DRTIL Artuš 1885–1910
Artuš DRTIL | |
Narození | 6. 1. 1885 |
---|---|
Místo narození | Klopina u Zábřehu na Moravě |
Úmrtí | 10. 4. 1910 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Spisovatel Literární historik, kritik nebo teoretik Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 390 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45899 |
DRTIL, Artuš, * 6. 1. 1885 Klopina u Zábřehu na Moravě, † 10. 4. 1910 Praha, kritik, žurnalista
Narodil se v rolnické rodině. Od 1897 studoval gymnázium v Zábřehu. Z existenčních důvodů se 1903 začal živit jako praktikant na poště. 1904 nastoupil do dvouletého poštovního telegrafního kursu v Šumperku, ale záhy přijal redakční úvazek v Moravských rozhledech a Lidových zájmech. 1905 odjel do Rokycan jako spoluredaktor periodika tzv. neodvislých realistů Kramerius, které řídil jeho přítel, spisovatel K. Horký. 1906 až 1909 sloužil na vojně ve Freistadtu v Horních Rakousích (četař). Po vzniku Masarykovy České strany lidové vstoupil 1906 do mladočeské strany a byl členem její korespondenční kanceláře. Z vojny přispíval do mladočeského tisku jako zpravodaj. 1909–10 byl redaktorem časopisu Rozhled P. O. Plačka, zahájil spolupráci s Horkého Týdeníkem a nově vzniklou revue Stopa. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Literárně debutoval 1902 ve Studentském sborníku a v olomouckém deníku Pozor. Od 1905 přispíval do řady liberálně laděných časopisů (Havlíček, Moravsko-slezská revue, Moravský kraj, Národní obzor, Naše Slovensko, Novina, Přehled, Rozhledy, Studentské směry, Ženská revue, Ženský svět). D. byl publicista liberálně demokratického směru, hájil ženskou emancipaci a slovenské národní hnutí, vystupoval proti antisemitismu, klerikalismu a moravskému separatismu. V literární kritice navazoval na J. Herbena a H. G. Schauera, s nimiž sdílel sociologickou metodu, inspiroval se i F. X. Šaldou. Na umění kladl vysoká morální měřítka a vyjadřoval se ve prospěch jeho sdělnosti a ideové hloubky. D. byl výrazným spojovacím článkem mezi generací kritiků 90. let a generací bratrů Čapků. Monografii Žena v myšlení a cítění moderního člověka již nestačil napsat a studie o J. Mahenovi zůstala nedokončena. Užíval šifry V. O.
D: J. Mahen (ed. P. O. Plaček), 1910; Výbor z prací (ed. F. Šelepa), 1913.
L: F. X. Šalda, A. D., in: Kritické projevy 8, 1956, s. 70–71; A. Novák, A. D., in: Zvony domova, 1916, s. 232–238; OSND 2/1, s. 257; LČL 1, s. 602.
P: Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, torzo písemné pozůstalosti.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera