Biografický slovník
HELMER Gilbert 2.1.1864-4.3.1944: Porovnání verzí
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = HelmerG.jpg | | obrázek = HelmerG.jpg | ||
| datum narození = 2.1.1864 | | datum narození = 2.1.1864 | ||
| − | | místo narození = Křepkovice (Teplá u Mariánských Lázní) | + | | místo narození = Křepkovice (č. o. Teplá /u Mariánských Lázní/) |
| datum úmrtí = 4.3.1944 | | datum úmrtí = 4.3.1944 | ||
| − | | místo úmrtí = Teplá | + | | místo úmrtí = Teplá (u Mariánských Lázní) |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 469 |
| + | }} | ||
| + | '''HELMER, Gilbert''' ''(pův. jm. Johann), * 2. 1. 1864 Křepkovice (č. o. Teplá /u Mariánských Lázní/), † 4. 3. 1944 Teplá (u Mariánských Lázní), římskokatolický kněz, opat, náboženský spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn nájemce klášterního mlýna. 1884 studoval na gymnáziu | ||
| + | v Plzni a v Teplé, kde vstoupil do premonstrátského řádu, absolvoval teologii, filozofii a germanistiku v Innsbrucku; vzdělání | ||
| + | ukončil disertací ''Sprache, Stil und Metrik des jungen Schiller'' | ||
| + | ''in der Anthologie'' (Dr. phil. 1893). 1888 složil řádové sliby, | ||
| + | 1889 byl v Innsbrucku vysvěcen na kněze. 1894/95 suploval na | ||
| + | gymnáziu v Plzni, 1896–1900 tam učil jako profesor. Pražská | ||
| + | německá univerzita mu 1916 udělila čestný doktorát. | ||
| + | |||
| + | V říjnu 1900 byl zvolen 49. opatem tepelského kláštera. Na | ||
| + | generální kapitule řádu v Averbode (Belgie), pak od 1902 | ||
| + | generálním vikářem rakouské provincie. 1906 byl jmenován | ||
| + | skutečným konzistorním radou; 1910 se zúčastnil eucharistického kongresu v Montrealu. 1927 se stal generálním vikářem | ||
| + | pro kláštery v ČSR. | ||
| + | |||
| + | V Teplé dal 1902–07 k hlavní budově konventu přistavět knihovnický trakt a rozšířil knihovní fond, též upravil kapitulní síň. | ||
| + | 1921 od bavorského státu odkoupil hornofalcký klášter Speinshart, který byl od 1803 sekularizovaný, a převzal ho do správy. Podporoval také stavební úpravy a využití léčivých pramenů | ||
| + | v Mariánských Lázních. Po vzniku ČSR byly v rámci pozemkové reformy klášteru zabaveny tamní lázeňské majetky. H. se proti tomu energicky bránil u Nejvyššího správního soudu v Praze, | ||
| + | spor se dostal až k soudním dvorům v Ženevě a v Haagu. Definitivně řád přišel o lázně až po německé okupaci 1938, kdy | ||
| + | za dvanáct miliónů říšských marek H. musel prodat klášterní | ||
| + | majetek ve městě německému státu. 1940 se stal členem dozorčí rady akciové společnosti skláren v Chomutově, zasedal také | ||
| + | v dozorčí radě firmy E. Bayandse v Českém Krumlově. | ||
| + | |||
| + | Čile se angažoval rovněž v politice. Od 1905 byl členem panské | ||
| + | sněmovny, od 1908 českého zemského sněmu, od 1929 zemského zastupitelstva za německé křesťanské sociály (Deutsche | ||
| + | christlichsoziale Volkspartei), působil v zemské školní a kulturní | ||
| + | komisi. Zastával ostře nacionalistické a protičeské postoje. Ve | ||
| + | třicátých letech podporoval SdP a udržoval kontakty s K. Henleinem. 1938 uvítal odtržení pohraničí a jeho připojení k německé říši, v klášteře hostil německého ministra vnitra W. Fricka. 1939 věnoval svůj spis ''Der altdeutsche Heilgruss'' A. Hitlerovi. | ||
| + | H. byl pohřben v klášterní části tepelského hřbitova. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Zur Syntax Hugo’s von Montfort. Das Verbum, in: 44. Jahresbericht | ||
| + | des k. k. deutschen Staatsgymnasiums in Pilsen, 1897, zvl. otisk. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' G. Johann H., in: Analecta Praemonstratensia 1944/5, s. 226–228; | ||
| + | NDB 8, s. 493; OSND 2/2, s. 1074; Čáňová, s. 30; Catalogus cleri. Pragae [Archiepiscopatus Pragensis], 1890, s. 335, 411, 472; 1948, s. 323; | ||
| + | ÖBL 2, s. 268–269; BL 1, s. 593; EBL 1, s. 210; M. Hlinomaz, Tepelský opat | ||
| + | dr. G. J. H., in: Historický sborník Karlovarska 7, 1999, s. 137–158 (se soupisem díla a další literaturou); A. Somol – R. Švandrlík, Lékařství v Mariánských Lázních, 2006, rejstřík; A. Mikešová, Poválečné období kláštera v Teplé. 1945–1950, 2010 (magisterská diplomová práce, FF Jihočeské univerzity, České Budějovice), s. 47–51; K. Skřivanová, Historie klášterní knihovny | ||
| + | Teplá. Knihovníci klášterní knihovny, 2015 (bakalářská diplomová práce | ||
| + | FF Západočeské univerzity, Plzeň), s. 45–46; de.wikipedia.org (stav k 11. 11. | ||
| + | 2019); https://kulturportal-west-ost.eu/biographien/helmer-gilbert-johannes | ||
