BŽOCH František 31.3.1896-1.8.1951

Z Personal
František BŽOCH
Narození 31.3.1896
Místo narození Vršovice (Praha)
Úmrtí 1.8.1951
Místo úmrtí Horní Beřkovice (u Mělníka)
Místo odpočinku Praha-Malvazinky
Povolání 75- Sochař nebo medailér

BŽOCH, František, * 31. 3. 1896 Vršovice (Praha), † 1. 8. 1951 Horní Beřkovice (u Mělníka), sochař

Pocházel z početné rodiny zedníka Františka B. (*1864) a Marie, roz. Plaché (*1864). B. se vyučil štukatérem a zpočátku se živil jako modelér. 1912 nastoupil na pražskou UMPRUM do speciálky prof. J. Drahoňovského, 1915–18 studoval na AVU u J. Štursy a J. V. Myslbeka, jako jeho poslední žák u něj absolvoval; Myslbek mu v době své nemoci v posledních letech života svěřoval práci na některých svých dílech, např. na pomníku biskupa J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích (1921–22), na soše sv. Vojtěcha pro pomník sv. Václava (1921), 1921–22 se B. podílel na bronzové bustě Františka hraběte Lützowa, 1921 na soše J. Husa pro pražskou filozofickou fakultu (dokončena 1923 po Myslbekově smrti J. Štursou). 1921 dostal příležitost k první větší samostatné práci (alegorická socha Umění na atice budovy pražské filozofické fakulty /dnes konzervatoř/ v Břehové ulici, Praha 1). 1920 obeslal veřejnou soutěž na pomník padlým a získal 1. cenu (nerealizováno); 1923 za návrh pomníku J. A. Komenského v Naardenu 3. cenu, podobně jako za návrh pomníku E. Denise (1927) a legionáře plk. J. J. Švece (1932). B. 1923–24 studijně pobýval v Paříži, kde se seznámil s dalšími českými umělci (V. Kovář, J. Zrzavý, O. Kubín, B. Martinů). Po návratu ve spolupráci s význačnými architekty sochami vyzdobil, např. školu v Mariánských Lázních, budovu YMCY v Praze Na Poříčí (cyklus reliéfů zobrazujících řemesla) nebo někdejší výletní hotel Sakura v Roztokách (u Prahy). Pro interiéry vily továrníka E. Trauba v Praze-Střešovicích a přilehlou zahradu vytvořil dekorativní plastiky a reliéfy. Na fasádě funkcionalistického domu Černého pivovaru na Karlově náměstí v Praze se dochoval reliéf lva, na bráně Sanatoria poštovních zaměstnanců (SANOPZ) v Praze-Smíchově sochy dětí. B. se věnoval často hřbitovním plastikám. Je autorem četných portrétů zpracovaných v duchu Myslbekovy tradice, které vystihují charakter předloh (busta synovce Dítě; Moje matka a portrét otce Tvář práce). Další okruh jeho tvorby zahrnuje intimní figurální plastiku (Předjaří, Naděje, Touha, Stesk, Puberta). Od třicátých let se prezentoval na kolektivních výstavách Umělecké besedy v Praze. K jeho blízkým přátelům patřil sochař K. Pokorný. 1936/37 B. působil jako asistent ČVUT na Ústavu modelování pražské Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství. Jeho práce jsou zastoupeny mj. ve sbírkách Národní galerie.

L: Toman 1, s. 121; Toman D, s. 37; http://abart-full.artarchiv.cz (s další literaturou a soupisem výstav).

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 61, obr. 815; Archiv hl. města Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. Vršovice VRŠ N9 1893–1896, s. 224 (dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica).

BOŽENA SEKANINOVÁ