Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HILGENREINER Karl 22.8.1867-9.5.1948

{{Infobox - osoba
| jméno = Karl HILGENREINER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 22.8.1867
| místo narození = Friedberg (u Frankfurtu nad Mohanem, Německo)
| datum úmrtí = 9.5.1948
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />61- Pedagog
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 600
}}
'''HILGENREINER, Karl''', ''* 22. 8. 1867 Friedberg (u Frankfurtu nad Mohanem, Německo), † 9. 5. 1948 Vídeň (Rakousko), teolog, politik''

Syn stavitele Ludwiga H. (1834–1911), bratr lékaře Heinricha 
H. (1870–1953). Rodina se brzy po jeho narození přestěhovala z Hesenska do západních Čech. H. 1877–85 navštěvoval jezuitské gymnázium v Bohosudově (dnes součást města Krupka), po maturitě odešel studovat bohosloví do Říma na 
Collegium Germanicum, 1891 byl vysvěcen na kněze a o rok 
později získal doktorát teologie. Po krátkém pastoračním působení v Chebu a ve Stříbře přednášel od 1899 na teologické 
fakultě pražské německé univerzity, nejprve jako mimořádný 
profesor církevního práva a křesťanského společenského učení 
a od 1904 jako řádný profesor morální teologie. 1935/36 zastával funkci rektora Německé univerzity. Byl vydavatelem 
politicko-teologického měsíčníku ''Katholiken Korrespondenz'' 
(před 1920 ''Bonifatius Korrespondenz''). 

Patřil k předním funkcionářům německé křesťansko-sociální 
strany, reprezentující katolické zájmy německého obyvatelstva 
v Československu. 1919 se podílel společně s univerzitním 
profesorem a právníkem Robertem Mayr-Hartingem na jejím 
vzniku a stranickém programu, stranu zastupoval 1920–38 
v Senátu Národního shromáždění. 1927 byl zvolen předsedou 
strany a funkci zastával do září 1935. Řadil se k nacionálně 
orientovanému křídlu, aktivistický směr podpořil až po delším 
váhání. 1926–29, kdy se strana podílela na vládní spolupráci 
v česko-německé vládní koalici, se stáhl poněkud do pozadí, 
jeho vliv na stranické záležitosti však neochabl. Po odchodu 
strany do opozice H. prosadil nacionálnější vymezení stranické politiky, kriticky hodnotil i práci vlády. Usiloval o vytvoření 
jednotné fronty německých stran a po 1933 hledal cestu ke 
spolupráci s Henleinovým hnutím. V parlamentních volbách 
1935 utrpěla strana porážku a H. byl vystřídán ve funkci předsedy, sám to však odůvodnil jmenováním rektorem Německé 
univerzity. Navzdory odchodu z vedení křesťansko-sociální 
strany se těšil oblibě v členské základně. 

Na jaře 1936 došlo ve straně ke konfliktu mezi šéfredaktorem 
Deutsche Presse Alfredem Albrechtem a H. v otázce zaměření 
listu, poté co mu H. vytkl příliš prorakouskou orientaci (tedy 
nepříliš přátelskou vůči Německu) a ostře zkritizoval rakouský stavovský stát, který podle něj vznikl pouhým dirigováním 
seshora, nikoli z vůle lidu. H. kritický postoj k rakouskému 
stavovství vzbudil pozornost ve Vatikánu, protože H. odsuzoval katolický tisk za to, že je příliš kritický vůči Hitlerovi. 
V březnu 1938 se H. výrazně podílel na zastavení činnosti 
křesťansko-sociální strany a následném přechodu jejího členstva k Henleinově Sudetoněmecké straně. Přesto 1939 odmítl 
okupaci zbytku Československa a kritizoval nacistické represe vůči církvím, kvůli tomu byl po celou válku pod policejním dohledem a od června 1944 byl internován v klášteře v Zásmukách, kde gestapo soustřeďovalo nepohodlné kněze. 
Krátce po osvobození se znovu nevyhnul zatčení, tentokrát 
českými úřady, a do 1946 zůstal internován v Praze. Po propuštění odešel do Vídně.

'''D:''' Die kirchliche Vorzensur und das Partikularrecht, Wien 1901; Zur Frage 
deutscher Bistümer in Böhmen (anonymně), 1902; Die römische Frage nach 
dem Weltkrieg, 1915; Das Programm der Deutschen christlichsozialen Volkspartei, 1920; Lebenserinnerungen, in: Archiv für Kirchengeschichte von 
Böhmen–Mähren–Schlesien 2, Königstein im Taunus 1971, s. 189–329. 

'''L:''' OSND 2/2, s. 1121; MSN 3, s. 186; KSN 5, s. 129; BL 1, s. 625; 
MČE 2, s. 773; ÖBL 2, s. 316; NDB 9, s. 140–141; W. Dietl, Die Deutsche 
Christlichsoziale Volkspartei in der Ersten Tschechoslowakischen Republik 
(1918–1929), München 1991, passim; Tomeš 1, s. 457; J. Šebek, Mezi křížem 
a národem: Politické prostředí sudetoněmeckého katolicismu v meziválečném 
Československu, 2006, rejstřík.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/e8bf7529-87ea-4ddc-b6f2-3753e81956e7 Bibliografie dějin Českých zemí]     

Jaroslav Šebek


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1867]]
[[Kategorie:Friedberg]]
[[Kategorie:1948]]
[[Kategorie:Vídeň]]