| + | (stav k 11. 11. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' V. Petera, Géniové Církve i vlasti 9 (rkp. v knihovně Katolické teologické | ||
| + | fakulty UK), dostupné na: http://www.cdct.cz/petera/data/dil.XI/pet.91.jpeg | ||
| + | (stav k 30. 7. 2019); SOA, Plzeň, pobočka Žlutice, osobní fond. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/ac29d576-e01e-48e1-96b2-dc796f976c12 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Eva Novotná | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Aktuální verze z 28. 3. 2022, 18:39
| Gilbert HELMER | |
 | |
| Narození | 2.1.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Křepkovice (č. o. Teplá /u Mariánských Lázní/) |
| Úmrtí | 4.3.1944 |
| Místo úmrtí | Teplá (u Mariánských Lázní) |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 469 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47220 |
HELMER, Gilbert (pův. jm. Johann), * 2. 1. 1864 Křepkovice (č. o. Teplá /u Mariánských Lázní/), † 4. 3. 1944 Teplá (u Mariánských Lázní), římskokatolický kněz, opat, náboženský spisovatel
Syn nájemce klášterního mlýna. 1884 studoval na gymnáziu v Plzni a v Teplé, kde vstoupil do premonstrátského řádu, absolvoval teologii, filozofii a germanistiku v Innsbrucku; vzdělání ukončil disertací Sprache, Stil und Metrik des jungen Schiller in der Anthologie (Dr. phil. 1893). 1888 složil řádové sliby, 1889 byl v Innsbrucku vysvěcen na kněze. 1894/95 suploval na gymnáziu v Plzni, 1896–1900 tam učil jako profesor. Pražská německá univerzita mu 1916 udělila čestný doktorát.
V říjnu 1900 byl zvolen 49. opatem tepelského kláštera. Na generální kapitule řádu v Averbode (Belgie), pak od 1902 generálním vikářem rakouské provincie. 1906 byl jmenován skutečným konzistorním radou; 1910 se zúčastnil eucharistického kongresu v Montrealu. 1927 se stal generálním vikářem pro kláštery v ČSR.
V Teplé dal 1902–07 k hlavní budově konventu přistavět knihovnický trakt a rozšířil knihovní fond, též upravil kapitulní síň. 1921 od bavorského státu odkoupil hornofalcký klášter Speinshart, který byl od 1803 sekularizovaný, a převzal ho do správy. Podporoval také stavební úpravy a využití léčivých pramenů v Mariánských Lázních. Po vzniku ČSR byly v rámci pozemkové reformy klášteru zabaveny tamní lázeňské majetky. H. se proti tomu energicky bránil u Nejvyššího správního soudu v Praze, spor se dostal až k soudním dvorům v Ženevě a v Haagu. Definitivně řád přišel o lázně až po německé okupaci 1938, kdy za dvanáct miliónů říšských marek H. musel prodat klášterní majetek ve městě německému státu. 1940 se stal členem dozorčí rady akciové společnosti skláren v Chomutově, zasedal také v dozorčí radě firmy E. Bayandse v Českém Krumlově.
Čile se angažoval rovněž v politice. Od 1905 byl členem panské sněmovny, od 1908 českého zemského sněmu, od 1929 zemského zastupitelstva za německé křesťanské sociály (Deutsche christlichsoziale Volkspartei), působil v zemské školní a kulturní komisi. Zastával ostře nacionalistické a protičeské postoje. Ve třicátých letech podporoval SdP a udržoval kontakty s K. Henleinem. 1938 uvítal odtržení pohraničí a jeho připojení k německé říši, v klášteře hostil německého ministra vnitra W. Fricka. 1939 věnoval svůj spis Der altdeutsche Heilgruss A. Hitlerovi. H. byl pohřben v klášterní části tepelského hřbitova.
D: Zur Syntax Hugo’s von Montfort. Das Verbum, in: 44. Jahresbericht des k. k. deutschen Staatsgymnasiums in Pilsen, 1897, zvl. otisk.
L: G. Johann H., in: Analecta Praemonstratensia 1944/5, s. 226–228; NDB 8, s. 493; OSND 2/2, s. 1074; Čáňová, s. 30; Catalogus cleri. Pragae [Archiepiscopatus Pragensis], 1890, s. 335, 411, 472; 1948, s. 323; ÖBL 2, s. 268–269; BL 1, s. 593; EBL 1, s. 210; M. Hlinomaz, Tepelský opat dr. G. J. H., in: Historický sborník Karlovarska 7, 1999, s. 137–158 (se soupisem díla a další literaturou); A. Somol – R. Švandrlík, Lékařství v Mariánských Lázních, 2006, rejstřík; A. Mikešová, Poválečné období kláštera v Teplé. 1945–1950, 2010 (magisterská diplomová práce, FF Jihočeské univerzity, České Budějovice), s. 47–51; K. Skřivanová, Historie klášterní knihovny Teplá. Knihovníci klášterní knihovny, 2015 (bakalářská diplomová práce FF Západočeské univerzity, Plzeň), s. 45–46; de.wikipedia.org (stav k 11. 11. 2019); https://kulturportal-west-ost.eu/biographien/helmer-gilbert-johannes (stav k 11. 11. 2019).
P: V. Petera, Géniové Církve i vlasti 9 (rkp. v knihovně Katolické teologické fakulty UK), dostupné na: http://www.cdct.cz/petera/data/dil.XI/pet.91.jpeg (stav k 30. 7. 2019); SOA, Plzeň, pobočka Žlutice, osobní fond.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Eva Novotná
