Biografický slovník
Hertl Jan 5.5.1906-16.11.1965: Porovnání verzí
(Hertl_Jan_5.5.1906-16.11.1965) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 16.11.1965 | | datum úmrtí = 16.11.1965 | ||
| místo úmrtí = Benešov | | místo úmrtí = Benešov | ||
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />67- Nakladatel nebo vydavatel |
| − | 67- Nakladatel nebo vydavatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 545 |
| + | }} | ||
| + | '''HERTL, Jan''', ''* 5. 5. 1906 Praha, † 16. 11. 1965 Benešov, publicista, nakladatel, historik'' | ||
| + | |||
| + | Syn Ladislava H. a Antonie, roz. Martínkové. Docházel na | ||
| + | malostranské gymnázium, maturoval na Jiráskově gymnáziu | ||
| + | v Praze. Od 1924 studoval práva na UK. Následujícího roku | ||
| + | přešel na obor historie, kde byl žákem Josefa Pekaře, Josefa | ||
| + | Šusty a Jaroslava Bidla. Zároveň studoval zeměpis na Přírodovědecké fakultě UK. 1930 obhájil rigorózní práci ''Město a venkov'' (PhDr.). | ||
| + | |||
| + | Byl poradcem v nakladatelství Hokr. 1930–37 působil jako tajemník v nakladatelství Melantrich, v němž řídil edice Dějiny | ||
| + | lidstva a Vysokoškolská rukověť. Krátce působil ve Školním | ||
| + | vydavatelství a v průběhu války v nakladatelství Vyšehrad, jehož se stal ředitelem. Po válce vyučoval na gymnáziu v Benešově. V padesátých letech se stal konzervátorem památkové péče a později ředitelem Vlastivědného muzea Podblanicka | ||
| + | v Jemništi, kde vytvořil koncepci nové expozice. Od 1963 byl | ||
| + | ředitelem Okresního muzea Podblanicka v Benešově. | ||
| + | |||
| + | H. byl významným regionálním badatelem. Zabýval se osobností Karla Hynka Máchy nebo dějinami vystěhovaného prostoru mezi Sázavou a Vltavou 1942–45. Portrét Michaela Kreisingera nalezený na faře v Okrouhlici identifikoval jako dílo | ||
| + | Jana Kupeckého. Upozornil na několik keltských oppid, lokalizoval slovanské hradiště v Podmračí a dlouhodobě se zajímal | ||
| + | o blanickou legendu. 1933 založil společně s dalšími mladými katolickými intelektuály časopis ''Řád''. Již od studentských | ||
| + | let časopisecky publikoval, nejprve v ''Řádu'', ''Venkově'', ''Obnově'', | ||
| + | ''Přítomnosti'', po válce mj. v časopisech ''Slovesná věda'', ''Umění'', | ||
| + | ''Časopis Společnosti přátel starožitností'' a pravidelně ve ''Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka''. | ||
| + | |||
| + | Oženil se 1931 se spisovatelkou a botaničkou Evou, roz. Sekaninovou (1906–1995), dcerou básníka Františka Sekaniny, | ||
| + | s níž měl tři děti: Brigitu H. (* 1938), Mladu, provdanou Filípkovou (* 1940), a Kristiána H. (* 1943). Jako datum úmrtí | ||
| + | se někdy uvádí 19. 11. Pohřben byl ve Chvojenu (č. o. Benešov). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis: https://cs.isabart.org/person/111228 (stav k 9. 2. 2021); Historie, | ||
| + | to jest vyhnání z ráje. Výbor z díla 1932–1942, 2018. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 412–413; J. Dědina, Za PhDr. J. H., in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 6, 1965, | ||
| + | s. 218–219; M. Filípková, Vzpomínka na mého otce J. H., in: Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi. Inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud, | ||
| + | 2014, s. 22–25; J. Štogrová, J. H. a revue Řád, in: tamtéž, s. 14–21; táž, Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti. Život a dílo J. H., 2017; J. Štogr, Myšlenkové zdroje J. H. (o pojmenování typického), in: Historie nejen literární, 2017, s. 33–38; http://dobracestina.cz/basta/clanek/osud-historika-na-prelomu-tri-rezimu (stav k 9. 2. 2021); cs.wikipedia.org (stav k 9. 2. 2021). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/fb220b69-9cb6-49e8-8514-8f8329ddf6f5 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Klára Andresová Skoupá | ||
| + | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 7. 3. 2023, 16:21
| Jan Hertl | |
 | |
| Narození | 5.5.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 16.11.1965 |
| Místo úmrtí | Benešov |
| Povolání |
61- Pedagog 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 545 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136623 |
HERTL, Jan, * 5. 5. 1906 Praha, † 16. 11. 1965 Benešov, publicista, nakladatel, historik
Syn Ladislava H. a Antonie, roz. Martínkové. Docházel na malostranské gymnázium, maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze. Od 1924 studoval práva na UK. Následujícího roku přešel na obor historie, kde byl žákem Josefa Pekaře, Josefa Šusty a Jaroslava Bidla. Zároveň studoval zeměpis na Přírodovědecké fakultě UK. 1930 obhájil rigorózní práci Město a venkov (PhDr.).
Byl poradcem v nakladatelství Hokr. 1930–37 působil jako tajemník v nakladatelství Melantrich, v němž řídil edice Dějiny lidstva a Vysokoškolská rukověť. Krátce působil ve Školním vydavatelství a v průběhu války v nakladatelství Vyšehrad, jehož se stal ředitelem. Po válce vyučoval na gymnáziu v Benešově. V padesátých letech se stal konzervátorem památkové péče a později ředitelem Vlastivědného muzea Podblanicka v Jemništi, kde vytvořil koncepci nové expozice. Od 1963 byl ředitelem Okresního muzea Podblanicka v Benešově.
H. byl významným regionálním badatelem. Zabýval se osobností Karla Hynka Máchy nebo dějinami vystěhovaného prostoru mezi Sázavou a Vltavou 1942–45. Portrét Michaela Kreisingera nalezený na faře v Okrouhlici identifikoval jako dílo Jana Kupeckého. Upozornil na několik keltských oppid, lokalizoval slovanské hradiště v Podmračí a dlouhodobě se zajímal o blanickou legendu. 1933 založil společně s dalšími mladými katolickými intelektuály časopis Řád. Již od studentských let časopisecky publikoval, nejprve v Řádu, Venkově, Obnově, Přítomnosti, po válce mj. v časopisech Slovesná věda, Umění, Časopis Společnosti přátel starožitností a pravidelně ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka.
Oženil se 1931 se spisovatelkou a botaničkou Evou, roz. Sekaninovou (1906–1995), dcerou básníka Františka Sekaniny, s níž měl tři děti: Brigitu H. (* 1938), Mladu, provdanou Filípkovou (* 1940), a Kristiána H. (* 1943). Jako datum úmrtí se někdy uvádí 19. 11. Pohřben byl ve Chvojenu (č. o. Benešov).
D: soupis: https://cs.isabart.org/person/111228 (stav k 9. 2. 2021); Historie, to jest vyhnání z ráje. Výbor z díla 1932–1942, 2018.
L: Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 412–413; J. Dědina, Za PhDr. J. H., in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 6, 1965, s. 218–219; M. Filípková, Vzpomínka na mého otce J. H., in: Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi. Inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud, 2014, s. 22–25; J. Štogrová, J. H. a revue Řád, in: tamtéž, s. 14–21; táž, Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti. Život a dílo J. H., 2017; J. Štogr, Myšlenkové zdroje J. H. (o pojmenování typického), in: Historie nejen literární, 2017, s. 33–38; http://dobracestina.cz/basta/clanek/osud-historika-na-prelomu-tri-rezimu (stav k 9. 2. 2021); cs.wikipedia.org (stav k 9. 2. 2021).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Klára Andresová Skoupá
