HOFMANN Gustav 1925–2005

Gustav HOFMANN
Narození	23. 1. 1925
Místo narození	Praha
Úmrtí	11. 10. 2005
Povolání	Historik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 742
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43333

HOFMANN, Gustav, * 23. 1. 1925 Praha, † 11. 10. 2005, archivář, historik

Syn z učitelské rodiny. Maturoval 1944 na reálném gymnáziu v Kralupech nad Vltavou a dobu do konce války strávil v nuceném pracovním nasazení (v tzv. Technische Nothilfe). Po osvobození vystudoval historii a zeměpis na Filozofické fakultě UK v Praze (PhDr. 1951). Nastoupil do nově budovaného Zemědělsko-lesnického archivu v Ostrově (nad Ohří) a po vojenské prezenční službě působil 1953–55 v podobném typu archivu ve Žlebech na Čáslavsku. Následujících deset let byl zaměstnancem Státního archivu Praha na pracovišti zemědělsko-lesnického oddělení v Hořovicích. Nejdelší část svého profesního života od 1966 až do odchodu do penze pracoval jako odborný archivář a později vedoucí klatovské pobočky Státního oblastního archivu v Plzni.

H. patřil do poválečné generace pracovníků, kteří po 1945 pořádali velké množství archivních materiálů, soustřeďovali je do nově vznikající sítě státních archivů a poté fondy inventarizovali. Díky jejich detailní znalosti H. sestavil bezmála šedesát archivních pomůcek, zejména inventářů. Kromě průvodců po Státním archivu Praha a plzeňském Státním oblastním archivu, na nichž se podílel jako spoluautor, převážná většina z nich zpřístupnila písemnosti klatovského archivu. Jednalo se především o fondy ústředních správ velkostatků či o bohaté šlechtické rodinné archivy. Ty se vyznačovaly nejen velkým časovým rozsahem, ale i významem, který někdy přesáhl hranice regionu, příp. státu (např. inventář rodinného archivu Windischgrätzů či Nostitzů). K teoretickým problémům archivnictví se H. vyjádřil ve studiích publikovaných v oborových periodikách, zejména v Archivním časopisu. V sedmdesátých letech 20. století se H. zařadil také k editorům jako spoluvydavatel kolektivní edice pramenů k nevolnickému povstání 1775, ke třicetileté válce nebo k povstání 1680. Samostatně vydal spis Jakuba Optalia z Třebnice Sprosta sprostičké a kratičké vypsání o huti železné (1981).

K dalším oblastem H. zájmu patřily hospodářské dějiny. V archiváliích hospodářské povahy nalezl do té doby nevyužité prameny poznání. Jeho hlavním tématem se staly dějiny českého železářství, kterým se věnoval už od konce padesátých let 20. století, kdy uveřejnil své první monografie a studie. Během dalších let podrobně zmapoval historii tohoto odvětví především na Podbrdsku. Nejvíce ho zaujaly osudy hutí a sléváren v okolí Strašic, železářství a cvočkářství v Zaječově, těžba rud a jejich zpracování v okolí Merklína, Rokycan, v Padrti a Komárově, jeho pozornosti neunikly další podobné podniky v západních a jižních Čechách. Popsal též přínos významných osobností spojených s rozvojem odvětví (tři generace rodu Ballingů, F. Belani, F. Nittinger). Několik stovek studií publikoval nejčastěji v západočeských odborných periodikách (Západočeský historický sborník, Minulostí Západočeského kraje, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech ad.). H. monografie vycházely především v ediční řadě Rozprav Národního technického muzea v Praze. K významným příspěvkům o regionálních hospodářských dějinách se řadí kapitola o hospodářském vývoji západních Čech od třicetileté války do poloviny 18. století, kterou přispěl do prvního dílu kolektivní syntézy Dějiny západních Čech (2004, J. Kumpera, ed.). Svým širokým tematickým záběrem H. obsáhl i další historické disciplíny, k nimž patří metrologie, onomastika, historická geografie nebo historická demografie. Archivářkou a překladatelkou do němčiny byla i jeho manželka Jarmila, roz. Anderlová (1924–2009).

D: Bibliografie prací G. H. do roku 1994, J. Pelant, in: Minulostí Západočeského kraje 31, 1996, příloha. Výběr: Monumenta cartographica Pragae. Příspěvek k historické topografii města Prahy se zřetelem k vývoji českého zeměměřičství, 1950; Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu, Rozpravy NTM 14, 1964; Komorní železárny na Podbrdsku. Studie z dějin starého českého železářství, tamtéž 34, 1968; Výrobní vztahy v českém železářství do poloviny 17. století, 1974; Atlas dřevouhelných vysokých pecí v Čechách v 19. století, 1977; Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy, 1984; Strašické hutě a slévárny, in: Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Rokycany. Supplementum Historie 5, 1998; Historie klatovského pivovaru (1874–2001), 2001; Z minulosti železářství a cvočkařství v Zaječově a okolí. Dvě kapitoly z hospodářských dějin, 2002.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 262; J. Majer, K šedesátinám PhDr. G. H., in: Rozpravy NTM 99. Studie z dějin hornictví 16, 1985, s. 310–313; V. Bystrický, K šedesátinám PhDr. G. H., in: Archivní časopis 35, 1985, s. 54–57; J. Kořan, PhDr. G. H., in: Rozpravy NTM 106, Z dějin hutnictví 15, 1986, s. 7–15; J. Tywoniak, K sedmdesátinám PhDr. G. H., in: Archivní časopis 45, 1995, s. 111–112; E. Maur, Sedmdesát let PhDr. G. H., in: Historická demografie 18, 1994, s. 201–202; V. Bystrický, K osmdesátce PhDr. G. H., in: Archivní časopis 55, 2005, s. 45–48; J. Pelant, In memoriam PhDr. G. H., in: Minulostí Západočeského kraje 40, 2005, s. 367–379 (s bibliografií z let 1994–2005); J. Hofmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 232–233; V. Trantina, Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 93–94; Lexikon českých historiků 2010, 2012, s. 171–172.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová