HAUGWITZ Heinrich Wilhelm III. 1770–1842

Heinrich Wilhelm III. HAUGWITZ
Narození	30. 5. 1770
Místo narození	Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko)
Úmrtí	19. 5. 1842
Místo úmrtí	Náměšť nad Oslavou
Povolání	Hudební skladatel‎ Mecenáš nebo organizátor hudebního života‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 302-303
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/138191

HAUGWITZ, Heinrich Wilhelm III. (též HAUGVIC, Jindřich Vilém III.), * 30. 5. 1770 Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko), † 19. 5. 1842 Náměšť nad Oslavou, hudebník, textilní podnikatel

Byl synem Karla Wilhelma I. (1736–1791 ?), generála, který byl 1779 povýšen do hraběcího stavu, a Marie Josefy z Frankenbergu (1744–1821). Studoval ve Vídni, kde získal hudební průpravu u Franze Kreibicha, ředitele dvorského orchestru a člena kvarteta císaře Josefa II. 1791 nebo 1794 převzal po otci správu rodinných statků, které zvelebil. Na panství Náměšť nad Oslavou podporoval rozvoj polního hospodářství, chov koní a zušlechtěných merinových ovcí. Spolupracoval s významným hospodářským odborníkem Leopoldem Trautmannem. 1795 založil v Náměšti v bývalém kapucínském klášteře továrnu na sukno. 1797 přikoupil statek Osová a zároveň prodal Miroslavské Knínice. 1798 byl přijat do stavu starobylých panských rodů.

1794 se oženil se Sofií Friesovou (1768–1835), původem z protestantské šlechtické rodiny, 1802 se manželé rozvedli. Měli spolu tři děti: Karla Wilhelma, Sofii Henriettu (* 1798), provdanou za hraběte Huberta Ludwiga Harnoncourta, a Henriettu (* 1799), později manželku hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha.

H. byl milovníkem hudby a aktivním hráčem na housle, violoncello, klavír a harfu. Sbíral partitury Georga Friedricha Händela, přátelil se např. s Antoniem Salierim a překládal nejen libreta Händelových oratorií z angličtiny do němčiny, ale i další hudební díla z francouzštiny, italštiny a latiny do němčiny. Překlady podepisoval pseudonymy Charles Guillaume nebo Ztiwguah. Na zámku Náměšť zřídil ze svých zaměstnanců a učitelů kapelu, 1830 v ní působily tři desítky instrumentalistů a dvacet čtyři zpěváků; provozovala zejména díla G. F. Händla, Ch. W. Glucka, J. Haydna, A. Salieriho a dalších skladatelů, např. W. A. Mozarta, L. van Beethovena, K. Bendy a J. Fuxe. H. neváhal vynakládat značné částky na studium nadaných hudebníků, na nákup nástrojů, hudebnin a notového materiálu z Vídně, stejně jako na honoráře hostujících umělců. Na přelomu 18. a 19. století spolupracoval s brněnským hudebníkem Gottfriedem (Bohumírem) Riegrem, který se stal kapelníkem náměšťského zámeckého orchestru. Představení – opery, scénická oratoria, instrumentální koncerty a sborové akademie – se konala na zámku v Náměšti, k produkcím byly využívány také prostory zámečku Schönwald nedaleko Jinošova a hrálo se i pod širým nebem. Vstup na akce byl volný. V době největšího rozkvětu se hrálo až třikrát týdně, později pouze o nedělích a svátcích večer. H. zanechal hudební sbírku čítající čtyři tisíce děl, která je dnes uložena v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Stal se členem několika učených společností a držitelem Leopoldova řádu. Byl pohřben do rodinné hrobky v Náměšti.

Hudební život na náměšťském zámku pokračoval i po smrti H. za jeho syna Karla Wilhelma H. (* 23. 10. 1797 Náměšť nad Oslavou, † 30. 10. 1874 Náměšť nad Oslavou), který sám hrál na několik nástrojů a komponoval, později však kapelu rozpustil a hudební literaturu, kterou sám rozmnožil o dobové skladby, uchoval v zámecké knihovně.

L: Wurzbach 8, s. 67; OSN 10, s. 962; F. Dvorský, Vlastivěda moravská. Náměšťský okres, 1908, s. 97; E. Haugwitz, Die Geschichte der Familie von H., Leipzig 1910, s. 178; F. Mainuš, Počátek průmyslové výroby v Náměšti nad Oslavou, in: Z Kralické tvrze 6, 1972–1973, s. 30–37; HS 1, s. 408; LDM 1, s. 519–520; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1. Jižní Morava, 1981, s. 170; J. Kotík, Letopisy H., 1997, s. 33; J. Sehnal – J. Vysloužil, Vlastivěda moravská. Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 126–127, 134; Myška 1, s. 159; Jakubcová, s. 231–232 (se soupisem další literatury); M. Buš, Hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou, 2016, s. 26–31; http://www.musiklexikon.ac.at (stav k 10. 1. 2019).

P: MZA, Brno, fond G 142 Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou: i. č. 330, dědické záležitosti (1778–1801), i. č. 581, osobní doklady, pas do Holandska a Anglie (1792), i. č. 584, spolková činnost (1787–1829), i. č. 584a–584p, libreta k operám, oratoriím a divadelním hrám, i. č. 586–591, rodinná korespondence; fond E 67 Sbírka matrik, i. č. 10 737, matrika zemřelých řkt. f. ú. Náměšť nad Oslavou (1786–1863), fol. 216; MZM, Brno, Oddělení dějin hudby, sign. A–I, č. 67, Náměšť nad Oslavou.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vladimír Březina