FREISSLER Robert Viktor 1877–1950

Robert Viktor FREISSLER
Narození	23. 3. 1877
Místo narození	Opava
Úmrtí	7. 1. 1950
Místo úmrtí	Štýrský Hradec (Rakousko)
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 373
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55733

FREISSLER, Robert Viktor (též FREIßLER), * 23. 3. 1877 Opava, † 7. 1. 1950 Štýrský Hradec (Rakousko), právník, politik

Byl nejstarším dítětem Ernsta F., chirurga a ředitele slezské zemské nemocnice v letech 1868–1904, a bratrem právníka, bankovního úředníka, spisovatele a překladatele Ernsta Wolfganga F. (pseud. E. W. Günther, * 7. 7. 1884 Opava, † 25. 2. 1937 Město Albrechtice /u Krnova/). Vystudoval německé státní gymnázium (1887–95), poté absolvoval ve Vídni roční abiturientský kurs na obchodní akademii a práva na univerzitě (JUDr. 1900). Praktikoval v bance, na prezidiu vídeňského Vrchního zemského soudu a v brněnské OŽK. Vrátil se do rodiště, kde od 1903 pracoval jako úředník, potom první tajemník OŽK a kde zastával několik dalších funkcí v rozmanitých sborech, grémiích či správních radách. 1905 se oženil s Alžbětou Frederikou, dcerou továrníka Karla Weisshuhna, a přestoupil do evangelické církve. 1911 byl zvolen poslancem vídeňské říšské rady za Německou nacionální stranu (Deutsche Nationalpartei, DNP) a třetí slezský okrsek. Ve vídeňské sněmovně pracoval až do zániku rakousko-uherského mocnářství a patřil do poslanecké frakce Německého národního svazu (Deutscher Nationalverband, DNV). Ihned po vzniku samostatného Československa vytvořily především většinově etnické německé okresy Rakouského (Českého) Slezska a severní Moravy neživotaschopnou separatistickou provincii Sudetenland v rámci Německého Rakouska (Deutschösterreich) a F. se stal jejím zemským hejtmanem se sídlem v Opavě. Tehdy také zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska ve Vídni (21. 10. 1918 – 16. 2. 1919) a do podpisu saint-germainské smlouvy, již Němci považovali za znásilnění vlastní národní svobody, prosazoval spolu s dalšími spolupracovníky požadavky na sebeurčení sudetských Němců na pařížské mírové konferenci, kde však byly odmítnuty. Po obsazení provinčního území československým vojskem předal bez průtahů správu do českých rukou a z politického života se stáhl. V OŽK 1922 zažádal o penzionování a 1925 až 33 působil jako ústřední ředitel správy statků velkostatkáře Wilhelma Lichnowského. Přál si poklidné soužití s Čechy a s nacismem se vnitřně neztotožňoval. Po osvobození byl šest týdnů vězněn a 1946 spolu s rodinou odsunut do americké okupační zóny Německa, odkud se 1947 přestěhoval k švagrovi do Rakouska.

D: Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate. Eine historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen, Berlin 1921; Gesellschaftliche Probleme. 1. Gedanken zur nationalen Politik, 1923; Gesellschaftliche Probleme. 2. Geld und Gold, 1933; Eine Reise nach Rhodos und dem Dodekanesos, 1938 (zvl. ot. z Neues Tagblatt).

L: BL 1, s. 382–383; Kolář Elity, s. 61; Tomeš 1, s. 388; Z. Kárník, České země v éře První republiky (1918–1938). 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), 2003, s. 38; B. Martinek, Několik poznámek k osobě dr. R. F., in: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Sborník k 60. narozeninám doc. PhDr. Dana Gawreckého, CSc., 2003, s. 325–331 (se soupisem díla, literatury a pramenů); M. Macoun, Konec provincie Sudetenland v Šumperku, 2008 (bakalářská práce, FF MU, Brno); http://alex.onb.ac.at/spa.htm (stav k 11. 11. 2014); http://cz.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014).

P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Opava – sv. Duch, sv. 13, 1873–1882, fol. 296; tamtéž oddací matrika evangelické fary augšpurského vyznání Opava, sv. 2, 1888–1913, fol. 51, poř. č. 2.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný