Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HERZIG Wilhelm 6.1.1812-19.10.1894

{{Infobox - osoba
| jméno = Wilhelm HERZIG
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 6.1.1812
| místo narození = Liberec
| datum úmrtí = 19.10.1894
| místo úmrtí = Liberec
| povolání = 15- Lékaři<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />68- Redaktor nebo žurnalista
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 550-551
}}
'''HERZIG, Wilhelm''', ''* 6. 1. 1812 Liberec, † 19. 10. 1894 Liberec, lékař, politik''

Syn majitele bavlnářského podniku Josefa H. (1776–1844) 
a bratr Karla H. (1803–1849) se od 1823 vzdělával na gymnáziu v Jičíně. Studoval lékařství na pražské a posléze vídeňské 
univerzitě (MUDr. 1837) a později získal titul doktora chirurgie. 1837–42 pracoval ve Všeobecné nemocnici ve Vídni, 
1842–48 tam působil jako praktický lékař. Během revoluce 
1848 ukončil lékařskou praxi a vstoupil do politického života. 
Spolupracoval se svým bratrem Karlem a dalšími německými 
politiky a podnikateli z Čech i ostatních zemí habsburské monarchie. Za volební obvod Jablonec nad Nisou – Smržovka 
byl zvolen poslancem sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem. 
Odjel tam a  popsal slavnostní zahájení parlamentního jednání 18. 5. 1848. Hlásil se k programu spojení německých 
zemí Rakouska s  ostatními německými státy, předpokládal 
však zachování suverenity rakouské monarchie. Po vypuknutí říjnového povstání odcestoval do Vídně, kde se setkal 
s rodinou a s bratrem Karlem. Poté se vrátil do Frankfurtu. 
Podzimní parlamentní diskuse o základních právech německého národa považoval za zdlouhavé. Zasedání Frankfurtského sněmu opustil po zprávě o náhlém úmrtí bratra Karla 
v lednu 1849. Stal se společníkem rodinné firmy a přesídlil do Liberce. Aktivně však ve firmě nepůsobil a soustředil se 
na veřejný život. 1850  přispěl k  získání statutu samosprávného města pro Liberec, od 1851 zasedal v městské radě. Po 
obnovení ústavnosti (1861) odmítl za Liberec kandidovat do 
zemského sněmu i říšské rady, nadále však výrazně ovlivňoval 
dění ve městě. Stal se ředitelem liberecké nemocnice, podílel 
se na konstituování tkalcovské školy a školy obchodní. Převzal funkci předsedy Živnostenského spolku (Gewerbeverein) 
a věnoval se přednáškové činnosti. Patřil k zakladatelům Průmyslového vzdělávacího spolku (Industrieller Bildungsverein), který se stal vzorem pro podobné spolky v průmyslových 
městech. H. stál v jeho čele do 1888, pak byl jmenován čestným předsedou. V době rozštěpení spolku a odchodu levicově 
orientovaného členstva 1869 udržel liberální orientaci sdružení. 1866–88 působil jako člen redakce deníku ''Reichenberger Zeitung'', která ho v nekrologu označila za nestora rakouských žurnalistů. V době nástupu nacionálních německých politiků v  polovině osmdesátých let odmítal národnostní radikalismus. H. vnučkou byla lékařka a senátorka Národního shromáždění Emma Maria H. (1871–1933). 

'''L:''' nekrolog: Dr. W. H. †. Reichenberg, 20. October, in: Reichenberger Zeitung 21. 10. 1894, s. 2–3; BL 1, s. 614; Myška 1, s. 171–172; J. Kořalka, 
Vznik socialistického dělnického hnutí na Liberecku, 1956; J. Belda, Liberec 
v revolučním roce 1848, 1959; R. Karpaš a kol., Kniha o Liberci, 1996; s. 82, 
86, 112–116, 136–138; M. Melanová, Průmyslové a politické centrum v monarchii, in: kolektiv autorů, Liberec, 2017, s. 151–205.

'''P:''' SOkA, Liberec, fond Rodinný archiv Herzigových a  Priebschových 
1787–1876, NAD 859.

Miloslava Melanová


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]

[[Kategorie:1812]]
[[Kategorie:Liberec]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Liberec]]