patřil k prvním zaměstnancům kanceláře; vytvořil její administrativu a sekretariát a zahájil mohutnou náborovou kampaň mezi zajatci české a slovenské národnosti. S Bořilem prováděl jejich předběžnou registraci. Na přelomu 1917–18 vedl agendu pracovních praporů, v dubnu 1918 formálně vstoupil do 31. československého střeleckého pluku v hodnosti poručíka a vzápětí se stal po A. Papírníkovi druhým tajemníkem římské kanceláře. Když M. R. Štefánik reorganizoval kancelář v odbočku Národní rady československé, vyhradil si v ní předsednické místo a Papírníka učinil svým zodpovědným zástupcem, H. ve funkci tajemníka řídil celý administrativní aparát a s Papírníkem přiděloval úkoly jednotlivým odborům. V červenci 1918 se jako předseda redakční rady stal zodpovědným za periodikum V boj!, od konce října 1918 do srpna 1919 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Římě (nadporučík), 14. 8. 1919 byl v hodnosti kapitána přidělen tiskovému oddělení ministerstva národní obrany, na podzim 1920 tiskovému odboru ministerstva zahraničí, kde vedl až do důchodu (1938) italské oddělení.
L: F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1928, passim; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49.
P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka.
Martin Kučera