BERCHTOLD Siegmund 1799–1869

Siegmund BERCHTOLD
Narození	4. 2. 1799
Místo narození	Stráž nad Nežárkou
Úmrtí	26. 11. 1869
Místo úmrtí	Buchlovice
Povolání	Historik‎ Mecenáš‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 439
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41163

BERCHTOLD, Siegmund, * 4. 2. 1799 Stráž nad Nežárkou, † 26. 11. 1869 Buchlovice, sběratel umění, bibliofil, numismatik, velkostatkář

Nejstarší syn Leopolda Xavera Františka B. (1759–1809) a Marie Johanny, rozené Magnisové (1764–1814). Roku 1828 se oženil s Ludmilou, rozenou Wratislavovou z Mitrovic (1808–1869), se kterou měl syna, dědice panství Sie g - munda (1834–1900) a dvě dcery, Walburgu Konstancii (1830–1856) a Ludmilu (1831–1915). Po smrti Františky Telekiové (1833), pocházející z moravsko-uherské rodiny Serényiů, vdovy po císařském komořím Sámuelu Telekim († 1822), získal Siegmund B. k dědictví po otci (Buchlov, Buchlovice a Žeravice), také uherské statky Záblatie a Čičmany v trenčínské župě, Dédes v župě boršodské a Putnok v župě gemerské. Vystudoval práva ve Vídni a náležel k zemským stavům na Moravě i v Uhrách, kde byl ve 30. a 40. letech 19. století členem uherského zemského sněmu. Předtím byl členem vídeňské uherské gardy. Jeho často zmiňovaná účast v protihabsburské revoluci v Uhrách 1848–49 je sporná. Neexistují žádné průkazné prameny o tom, že se maďarské revoluce zúčastnil a že byl za tuto účast odsouzen k smrti a jen milostí císařovou mu byl rozsudek změněn na doživotní internaci na vlastním panství. V Uhrách byl za revoluce prokazatelně jen v červenci 1848. Není uveden ani v žádném seznamu revolučních důstojníků a vojáků. Nesporná byla však jeho znalost maďarštiny. Dopisoval si maďarsky s vídeňskými Maďary (např. s Józsefem Mártonem) a na Buchlově uchoval ve svých sbírkách bohatou maďarskou knihovnu. Pečoval také o přírodovědné, historické a numismatické sbírky svého otce i strýce Bedřicha Všemíra B. (1781–1876), žijícího rovněž na zámku v Buchlovicích, proslulého přírodovědce 19. století, spoluautora Preslova Rostlináře a známého cestovatele (procestoval celou západní Evropu, ale také Egypt, Malou Asii a Brazílii). K pověstem o doživotní internaci Siegmunda B. přispěla skutečnost, že 1856 převedl všechen svůj majetek na svou choť a uzavřel se před okolním světem. Je pochován v kapli sv. Barbory u Buchlova.

L: J. A. Durder, Rod hrabat Berchtoldů, svobodných pánů z Uherčic, in: Lumír 10, 1860, č. 35, 39, 44, 45; L. Berchtold, Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im mährischen Marsgebirge, 1893; P. Kneidl, Hradní knihovna na Buchlově, in: Buchlov, 1962; J. Petrů, Buchlov, 1968; E. Deák, Márton József öt levele Sigmund Berchtoldhoz (Pět dopisů J. Mártona S. B.), in: Irodalomtörténeti Közlemények 97, Budapest 1993, s. 130n.; E. Deák – R. Pražák, Berchtold Zsigmond és a magyarok (S. B. a Maďaři), in: Régi és új peregrináció: Magyarok külföldön, külföldiek Magyarországon, Budapest – Szeged 1993, s. 271n.; R. Pražák, Česko-maďarské kulturní vztahy od osvícenství do roku 1848, 1994, s. 87n.

P: písemná pozůstalost v MZA Brno, fond G 138.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Richard Pražák, Miloš Hořejš