BAUDIŠ Josef 1883–1933

Josef BAUDIŠ
Narození	27. 8. 1883
Místo narození	Praha
Úmrtí	4. 5. 1933
Místo úmrtí	Bratislava (Slovensko)
Povolání	Etnograf‎ Jazykovědec‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 280
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40451

BAUDIŠ, Josef, * 27. 8. 1883 Praha, † 4. 5. 1933 Bratislava (Slovensko), filolog, literární vědec, překladatel, folklorista, pedagog

Po vystudování gymnázia v Praze v Křemencově ulici se zapsal na Filozofickou fakultu UK, kde jako posluchač sanskrtu studoval mimo jiné u prof. J. Zubatého. Některé semestry však B. absolvoval v zahraničí, na univerzitách v Heidelberku a v Berlíně. 1906 získal titul PhDr. a pět let působil jako gymnaziální profesor. 1911 se habilitoval na pražské univerzitě prací o perfektech typu sanskrtského dadáu a jajňáu a do 1914 tam byl pak činný jako docent v oboru indoevropského srovnávacího jazykozpytu a staré a střední irštiny. Zájem o keltské jazyky ho přivedl o prázdninách v předvečer první světové války potřetí do Irska a Anglie. Tam byl jako příslušník nepřátelského státu spolu se svou manželkou internován; do vlasti se mohl vrátit teprve po uzavření příměří. V Anglii, kde intenzivně spolupracoval s představiteli budoucího československého státu, začal rozvíjet svůj zájem o anglistiku a překlady. Anglickou čtenářskou obcí byl velmi příznivě přijat, 1917 především díky svému překladu výboru z českých pohádek Czech Folk Tales. Po návratu do ČSR obdržel 1919 jmenování mimořádným profesorem na Filozofické fakultě UK v Praze. 1924 byl jmenován řádným profesorem všeobecného a srovnávacího jazykozpytu (jazykovědy) a keltologie na nově zřízené univerzitě v Bratislavě (Filozofické fakultě Univerzity Komenského). Tam 1925–26 vykonával i funkci děkana. Oficiálně byla jeho oborem srovnávací indoevropská jazykověda a keltská filologie se vztahem ke středověkým kulturám, svůj zájem však směřoval více ke keltským jazykům. Z této oblasti B. vědeckého bádání pochází také jeho nejvýznačnější dílo, dvoudílná gramatika velštiny Grammar of Early Welsh (1, 1924 a 2, 1933 dokončená v rukopise), a také řada studií a statí publikovaných hojně i v cizích revuích. V drobnějších pracích zkoumal B. na irském problému jednotlivé jazykovědné aspekty a snažil se stanovit charakter keltských jazyků a odchylky od indoevropského jazykového typu. Ve své době byly zvláště ceněny jeho folkloristické práce, v nichž úspěšně srovnával irské a velšské pověsti; komparací látek se mu podařilo dokázat původnost řady irských pověstí. Vedle toho překládal krásnou literaturu (např. Macphersonovy 'Básně Ossianovy) a zabýval se studiem a rozborem českých překladů W. Shakespeara. O Shakespearovi přednášel veřejně doma i v Londýně (1921). Jako jazykovědec se dále zabýval starou indštinou a slovanskými jazyky. Problémům obecné a srovnávací jazykovědy věnoval svá dvě poslední díla, syntetickou práci Řeč (1926), kde podal originální výklad základních úkolů a problémů týkajících se obecné srovnávací jazykovědy, a příručku srovnávací gramatiky indoevropských jazyků Struktura jazyků indoevropských (1932).

Odkaz jeho odborného díla není rozsáhlý. B. byl znám jako neobyčejně pracovitý, houževnatý, sebekritický odborník a mnohostranně erudovaný jazykovědec především v oblasti výzkumu keltských jazyků. V jeho pracích však pozitivistické bohatství materiálu zhusta převládalo. Za svého života nebyl sice znám širokým vrstvám, specialisty svého oboru, v prvé řadě zahraničními, byl však vysoce hodnocen jako nejvýznamnější český keltista a odborník, jehož práce z oblasti keltské filologie dosahovaly obecného vědeckého uznání. Byl řádným členem Royal Irish Academy v Londýně, a to již před válkou. Svým působením ve Philological Society v Anglii za první světové války i po ní se zasadil o propagaci československé vědy v cizině.

L: nekrolog: M. Noha, in: Lidové noviny (ranní vyd.) 5. 5. 1933, č. 226; J. Vilíkovský, in: Lidové noviny 27. 8. 1933; V. Machek, J. B., 1948; MSN 1, s. 176; OSND 1/1, s. 484; KSN 1, s. 453; SDLČ 1946, s. 719; MČE 1, s. 375; SBS 1, s. 168; PSN 1, s. 182; ČBS, s. 30; Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 67 (kde další literatura); Tomeš 1, s. 58n.

P: osobní spis, in: Archiv Univerzity Komenského, Bratislava, karton 66; Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová