BÄCHER Rudolf 1856–1915

	Rudolf BÄCHER
Datum narození	8. 1. 1856
Místo narození	Kácov nad Sázavou
Datum úmrtí	22. 2. 1915
Místo úmrtí	Roudnice nad Labem
Povolání	Strojař nebo elektrotechnik‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 174–175. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39919

BÄCHER, Rudolf, * 8. 1. 1856 Kácov nad Sázavou, † 22. 2. 1915 Roudnice nad Labem, podnikatel v oboru zemědělských strojů

Syn drobného obchodníka židovského původu. Vystudoval čtyři třídy reálky v České Lípě. Poté se vyučil u firmy Fischel, obchod s lihem v Praze, stal se tam příručím a později obchodním cestujícím. Záhy odešel na zkušenou do Curychu, kde se věnoval obchodu krajkami. Po návratu do Prahy prodával u firmy Julius Karow pluhy, tzv. sakováky. 1885 se stal společníkem Jana Pracnera, vlastníka malé továrny na výrobu zemědělských strojů v Roudnici nad Labem a 1890 převzal tuto firmu do výhradního vlastnictví. Továrnu rozšířil a postupně z ní vybudoval největší podnik na výrobu pluhů v Rakousku-Uhersku. V polovině devadesátých let 19. století zřídil první filiálku v Budapešti pro Uhry, Chorvatsko a Slovinsko. Výrobní kapacity po 1900 rozšířil o vlastní ocelárnu produkující kromě ocelolitinových součástek k pluhům i nárazníky k vagonům, tělesa pro lisy apod. Vybudováním železniční vlečky napojil závod bezprostředně na dopravní síť. Byl i velmi zdatným obchodníkem, který již využíval principy marketingu. Své výrobky úspěšně prodával v habsburské monarchii a vyvážel je do řady zemí Evropy i do zámoří (Jižní Afriky, Argentiny aj.). Jeho odborné kvality byly v Předlitavsku oceněny zastoupením ve zkušební komisi pro hospodářské stroje a v zahraničí 1906 členstvím ve výboru světové výstavy v Miláně. Za přínos v oblasti technického rozvoje zemědělských strojů byl vyznamenán císařem Františkem Josefem I. a rumunským králem. Kromě podnikání působil na Podřipsku v obecní i okresní samosprávě a v českých národních spolcích. Podporoval humanitární a charitativní akce a byl mecenášem českých umělců, např. malíře Otakara Nejedlého. Po jeho smrti (tehdy měla firma 600 zaměstnanců a patřila k velkozávodům) převzali vedení synové Jiří (1887–1972), Karel (1892–1964) a Pavel (1893–1944), kteří výrobu ještě rozšířili a podnik zmodernizovali. Úspěšně si vedli i v mezinárodní konkurenci, a to až do okupace českých zemí nacistickým Německem, kdy byla firma arizována a začleněna do Ringhofferova koncernu. Jiřímu se podařilo emigrovat do Jižní Afriky, Karlovi do Argentiny a Pavel zahynul v koncentračním táboře Dachau.

Jiří Novotný, Jiří Šouša

Literatura

OSND 1/1, s. 396
MSN 1, s. 355
Tomeš 1, s. 37n.
Myška, s. 21n.
J. Novotný, J. Šouša, R. B. – jeden ze zakladatelů českého podnikání, in: Český dialog 14, 1992
J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 30 (synové R. B. s. 29–30).

Prameny

SOA Litoměřice, fond Závody Ringhoffer – Tatra, závod Roudnice nad Labem, sign. IV-235, poř. č. 220.

Reference