ALBERT z Kaménka Mikuláš ?1547–1617

Mikuláš ALBERT z Kaménka
Narození	asi 1547
Místo narození	Krapkowice (Polsko)
Úmrtí	16. 12. 1617
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 52
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/38984

ALBERT z Kaménka, Mikuláš (též ALBRECHT, ALBERTI) * asi 1547 Krapkowice (Polsko), † 16. 12. 1617 Praha, hebraista, humanistický spisovatel, překladatel, pedagog

Původem Slezan, studoval na německých školách – ve Frankfurtu nad Odrou (1564) a 1567 vstoupil na univerzitu ve Wittenbergu, kde se věnoval též studiu hebraistiky. 1571 se stal mistrem svobodných umění. Do 1573 působil na univerzitě jako adjunkt. Po odchodu cestoval, navštívil několik německých univerzit. Jeho působení ve vlasti bylo nejprve spjato s jednotou bratrskou, není však přesně doloženo datum jeho vstupu ani následnost funkcí, které v ní vykonával. Byl správcem bratrské školy v Mladé Boleslavi, správcem školy i sboru v Zábřehu a v Choustníkově Hradišti. 1581 se stal knězem jednoty, řídil ivančickou školu i tamější německý sbor (1594). Navzdory prestižnímu postavení nebyl v Ivančicích spokojen, proto ho starší jednoty povolali do německého sboru ve Fulneku. Z jednoty posléze vystoupil. Do doby působení v jednotě spadaly počátky jeho překladatelské činnosti: od 1577 se pod vedením O. Štefana účastnil v Ivančicích překládání bratrské bible (jako hebraista spolu s L. Helicem pracoval na textu Starého zákona). 1578 se kolektiv, vedený po Štefanově smrti I. Cibulkou, přestěhoval do Kralic, kde se spolupodílel na vydání bratrské bible v jednom dílu (1596). 1603 byl syndikem v Opavě, téhož roku odešel do Prahy, kde žádal o učitelské místo na univerzitním gymnáziu v Karolinu, které sice získal, ale už 1604 musel z Prahy odejít. Dále působil v Oslavanech a v Louce u Znojma. Do Prahy se vrátil 1610 a soukromě vyučoval hebrejštinu. V obtížné situaci po vpádu pasovského vojska 1611, kdy přišel o majetek, požádal defenzory o místo mimořádného profesora na univerzitě a i přes nepřízeň profesorského sboru se stal prvním univerzitním profesorem hebraistiky. Současně vedl i univerzitní gymnázium. Byl děkanem filozofické fakulty (1612 a 1616) a prorektorem univerzity (1617). Jeho působení na akademické půdě narušovaly vleklé spory s Mistrem Šimonem Skálou z Kolínce.

S Danielem Adamem z Veleslavína (1546–1599) spolupracoval A. na slovníku Sylva quadrilinguis (1598). Další literární tvorba A. byla spjata s univerzitním působením. Publikoval řeč obhajující význam studia hebrejštiny nazvanou M. Nicolai Alberti a Kamenek Oratio de Hebraeae linguae studio (1611, 2. vyd. 1734 ve Wittenbergu), spis Intimatio paedagogii academici trilinguis trivii… (1612). S funkcí děkana souvisely jeho vyhlášky Programma in alma Bohemorum Pragensi academia…( 1613), Invitatio in alma Pragensi academia ad actum solennem (1613), Decanus facultatis philosophicae in academia Pragensi … liberalium artium studiosos et baccalaureos … ad examen pro utraque gradu philosophico consequendo invitat (1616) a další drobnější texty, většinou pozvání k přednáškám vzniklá v letech 1611–17.

Jeho dcera Alžběta, výjimečně vzdělaná žena znalá několika jazyků, proslula i v zahraničí. Byla mj. autorkou latinského listu Anchora (1619).

D: bibliografie in: Jireček 1, s. 7n.; OSN 13, s. 856; RHB 1, s. 64n.

L: Jireček, tamtéž; F. Dvorský, Paměti o školách českých. Listář školství českého v Čechách a na Moravě od 1598 do 1616 s doklady starší i pozdější školy, 1886; Z. Winter, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČČM 70, 1896, s. 126n.; týž, Děje vysokých škol pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409–1622), 1897; OSN 13, s. 856; RHB 1, s. 63n. (kde další literatura).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Bočková