HEIDELBERGER Arnošt Jan 1590?-1667?: Porovnání verzí
(HEIDELBERGER_Arnošt_Jan_1600-1668) |
m (Holoubková přesunul stránku HEIDELBERGER Arnošt Jan 1590-1668 na HEIDELBERGER Arnošt Jan 1590?-1667? bez založení přesměrování) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Arnošt Jan HEIDELBERGER | | jméno = Arnošt Jan HEIDELBERGER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = kolem 1590 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = (Německo) |
− | | datum úmrtí = 1668 | + | | datum úmrtí = před 1668 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 397 |
+ | }} | ||
+ | '''HEIDELBERGER, Arnošt Jan''' ''(též Heydelberger, Ernst Johann), * kolem 1590 (Německo), † před 1668 Praha, sochař, řezbář'' | ||
+ | |||
+ | Podle H. vlastního přiznání pocházel z hrabství Mansfeld | ||
+ | v Horním Sasku; předpokládá se, že se pohyboval v okruhu sochařské rodiny Zürnů. Před 1618 přišel do Prahy, kde | ||
+ | s italskými štukatéry pracoval na štukové výzdobě Španělského sálu na Pražském hradě. Později patrně vytvořil část | ||
+ | figur františkánských světců (sv. František z Assisi a sv. Antonín Paduánský) v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském, které jsou datovány do dvacátých let 17. století a lze je označit za vyznění pozdního římského | ||
+ | manýrismu v českých zemích. Do H. okruhu patří i mladší sochy sv. Bonaventury, Didakuse, Bernardina Sienského | ||
+ | a sv. Kláry. H. nejvýznamnější práce, postava sv. Františka | ||
+ | z Pauly (1627–30), pocházející ze zrušeného paulánského | ||
+ | kláštera na Starém Městě pražském (dnes v kostele Matky | ||
+ | Boží před Týnem), je dávána za příklad již raně barokního řezbářství. H. byl 1628 jmenován dvorním sochařem; | ||
+ | o rok později vytvářel dřevěný kříž pro Karlův most. 1631 | ||
+ | získal pražské měšťanství, 1632 koupil na Hradčanech dům | ||
+ | čp. 151/IV. Ve třicátých letech 17. století jej zaměstnal také | ||
+ | Albrecht z Valdštejna pro své stavby v Jičíně a v Praze. V kapli jeho pražského paláce na Malé Straně se zachovaly H. velmi | ||
+ | protáhlé figury poněkud loutkovitého charakteru a s přehnanými gesty. Snad se také podílel na sochařské výzdobě průčelí Valdštejnem založené kartouzy ve Valdicích (u Jičína). | ||
+ | H. pracoval i pro pražskou strahovskou kanonii – do kostela | ||
+ | Nanebevzetí Panny Marie dodal 1636 řezané chórové lavice. 1649–51 se pravděpodobně podílel na utváření hlavního | ||
+ | oltáře kostela Panny Marie Sněžné, největšího oltáře raného | ||
+ | baroka v Praze. Ještě 1650 byl doložen jako člen pražského | ||
+ | malířského a sochařského cechu a 1654 vyhotovil castrum | ||
+ | doloris (dočasná slavnostní stavba nad katafalkem) římského, uherského a českého krále Ferdinanda IV. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Sochy andělů a sv. Václava na oltáři kaple Valdštejnského paláce | ||
+ | čp. 17/III v Praze, kolem 1630; sochy sv. Františka Serafinského a sv. Kláry | ||
+ | v ambitu kláštera u sv. Jakuba na Starém Městě pražském; socha sv. Františka | ||
+ | z Pauly, dnes v kostele Matky Boží před Týnem (1627–1630). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Dlabač 1, s. 587; Thieme–Becker 16, s. 256; Toman 1, s. 313; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 60–62; Umělecké památky | ||
+ | Čech 1, E. Poche (ed.), 1977, s. 592, 595; Praha na úsvitu nových dějin, týž | ||
+ | (ed.), 1988, s. 439–444; NEČVU 1, s. 251; Umělecké památky Prahy. Staré | ||
+ | Město pražské a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 109, 113, 124; totéž, Nové | ||
+ | Město pražské a Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 148; totéž, Malá Strana, | ||
