Biografický slovník
HESSOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911: Porovnání verzí
(HESSOVÁ_Eliška_8.10.1852-7.7.1911) |
m (Holoubková přesunul stránku HESOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911 na HESSOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911 bez založení přesměrování) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Františka HESSOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 8. | + | | rodné jméno = Jakoubková |
| − | | místo narození = | + | | datum narození = 8.11.1851 |
| + | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 7.7.1911 | | datum úmrtí = 7.7.1911 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| + | | manžel = Václav Hes | ||
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 567 |
| + | }} | ||
| + | '''HESSOVÁ, Františka''' ''(též HESOVÁ, roz. Jakoubková), * 8. 11. 1851 Praha, † 7. 7. 1911 Smíchov (Praha), herečka'' | ||
| + | |||
| + | V literatuře se někdy uvádí rok narození 1852. Dcera domovníka Antonína Jakoubka a Barbory, roz. Houdkové. Na jevišti poprvé stanula ve čtenářsko-ochotnickém spolku Pokrok | ||
| + | v Karlíně (Praha). Profesionální dráhu zahájila v divadelní | ||
| + | společnosti T. Knížkové, kde se seznámila se svým manželem | ||
| + | Václavem Hessem (1850–1890), hercem, spisovatelem a překladatelem, s nímž měla syna Jaroslava Josefa (* 2. 4. 1875 | ||
| + | Písek), hudebníka, a dceru Annu (* 1876). Koncem sedmdesátých let 19. století oba působili u Společnosti Františka | ||
| + | Pokorného. 1881 H. získala angažmá ve společnosti Pavla Švandy ze Semčic, s níž účinkovala ve smíchovské Aréně | ||
| + | v Eggenberku (v místě dnešního Justičního paláce), v Divadle | ||
| + | u Libuše, v zimních sezonách v Plzni (1884/85) a Národním | ||
| + | divadle v Brně (1886–88). Po ředitelově smrti (1891) hrála | ||
| + | v souboru Pavla Švandy mladšího až do jeho rozpadu. Následně vystupovala ve Švandově divadle na Smíchově za ředitelování Josefa Kubíka a Emy Švandové, odkud 1907 odešla na | ||
| + | odpočinek. Jako herečka debutovala rolemi mladých naivek. | ||
| + | Jejímu naturelu však více vyhovovaly figury temperamentních | ||
| + | a hubatých děvčat ve veseloherním repertoáru. Již v mladém | ||
| + | věku se začala přehrávat do oboru tzv. komických starých, kde | ||
| + | zužitkovala svůj smysl pro komediální nadsázku. Objevovala | ||
| + | se zejména v českých, francouzských a německých veselohrách | ||
| + | a fraškách, v nichž hrála výbojné či ukřivděné manželky, maloměstské paničky, sousedky, tchyně, moralizující staré panny | ||
| + | či matrony skrývající svůj věk. Sérii oblíbených komických | ||
| + | manželských párů vytvářela s hercem Karlem Lierem. Groteskní polohu své komiky zjemňovala chápajícím přístupem. | ||
| + | Vrcholu popularity dosáhla v devadesátých letech. Ačkoliv se | ||
| + | uplatnila především v komických postavách, ztvárnila také | ||
| + | řadu charakterních úloh ve společenských hrách, klasických | ||
| + | a příležitostně i moderních dramatech (titulní role, J. K. Tyl, | ||
| + | ''Paní Marjánka, matka pluku''; Wolfová, G. Hauptmann: ''Bobří kožich''; Matrena, L. N. Tolstoj: ''Vláda tmy''; R. Bracco: ''Masky''). | ||
| + | Úspěchu dosáhla rovněž v operetách (Juno, J. Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/2, s. 1104; KSN, s. 116; Šormová 1, s. 266 (se soupisem divadelních rolí a bibliografií); A. Charvát, Ze staré Prahy, 1926, s. 202; R. Deyl, Vavříny s trny, 1973, s. 83–89; nekrology: Národní listy 9. 7. 1911, s. 2; | ||
| + | Divadlo 9, 1910/1911, č. 19, s. 449. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Doskočil | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1851]] |
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 19:01
| Františka HESSOVÁ | |
 | |
| Rodné jméno | Jakoubková |
|---|---|
| Narození | 8.11.1851 |
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 7.7.1911 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Manžel(ka) | Václav Hes |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 567 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47341 |
HESSOVÁ, Františka (též HESOVÁ, roz. Jakoubková), * 8. 11. 1851 Praha, † 7. 7. 1911 Smíchov (Praha), herečka
V literatuře se někdy uvádí rok narození 1852. Dcera domovníka Antonína Jakoubka a Barbory, roz. Houdkové. Na jevišti poprvé stanula ve čtenářsko-ochotnickém spolku Pokrok v Karlíně (Praha). Profesionální dráhu zahájila v divadelní společnosti T. Knížkové, kde se seznámila se svým manželem Václavem Hessem (1850–1890), hercem, spisovatelem a překladatelem, s nímž měla syna Jaroslava Josefa (* 2. 4. 1875 Písek), hudebníka, a dceru Annu (* 1876). Koncem sedmdesátých let 19. století oba působili u Společnosti Františka Pokorného. 1881 H. získala angažmá ve společnosti Pavla Švandy ze Semčic, s níž účinkovala ve smíchovské Aréně v Eggenberku (v místě dnešního Justičního paláce), v Divadle u Libuše, v zimních sezonách v Plzni (1884/85) a Národním divadle v Brně (1886–88). Po ředitelově smrti (1891) hrála v souboru Pavla Švandy mladšího až do jeho rozpadu. Následně vystupovala ve Švandově divadle na Smíchově za ředitelování Josefa Kubíka a Emy Švandové, odkud 1907 odešla na odpočinek. Jako herečka debutovala rolemi mladých naivek. Jejímu naturelu však více vyhovovaly figury temperamentních a hubatých děvčat ve veseloherním repertoáru. Již v mladém věku se začala přehrávat do oboru tzv. komických starých, kde zužitkovala svůj smysl pro komediální nadsázku. Objevovala se zejména v českých, francouzských a německých veselohrách a fraškách, v nichž hrála výbojné či ukřivděné manželky, maloměstské paničky, sousedky, tchyně, moralizující staré panny či matrony skrývající svůj věk. Sérii oblíbených komických manželských párů vytvářela s hercem Karlem Lierem. Groteskní polohu své komiky zjemňovala chápajícím přístupem. Vrcholu popularity dosáhla v devadesátých letech. Ačkoliv se uplatnila především v komických postavách, ztvárnila také řadu charakterních úloh ve společenských hrách, klasických a příležitostně i moderních dramatech (titulní role, J. K. Tyl, Paní Marjánka, matka pluku; Wolfová, G. Hauptmann: Bobří kožich; Matrena, L. N. Tolstoj: Vláda tmy; R. Bracco: Masky). Úspěchu dosáhla rovněž v operetách (Juno, J. Offenbach: Orfeus v podsvětí).
L: OSND 2/2, s. 1104; KSN, s. 116; Šormová 1, s. 266 (se soupisem divadelních rolí a bibliografií); A. Charvát, Ze staré Prahy, 1926, s. 202; R. Deyl, Vavříny s trny, 1973, s. 83–89; nekrology: Národní listy 9. 7. 1911, s. 2; Divadlo 9, 1910/1911, č. 19, s. 449.
Zdeněk Doskočil
