GREIPEL Johann Franz 1720–1798

Z Biografický slovník českých zemí
Johann Franz GREIPEL
Narození 2. 6. 1720
Místo narození Horní Benešov (u Bruntálu)
Úmrtí 4. 4. 1798
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 740-741
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76232

GREIPEL, Johann Franz (též GREIPPEL), * 2. 6. 1720 Horní Benešov (u Bruntálu), † 4. 4. 1798 Vídeň (Rakousko), malíř

Byl nejstarším synem stolaře Christiana G. a jeho první manželky Zuzany Elisabethy, roz. Richterové. Základní výtvarné školení dostal v Bruntále s podporou strýce Andrease Ignaze G., faráře v Široké Nivě. 1744–52 studoval na vídeňské malířské akademii, 1748 se oženil s Josefou Kalkreuterovou a na konci 1765 se stal členem akademie. Tam se na konci srpna 1783 ucházel o podřadné místo, které nezískal. O jeho životě se dochovalo jen málo informací, vše svědčí o tom, že byl ve špatné finanční situaci, oslepl a na císařův zásah byl přijat do penzijní společnosti malířů, která mu 1794 vystavila revers. Spolupráci s rodným regionem mu usnadňoval bratr Antonín, 1773–95 kaplan v Karlovicích (u Vrbna pod Pradědem).

V G. lyricky poklidné, rokokově orientované tvorbě, kterou výrazně ovlivnil M. Unterberger, malíř, pedagog a rektor malířské akademie ve Vídni, převažují ceněné sakrální malby, jimiž vyzdobil řadu kostelů na severní Moravě a ve Slezsku (mj. Dolní Moravice, Vrbno pod Pradědem, Dětřichovice, Krnov, Andělská Hora, Karlovice, Malá Morávka, Zátor, Široká Niva, Brumovice).

D: výběr: Navštívení P. Marie, Vyučování P. Marie, 1770 (poutní kostel sv. Anny, Andělská Hora); Pád andělů, Sv. rodina se sv. Janem Křtitelem, 1774 (farní kostel sv. Michala, Vrbno pod Pradědem); Neposkvrněné početí P. Marie, Sv. Jan Nepomucký, Sv. Martin, 1777 (kostel sv. Martina, Široká Niva); Sv. Jan Nepomucký, Nejsvětější trojice ad., včetně křížové cesty, 1779 (kostel sv. Jana Nepomuckého, Karlovice /u Vrbna pod Pradědem/).

L: ADB 9, s. 635; Thieme–Becker 14, s. 590 (se soupisem literatury); Toman 1, s. 269; BL 1, s. 465; DČVU 2/2, s. 785, 810; DBE 4, s. 154; Slezsko 3, s. 42–43 (se soupisem díla a literatury), M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska, 2001, s. 266 (rejstřík), zvl. s. 38–39 (se soupisem díla a literatury).

Gustav Novotný