ANNA Přemyslovna 1290–1313

ANNA Přemyslovna
Narození	15. 10. 1290
Místo narození	Praha
Úmrtí	3. 9. 1313
Místo úmrtí	Lublaň (Slovinsko)
Povolání	Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 105
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39404

ANNA Přemyslovna, * 15. 10. 1290 Praha, † 3. 9. 1313 Lublaň (Slovinsko), první manželka českého krále Jindřicha Korutanského

Dcera českého krále Václava II. a jeho manželky Guty Habsburské. Žila v neklidné době na sklonku vlády Přemyslovců. Do středu politického zájmu se dostala až po smrti bratra krále Václava III., posledního Přemyslovce na českém trůně (zavražděn 1306). Česká šlechta se tehdy rozdělila do dvou táborů. První z nich hájil tradiční práva přemyslovské dynastie a jejich nositelky A., případně její mladší sestry Elišky (1292–1330). Druhý tábor usiloval o kompromis mezi tradičními právy Přemyslovců a mocenskými aspiracemi Habsburků, zejména římského krále Albrechta I. Jednání o sňatku A. byla iniciována ještě za života Václava II. Dohoda o něm byla uzavřena patrně již na jaře 1305, kdy Václav II. získal na svou stranu syny vévody Menharta II. (vydal listiny, na jejichž základě mohli uplatnit svůj nárok na sponheimské dědictví v Korutanech a v Kraňsku). Tato skutečnost Přemyslovcům otevírala určité naděje na získání Korutan. Anna se 13. 2. 1306 provdala v Praze za Menhartova syna Jindřicha (1295 až 1335), vévodu korutanského a tyrolského. Sňatek s Jindřichem zkomplikoval habsburské plány na získání nároku na český trůn v blízké budoucnosti. Po otci dostala A. věnem 10 000 hřiven stříbra, Jindřich manželce přiřkl 21 000 hřiven stříbra jako obvěnění a jitřní dar. V bavorském Landshutu jí připsal i podíl na tyrolských statcích, ve městě Halle, na hradech Friedberg, Taur a Tratzberg. Po smrti Václava III. uplatnil Jindřich Korutanský, dosud zemský hejtman v českých zemích, nárok na český trůn. Většina účastníků volebního sněmu, svolaného na konec srpna 1306, se vyslovila pro přijetí Jindřicha za krále (menší část podporovala rakouského vévodu Rudolfa). Proti korutanské kandidatuře vystoupila habsburská strana. Nerozhodnost a rozpolcenost české šlechty umožnila Habsburkům, aby se přechodně zmocnili vlády nad českými zeměmi. Anna s Jindřichem uprchli 1. 10. 1306 ze země. Rudolf I. Habsburský se pokoušel prosadit své nároky na českou korunu, avšak při obléhání Horažďovic 3. 7. 1307 náhle zemřel. Jindřich Korutanský se vrátil s A. do Čech, kde byl 15. 8. 1307 téměř jednomyslně prohlášen českým králem. Jeho politická neschopnost, lakota a zbabělost přinesla A. mnoho ústrků a trápení. Proti králi se brzy zdvihl odpor, který vedl nakonec k jeho násilnému svržení. Novým českým králem se stal manžel A. sestry Elišky Přemyslovny Jan Lucemburský. V prosinci 1310 uprchli Jindřich Korutanský s A. definitivně z Čech. A. v Korutanech zanedlouho zcela zapomenuta a bez potomků zemřela. Její ostatky byly později přeneseny do Bolzana.

L: OSN 2, s. 398; J. Šusta, Dvě knihy českých dějin, 1–2, 1926–35, passim; týž, K volbě roku 1306, in: Úvahy a drobné spisy historické J. Šusty, 1, 1934, s. 287n.; týž, Smrt krále Rudolfa, tamtéž, s. 293n.; týž, Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví, in: České dějiny, 2/1, 1935, passim; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, s. 22n., 30 a 61; J. Žemlička, Století posledních Přemyslovců, 1998, s. 358n.

P: Monumenta historica ducatus Carinthiae VIII, Die Kärtner Geschichtsquellen 1310–25, ed. H. Wiessner, Klagenfurt 1963, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Spěváček