+ | P. Vlček (ed.), 1999, s. 147, 153; totéž, Pražský hrad a Hradčany, P. Vlček | ||
+ | (ed.), 2000, s. 374; De Gruyter Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 71, Berlin– | ||
+ | Boston, 2011, s. 118. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlček | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1590]] |
[[Kategorie:1668]] | [[Kategorie:1668]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 6. 3. 2022, 13:13
Arnošt Jan HEIDELBERGER | |
Narození | kolem 1590 |
---|---|
Místo narození | (Německo) |
Úmrtí | před 1668 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 397 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47086 |
HEIDELBERGER, Arnošt Jan (též Heydelberger, Ernst Johann), * kolem 1590 (Německo), † před 1668 Praha, sochař, řezbář
Podle H. vlastního přiznání pocházel z hrabství Mansfeld v Horním Sasku; předpokládá se, že se pohyboval v okruhu sochařské rodiny Zürnů. Před 1618 přišel do Prahy, kde s italskými štukatéry pracoval na štukové výzdobě Španělského sálu na Pražském hradě. Později patrně vytvořil část figur františkánských světců (sv. František z Assisi a sv. Antonín Paduánský) v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském, které jsou datovány do dvacátých let 17. století a lze je označit za vyznění pozdního římského manýrismu v českých zemích. Do H. okruhu patří i mladší sochy sv. Bonaventury, Didakuse, Bernardina Sienského a sv. Kláry. H. nejvýznamnější práce, postava sv. Františka z Pauly (1627–30), pocházející ze zrušeného paulánského kláštera na Starém Městě pražském (dnes v kostele Matky Boží před Týnem), je dávána za příklad již raně barokního řezbářství. H. byl 1628 jmenován dvorním sochařem; o rok později vytvářel dřevěný kříž pro Karlův most. 1631 získal pražské měšťanství, 1632 koupil na Hradčanech dům čp. 151/IV. Ve třicátých letech 17. století jej zaměstnal také Albrecht z Valdštejna pro své stavby v Jičíně a v Praze. V kapli jeho pražského paláce na Malé Straně se zachovaly H. velmi protáhlé figury poněkud loutkovitého charakteru a s přehnanými gesty. Snad se také podílel na sochařské výzdobě průčelí Valdštejnem založené kartouzy ve Valdicích (u Jičína). H. pracoval i pro pražskou strahovskou kanonii – do kostela Nanebevzetí Panny Marie dodal 1636 řezané chórové lavice. 1649–51 se pravděpodobně podílel na utváření hlavního oltáře kostela Panny Marie Sněžné, největšího oltáře raného baroka v Praze. Ještě 1650 byl doložen jako člen pražského malířského a sochařského cechu a 1654 vyhotovil castrum doloris (dočasná slavnostní stavba nad katafalkem) římského, uherského a českého krále Ferdinanda IV.
D: Sochy andělů a sv. Václava na oltáři kaple Valdštejnského paláce čp. 17/III v Praze, kolem 1630; sochy sv. Františka Serafinského a sv. Kláry v ambitu kláštera u sv. Jakuba na Starém Městě pražském; socha sv. Františka z Pauly, dnes v kostele Matky Boží před Týnem (1627–1630).
L: Dlabač 1, s. 587; Thieme–Becker 16, s. 256; Toman 1, s. 313; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 60–62; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.), 1977, s. 592, 595; Praha na úsvitu nových dějin, týž (ed.), 1988, s. 439–444; NEČVU 1, s. 251; Umělecké památky Prahy. Staré Město pražské a Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 109, 113, 124; totéž, Nové Město pražské a Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 148; totéž, Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 147, 153; totéž, Pražský hrad a Hradčany, P. Vlček (ed.), 2000, s. 374; De Gruyter Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 71, Berlin– Boston, 2011, s. 118.
Pavel Vlček