ANGER Mořic Stanislav 1844–1905

Mořic Stanislav ANGER
Narození	12. 3. 1844
Místo narození	Sušice
Úmrtí	2. 8. 1905
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Hudební skladatel‎ Hudební interpret‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 99-100
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39386

ANGER, Mořic Stanislav, * 12. 3. 1844 Sušice, † 2. 8. 1905 Praha, dirigent, hudební skladatel

Absolvoval reálku v Písku a ve Vídni, studia na pražské technice nedokončil. Hudbu studoval v Písku, ve Vídni a v Praze, housle u M. Mildnera a J. Řebíčka, kompozici u Josefa B. Förstera. Jako druhý houslista kapely Karla Komzáka přešel v říjnu 1862 do orchestru nově otevřeného Prozatímního divadla. Od 1868 byl kapelníkem divadelní společnosti Pavla Švandy ze Semčic v Plzni, kde se oženil s herečkou Františkou Pštrossovou. V 70. letech střídal působiště: Salcburk a Bad Ischl (1870), Vídeň (1873), Olomouc (1874) a Štýrský Hradec (1875–81). V Praze byl 1881–1905 druhým kapelníkem pražského Národního divadla, 1888–1901 regenschorim u křižovníků. Kritika oceňovala jeho kapelnickou pohotovost a úsilí o celkovou jevištní působivost díla, na niž kladl větší důraz než na vypracování detailů. V Národním divadle měl na starosti repertoár od klasických oper až po veristické, s těžištěm v romantických dílech. Řídil rovněž operety, balety, výpravné hry, hudbu k živým obrazům a činohrám. Dirigoval premiéru Dvořákova Dimitrije (1882) i druhé nastudování (1901). Poprvé uvedl na scénu Národního divadla operu zahraničního autora, a to Bizetovu Carmen (1884). K jeho nejvýznamnějším dirigentským výkonům patřilo nastudování Verdiho Othella (1888) a Falstaffa (1893). Jako skladatel se v Národním divadle představil komickou operou Záletníci (1882). Značné obliby dosáhl A. pohádkový balet Štědrovečerní sen na libreto Augustina Bergra (Národní divadlo, 1886). Rozsáhlá a často anonymní byla spolupráce s činoherními režiséry, do jejichž her pohotově komponoval hudbu, včetně velkých baletních a tanečních čísel (mj. ke hrám W. Shakespeara). Zvláště úspěšný byl v komickém žánru.

D: Záletníci (opera 1882); Štědrovečerní sen (balet 1886); scénická hudba: Adámek, Salomena (1883); W. Shakespeare, Macbeth (1884); J. K. Tyl, Strakonický dudák (1885); L. Stroupežnický, Krištof Kolumbus (1886); J. K. Tyl, Jiříkovo vidění (1887); J. Vrchlický, Soud lásky (1887); J. Zeyer, Doňa Sanča (1897); A. Jirásek, Vojnarka (1901); Paul, Nový clown (1903); J. K. Tyl, Tvrdohlavá žena (1903); J. Verne – d’Ennery, Děti kapitána Granta (1903); V. P. Plumlovská, Pohádka o Sněhurce (1904, s F. Vachem); písně a sbory.

L: V. V. Zelený, in: Dalibor 2, 1883, s. 424; H. Palla, tamtéž, s. 464; Z. [V. V. Zelený], tamtéž 9, 1887, s. 22; anonym, tamtéž 16, 1894, s. 172; Z. Nejedlý, in: Osvěta 35, 1905, s. 853; Dalibor 27, 1905 s. 276n.; OSN 2, s. 320, 28, s. 44; Bartoš, PD opera; L. Novák, Stará garda Národního divadla, 1944; J. Paclt, Hudba v českém divadle a činohře 1848–1918, in: Prolegomena scénografické encyklopedie 7, 1971, s. 111n.; A. Špelda, Slavní plzeňské opery, 1986; ND a jeho předchůdci, s. 10 (soupis premiér); HS 1, s. 30; Pazdírek 1, s. 15; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim.

P: SOA Klatovy.

Lenka Mráčková