HOLEČEK Bedřich 1882–1942

Bedřich HOLEČEK
Narození	9. 6. 1882
Místo narození	Praha
Úmrtí	17. 12. 1942
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Hudební skladatel‎ Hudební interpret‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 771
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/49665

HOLEČEK, Bedřich, * 9. 6. 1882 Praha, † 17. 12. 1942 Brno, dirigent, hudební skladatel

Syn Antonína H. a Jindřišky, roz. Prokopové. H. studoval gymnázium a kadetní školu v chorvatském městě Križevci, 1896–1900 houslovou hru na konzervatoři v Záhřebu, kde 1900–02 působil jako houslista a dirigent divadelního orchestru. 1902–04 a 1907/08 byl kapelníkem Národního divadla v Brně; v prvním období se věnoval především operetě, během druhého nastudoval patnáct oper českého a světového repertoáru. Jako dirigent orchestru divadla Sdružených měst východočeských v Pardubicích měl angažmá 1905/06, roku 1908 jako korepetitor Národního divadla v Praze, 1908–13 dirigent opery Městského divadla na Královských Vinohradech. 1914/15 byl ředitelem opery v Sarajevu, 1915–18 kapelníkem několika vojenských orchestrů, především v polském Lublinu, kde dirigoval též symfonický orchestr; na koncertech propagoval českou a slovenskou hudbu. Po první světové válce se na sezonu 1918/19 vrátil do divadla na Vinohradech. Od dvacátých let působil na Slovensku, 1919–24 jako kapelník vojenské hudby v Banské Bystrici, kde 1924 uvedl Smetanovu Mou vlast (se spojenými vojenskými hudbami dvou pluků v úpravě pro dechové nástroje) a 1920 založil amatérský soubor Divadelní sdružení, s nímž nastudoval několik oper a operet (1920 operetu R. Piskáčka Osudný manévr a operu G. Bizeta Carmen; 1922 operetu R. Heubergera Ples v opeře; 1923 operu G. Verdiho La Traviata aj). Později se uplatnil jako dirigent divadelních orchestrů v Bratislavě a krátce v Košicích. 1924–27 byl dirigentem, zástupcem šéfa a konečně šéfem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde často uváděl české i světové opery (Z. Fibich, Šárka; B. Smetana, Dalibor; Dvě vdovy; Prodaná nevěsta a Tajemství; G. Puccini, Madame Butterfly; E. d’Albert, Nížina; G. Verdi, Trubadúr, vše 1924; A. Dvořák, Čert a Káča; W. Kienzl, Evangelista; G. Verdi, Otello, vše 1925; C. M. von Weber, Čarostřelec; R. Wagner, Tannhäuser; F. Neumann, Milkování; W. A. Mozart, Don Juan, vše 1926; P. I. Čajkovskij, Piková dáma, 1927). V Košicích působil 1927/28 jako dirigent a šéf zpěvohry Východoslovenského divadla, později byl zaměstnán v rozhlase, v němž 1929–38 řídil košickou pobočku Radiojournalu. Na hudebním životě města se podílel také jako spoluzakladatel (1934) a dirigent Košické filharmonie. Po nuceném odchodu ze Slovenska na počátku druhé světové války byl zaměstnán 1939–40 v Radiojournalu v Praze, nakonec v brněnském rozhlasovém studiu. Věnoval se kompozici, upravoval lidové písně, skládal pro vojenské orchestry, je autorem symfonické básně Za svobodu a operety podle vlastního libreta Tajemná mise (1928). H. manželka Ella (Alžběta), roz. Knüpferová (* 8. 11. 1884 Praha), byla operní pěvkyně.

L: Š. Hoza, Opera na Slovensku 2, Martin 1954, rejstřík; HS 1, s. 455; B. H., in: Hudobný život 14, 1982, č. 11, s. 8; Smer 20. 8. 1982, s. 12; Encyklopédia dramatických umení Slovenska 1, Bratislava 1989, s. 469; Postavy brněnského jeviště 3, 1994, s. 176; BLS 3, s. 516–517; M. Bárdiová, Ako láska k operám môže prekonať aj vojenské peripetie, in: Bystrický Permon 5, 2007, č. 4, s. 9.

P: AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), krabice 96, č. 141; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 189, obr. 771.

Anna Šourková