BAŤHA František 1909–1985

František BAŤHA
Narození	17. 3. 1909
Místo narození	Karlín (Praha)
Úmrtí	28. 1. 1985
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Literární historik, kritik nebo teoretik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 275-276
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40438

BAŤHA, František, * 17. 3. 1909 Karlín (Praha), † 28. 1. 1985 Praha, archivář, literární historik, bibliograf, editor

1920–25 studoval na reálce v Rakovníce a 1925–27 v Nymburce, kde maturoval. Po doplňující maturitní zkoušce z latiny, kterou vykonal na Jiráskově gymnáziu v Praze 1929, se zapsal na Filozofickou fakultu UK na obory čeština a české dějiny. Byl žákem Miloslava Hýska a Otakara Odložilíka. Po ukončení studia 1935 začal pracovat v archivu ministerstva vnitra. Od 1937 byl aktuárským tajemníkem, 3. 11. 1938 promoval na oboru slovanská filologie (titul PhDr.) prací Příspěvky k životu a dílu Fr. Turinského. 1943–45 byl totálně nasazen. V poválečných letech působil od února do června 1946 v NM, od 1. 7. 1946 do 1. 2. 1962 v jeho literárním archivu jako odborný pracovník, od 1948 jako správce. 1964–69 byl vedoucím Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze. 1966–70 vykonával funkci člena redakční rady sborníku Literární archiv. 1969 odešel do důchodu. Žil v Praze 8 a používal šifry: B, Ba, Fr. Ba. Zemřel 28. 1. a (4. 2. 1985) podle svého přání byl v tichosti zpopelněn. Převážnou část života věnoval činnostem spjatým s pramennými materiály uloženými v literárním depozitu. Myšlence vybudovat z archivu instituci, která by plně sloužila vědeckým a kulturněhistorickým potřebám, podřídil svoje pracovní nasazení. Vedle dějin literárního archivu, jimiž se zabýval, bylo jeho snahou postupně zpracovávat dokumenty, které se v archivu nahromadily z období první republiky a okupace, a ty veřejnosti zpřístupňovat. Vydával celkové soupisy fondů literárního archivu NM (později LA PNP) a k jednotlivým literárním pozůstalostem inventáře, katalogy a popisy. Jeho cílem bylo vydat kompletního průvodce archivními fondy.

Jako literární historik publikoval hojně v populárních a odborných časopisech i denících např. Venkov, Dělnická osvěta, Brázda, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Socialistický směr, Časopis českého muzea, Listy filologické, Sborník Národního muzea, Královohradecko, Var, Slovesná věda, Česká literatura, Divadlo, Národní listy aj., kam vesměs přispíval tematickými informativními články ze své práce. Literárněhistorický zájem soustřeďoval k životopisným příspěvkům o starších, často málo známých a zapomínaných autorech, v odborných statích věnoval velkou pozornost postavám Františka Turinského, Františka Šimečka, Vítězslava Hálka a Fráni Šrámka. Ke konci života se B. zabýval dějinami počátků českého obrozenského divadla, zejména Václavem Thámem. Právě v těchto významných pracích vynikla B. odborná průprava. Neméně výrazně se uplatnil ale i jako editor literárních dokumentů Jan Kollár – pěvec slovanské vzájemnosti, literárních odkazů spisovatelů, např. uspořádáním výboru z díla Františka Šimečka Dejte mi v ruku břitký meč! (1954) nebo korespondencí, především Vítězslava Hálka Dopisy 1849–1874 (1963) a Aloise Jiráska Dopisy 1871–1917 (1965). V rukopise zůstala bibliografie prací B. učitele Miloslava Hýska.

D: Seznam literárních pozůstalostí a korespondencí v LA NM, 1958; Literární archiv, in: Knihovna NM, 1959; tematické soupisy: Jugoslavika v LA NM, 1957 (doplňky 1962); Bulgarica v LA NM, 1958; Rossica v LA NM, 1962; Ukrajinika, 1968.

L: A. Lhota, Kulturní místopis rakovnického kraje, 1940, s. 102; J. Loužil, Dr. F. B. šedesátiletý, in: Glosy ze Strahova 1969, č. 9–10; J. Wagner, Šedesát pět let PhDr. F. B., in: Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 1974, č. 3–5; vl. (Š. Vlašín), Šrámkovská bibliografie, in: Tvorba 1977, č. 36; L. Mička, Kulturní adresář Rakovnicka 2, 1979, s. 36; LČL 1, s. 158 (kde další literatura); Biografický slovník archivářů, 2000, s. 70.

P: LA PNP Praha; Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová