BARTEL František 1841–1911
František BARTEL | |
Narození | 23. 4. 1841 |
---|---|
Místo narození | Kostelec nad Černými Lesy |
Úmrtí | 8. 3. 1911 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Nakladatel nebo vydavatel Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 227 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40217 |
BARTEL, František, * 23. 4. 1841 Kostelec nad Černými Lesy, † 8. 3. 1911 Praha, dřevorytec, tiskař, vydavatel
Vyrůstal v severních Čechách v Českém Dubu. 1855 odešel do Vídně, kam byl dán do učení. Ve Waldheimově firmě se vyučil dřevorytcem a 1860 se vydal na zkušenou do německého Düsseldorfu. Po šesti letech se vrátil do Vídně a přijal místo v tiskárně. Vedle své práce se živě účastnil spolkového života vídeňských Čechů, stal se také členem českého Sokola. Seznámil se s bratry Grégrovými a na jejich výzvu přišel 1873 do Prahy. Zřídil si samostatný dřevorytecký závod a počal se výtvarně podílet na ilustrování řady předních českých časopisů jako Květy, Světozor, Rodina, Zlatá Praha. Po příchodu do Prahy se zapojil do činnosti vlasteneckých spolků a začal působit rovněž jako vydavatel. Stal se jedním z iniciátorů myšlenky na vydávání sbírky životopisů slavných českých mužů a žen nazvané Slavín, pro mládež vydával sbírku Naše vzory. Nejvýznamnějším B. počinem bylo 1872 převzetí časopisu Obrazy života po dosavadním vydavateli Janu Stanislavu Skrejšovském (od 3. ročníku a 7. čísla), který byl pro tiskové přečiny po chabrusových volbách odsouzen do vězení. Úsilím B., jako jediného vydavatele tohoto časopisu, bylo pozvednout zábavně-naučný ilustrovaný čtrnáctideník na úroveň stejnojmenného periodika vycházejícího v 50. a 60. letech za redakce Jana Nerudy u J. R. Vilímka a navázat tak na známou tradici. Avšak ani B. obnovená verze časopisu neměla dlouhého trvání: B. se nakonec od čísla 19 roku 1875 stal až do zániku časopisu v únoru 1876 vedle svého postavení vydavatele i jediným redaktorem Obrazů. V časopise uplatňoval své výtvarně umělecké nadání jako tiskař a xylograf, ale také vlohy literární. O styku s předními českými osobnostmi doby svědčí dochovaná B. pozůstalost. Svými dřevoryty doprovodil řadu technických prací, mimo jiné 1896 významné vědecké dílo Alberta Vojtěcha Veflíka Stavitelství mostní či 1894 učebnici Kompendium geodésie a sférické astronomie Františka Müllera, podílel se jako ilustrátor též na cestopisném díle arcivévody Ludvíka Salvátora Baleáry (Die Balearen in Wort und Bild, 1897).
L: F. Baťha, F. B., 1963 (inv. č. 12, LAPNP Praha); KSN 1, s. 434; Toman 1, s. 38; OSND 1/1, s. 460; ISN 2, s. 182; J. Zd. Raušar, in: Národní listy 11. 3. 1931.
P: LA PNP Praha.
Marcella Husová
-
Pohoří na Šumavě, 90. léta 19. století