HERBERSTEIN Johann Albert 12.11.1864-20.3.1945: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 20.3.1945
 
| datum úmrtí = 20.3.1945
| místo úmrtí = Herberstein (Rakousko)
+
| místo úmrtí = zámek Herberstein (Rakousko)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Johann Albert HERBERSTEIN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 496-497
 +
}}
 +
'''HERBERSTEIN, Johann Albert''', * 12. 11. 1864 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1945 zámek Herberstein (Rakousko), moravský zemský poslanec
 +
 
 +
Byl třetím synem Johanna Sigmunda H. (1831–1907) a Julie
 +
Festeticsové (1835–1898). Studoval na gymnáziu ve Štýrském
 +
Hradci, poté na Theresianu a  na  univerzitách ve  Štýrském
 +
Hradci a  ve Vídni. Působil přes deset let jako úředník moravského místodržitelství v Brně. Sídlil na zámku v Střílkách,
 +
byl členem místních spolků a 1905–12 vykonával funkci starosty obce. 1901–18 zasedal na moravském zemském sněmu,
 +
poté co byl volen v alodiálním sboru, nejprve v doplňovacích
 +
a později ve třech řádných volbách. Vzhledem k příslušnosti
 +
k střední straně velkostatku byl s oblibou vybírán do čela sněmovních výborů a pověřován úlohou sněmovního zpravodaje.
 +
1903–05 předsedal permanentnímu sněmovnímu vyrovnávacímu výboru. Za zásluhy o moravské vyrovnání byl 1906 vyznamenán rytířským křížem druhé třídy Řádu železné koruny.
 +
Na sněmu patřil k aktivním poslancům, vyjadřoval se k celé
 +
šíři otázek (doprava, finance, zemědělství), 1912 byl zvolen
 +
místopředsedou velkostatkářské kurie na sněmu. Od 1900
 +
působil jako viceprezident Zemědělské rady pro markrabství
 +
moravské v  Brně. Mimoto předsedal i  správní radě Nordösterreichische Bank für Industrie, Handel und Landwirtschaft
 +
in Brünn.
 +
 
 +
Oženil se 1894 ve Vídni se starohraběnkou Eleonorou Augustou
 +
Salm-Reifferscheidt-Raitz (1873–1966). Z tohoto vztahu se narodil syn Johann Albert (1895–1918) a dcera Johanna Julia Eleonore, provdaná hraběnka Ceschi a Santa Croce (1895–1970).
 +
Správě svých nemovitostí na Kroměřížsku se věnoval nepříliš
 +
úspěšně, kvůli finančním nesnázím byl nucen 1912 celý střílecký velkostatek prodat rakousko-uherskému ministru zahraničí
 +
hraběti Leopoldu Berchtoldovi. Po 1918 přesídlil do Rakouska.
 +
 
 +
'''L:''' A. Skene, Der nationale Ausgleich in Mähren 1905, 1910; Heller 2/1
 +
(1912), s. 51; R. Luft, Die Mittelpartei des mährischen Großgrundbesitzes
 +
1879 bis 1918, in: Die Chance der Verständigung. Absichten und Ansätze
 +
zu übernationaler Zusammenarbeit in den böhmischen Ländern 1848–1918,
 +
1987, s. 240; A. Skřítek – M. Skřítková, Městečko Střílky, 2001, s. 63–65, 86;
 +
Almanach českých šlechtických rodů, 2003, s. 177; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v  letech 1861–1918, 2012,
 +
s. 249–251.
 +
 
 +
Pavel Cibulka
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
Řádka 16: Řádka 50:
  
 
[[Kategorie:1864]]
 
[[Kategorie:1864]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 +
[[Kategorie:1945]]
 +
[[Kategorie:zámek Herberstein]]

Aktuální verze z 26. 2. 2023, 11:36

Johann Albert HERBERSTEIN
Narození 12.11.1864
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.3.1945
Místo úmrtí zámek Herberstein (Rakousko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 496-497
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79096

HERBERSTEIN, Johann Albert, * 12. 11. 1864 Vídeň (Rakousko), † 20. 3. 1945 zámek Herberstein (Rakousko), moravský zemský poslanec

Byl třetím synem Johanna Sigmunda H. (1831–1907) a Julie Festeticsové (1835–1898). Studoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, poté na Theresianu a na univerzitách ve Štýrském Hradci a ve Vídni. Působil přes deset let jako úředník moravského místodržitelství v Brně. Sídlil na zámku v Střílkách, byl členem místních spolků a 1905–12 vykonával funkci starosty obce. 1901–18 zasedal na moravském zemském sněmu, poté co byl volen v alodiálním sboru, nejprve v doplňovacích a později ve třech řádných volbách. Vzhledem k příslušnosti k střední straně velkostatku byl s oblibou vybírán do čela sněmovních výborů a pověřován úlohou sněmovního zpravodaje. 1903–05 předsedal permanentnímu sněmovnímu vyrovnávacímu výboru. Za zásluhy o moravské vyrovnání byl 1906 vyznamenán rytířským křížem druhé třídy Řádu železné koruny. Na sněmu patřil k aktivním poslancům, vyjadřoval se k celé šíři otázek (doprava, finance, zemědělství), 1912 byl zvolen místopředsedou velkostatkářské kurie na sněmu. Od 1900 působil jako viceprezident Zemědělské rady pro markrabství moravské v Brně. Mimoto předsedal i správní radě Nordösterreichische Bank für Industrie, Handel und Landwirtschaft in Brünn.

Oženil se 1894 ve Vídni se starohraběnkou Eleonorou Augustou Salm-Reifferscheidt-Raitz (1873–1966). Z tohoto vztahu se narodil syn Johann Albert (1895–1918) a dcera Johanna Julia Eleonore, provdaná hraběnka Ceschi a Santa Croce (1895–1970). Správě svých nemovitostí na Kroměřížsku se věnoval nepříliš úspěšně, kvůli finančním nesnázím byl nucen 1912 celý střílecký velkostatek prodat rakousko-uherskému ministru zahraničí hraběti Leopoldu Berchtoldovi. Po 1918 přesídlil do Rakouska.

L: A. Skene, Der nationale Ausgleich in Mähren 1905, 1910; Heller 2/1 (1912), s. 51; R. Luft, Die Mittelpartei des mährischen Großgrundbesitzes 1879 bis 1918, in: Die Chance der Verständigung. Absichten und Ansätze zu übernationaler Zusammenarbeit in den böhmischen Ländern 1848–1918, 1987, s. 240; A. Skřítek – M. Skřítková, Městečko Střílky, 2001, s. 63–65, 86; Almanach českých šlechtických rodů, 2003, s. 177; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 249–251.

Pavel Cibulka