AERICHALCUS Šebestián ?1515–1555
Šebestián AERICHALCUS | |
Narození | kolem 1515 |
---|---|
Místo narození | Přeštice u Plzně |
Úmrtí | 20. 11. 1555 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Pedagog Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 45 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/38904 |
AERICHALCUS Šebestián (též MĚDĚNÝ, MIEDIENNY, PRAESTICENUS), * kolem 1515 Přeštice u Plzně, † 20. 11. 1555 Praha, humanistický spisovatel, pedagog
Pocházel ze vzdělané rodiny: jeho strýci byli bývalý univerzitní rektor Jan Kulata z Javořice a soběslavský farář Beneš, Janův bratr. Na jejich popud se věnoval studiu. 1544 dosáhl hodnosti magistra ve Wittenbergu, vrátil se do Čech a 1545 se stal profesorem artistické fakulty pražské univerzity. V následujících letech vedl čtení z latinských autorů (mj. z Quintiliana) a rychle stoupal po žebříčku univerzitních hodností: 1546–47 byl proboštem koleje Karlovy, 1548 zvolen místoděkanem a ještě téhož roku děkanem. 1549–54 byl direktorem koleje Nationis a 1551–53 rektorem univerzity. Zasloužil se o uvedení řečtiny do partikulárních škol. 1550 obdržel po průtazích povolení ke zřízení stolice pro výklad církevních básníků Sedulia, Prudentia, Aratora, Iuvenca a Lactantia, jež inicioval Jan st. Hodějovský z Hodějova. Se svými žáky rozebíral A. římského dramatika Terentia, jehož četbu pokládal za užitečnou průpravu při pěstování výmluvnosti a čistoty latiny. Jeho rozbory a komentáře antických autorů byly inspirovány Filipem Melanchtonem. A. spisy prozrazují široké humanistické vzdělání a vyznačují se slohovou čistotou a přehlednou, jasnou myšlenkovou konstrukcí. Psal latinské básně, vydal obsahy dvou Terentiových komedií s komentáři, řeč o Vergiliově Aeneidě, spis o antických mincích aj. Údajně sepsal nedochované dílo In Officia Ciceronis annotationes a snad skládal i komedie. Zemřel na mor a byl pochován v Betlémské kapli, kde předtím působil také jako kazatel. Veškerý majetek odkázal pražské univerzitě. Dlouho po smrti byl pokládán Pražany za předního stoupence dramatického umění.
D: Descriptiones aff ectuum, quae extant in libello De anima, versibus heroicis comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco, 1546; Carmen de eclipsi solis, 1546; Carmen de viola, 1550; Argumenta in duas comoedias Terentii scripta a M. Sebastiano Praesticeno, 1550; De ratione rei numeriae et valore diversorum numismatum nec non mensurarum quaedam ax variis autoribus collecta a M. Sebastiano Praesticeno in academia Pragensi, 1556.
L: B. Balbinus, Bohemia docta, virorum omnigena eruditione et clarorum Bohemiae, Moraviae et Silesiae, nomina elogia, et litteraria monumenta opus posthumus pro historia litteratia Bohemia, Tom. 1, 1777, s. 193n.; RHB 1, s. 49n.; DČD 1, s. 102n., 111 a 360; ISN 1, s. 47; KSN 1, s. 52; M. K. Jätenstein, Nachrichten über Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen bisher nicht bearbeitet sind. Als Materialien für ein Lexikon böhmischer Schriftsteller und Gelehrten, 1818, s. 30n.; L. Schletz, Die Magister der artistischen Fakultät der Hohen Schule zu Prag und ihre Schriften im Zeitraum von 1409 bis 1550, Med. Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 105n.
Jaroslav Richter, Jiří-Joseph Veselý