BERG Josef 1927–1971

Josef BERG
Narození	8. 3. 1927
Místo narození	Brno
Úmrtí	26. 2. 1971
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Hudební skladatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 421-422
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41093

BERG, Josef, * 8. 3. 1927 Brno, † 26. 2. 1971 Brno, muzikolog, hudební skladatel, libretista

Pocházel z kultivované úřednické rodiny. V mládí navštěvoval hodiny hry na klavír, flétnu a na harmonium v hudební škole Josefa Tomaštíka. Tento pedagog B. učil i na střední škole a zasloužil se o jeho profesní orientaci. B. 1946 maturoval na reálném gymnáziu v Brně a 1946–50 studoval skladbu na tamní konzervatoři u profesora Viléma Petrželky. Současně navštěvoval přednášky z hudební vědy u profesorů Jana Racka a Bohumíra Štědroně na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a k tomu 1948–49 absolvoval abiturientský kurs na JAMU. Po studiích se B. stal redaktorem hudebního vysílání Československého rozhlasu v Brně (1950–53), psal recenze a kritiky do denního a odborného tisku, mj. do Hudebních rozhledů, Hosta do domu, Rovnosti a Práce, pracoval v mládežnickém souboru Julia Fučíka a stál u zrodu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Pro tento orchestr upravil několik lidových písní. Prošel stadiem folkloristického idealismu, v raných kompozicích se nechal ovlivnit nejen lidovou písní, ale i I. Stravinským a socialistickým realismem. Do poloviny 50. let zkomponoval tři symfonie, provedena však byla jen třetí. B. znal novodobé skladebné techniky, ale jeho tvůrčí vývoj byl pozvolný; v hudebním vývoji mu pomáhala literatura, řídil se vlastními kompozičními principy, každá jeho skladba reprezentovala novou koncepci. 1964 se stal představitelem tvůrčí Skupiny A. Sdružovala mladé hudebníky a muzikology, odmítala konvenci a vytvořila tehdy v Brně významné hudební ohnisko. Spolupracoval s několika režiséry, přednášel kompozici scénické hudby na JAMU.

Za dob studií B. sepsal teoretickou práci o skladebném projevu Leoše Janáčka, kterou Bohumír Štědroň doplnil několika kapitolami. Kniha nakonec nevyšla, titul byl označen jako formalistický a 1949/50 stažen. Styky s režisérem Evženem Sokolovským a s brněnským divadelním prostředím od konce padesátých let znamenaly další směr v jeho tvorbě, komponoval komorní opery na vlastní libreta, které k uvedení připravil Václav Nosek, a scénické hudby k divadelním a k rozhlasovým hrám. Významnou část B. díla představují komorní a vokální skladby, které byly za jeho života s úspěchem prováděny, tiskem jich však vyšlo jen malé množství. Zanechal poměrně rozsáhlé dílo hledajícího a avantgardního skladatele. Velkou orchestrální skicu Johannes doktor Faust dotvořili Miloš Štědroň a Miloš Ištván.

D: předehra: Lidé bděte!, 1952; komorní skladby: klavírní cyklus Měsíce, 1956; Sextet pro klavír, harfu a smyčcové kvarteto, 1959; Nonet pro strunné a bicí nástroje, 1962; Varhanní hudba na téma Gillese Binchoise, 1964; Smyčcový kvartet, 1965–68; Snění, skladba v tónovém systému Beta pro devět nástrojů; komorní opery na vlastní libreta: Odysseův návrat, 1962; Evropská turistika, 1963–64; Eufrides před branami Tymén, 1964; Faust, 1963–69 (dvě nedokončené verze); scénické hudby: Majakovskij, Mysteria – buffa, 1960; Aischylos, Oresteia, 1961; Kopecký (úprava), Komedie o Anežce, 1966; vokální skladby: Písně nového Werthera pro baryton a klavír na vlastní text, 1963; Pijácký orloj, madrigal, 1964; Due canti na latinské texty Jana Nováka pro baryton, ženský sbor, instrumentální soubor a varhany, 1966; Snídaně na hradě Šlankenvaldě, výjev ze staré loutkové komedie Matěje Kopeckého, 1966; Ó Corinno!, pro soprán, alt, tenor, bas, recitaci, kontrabas, trubku, smyčcové a dechové nástroje na báseň Theophila de Viau, 1967; literární tvorba: F. Hrabal (ed.), J. B.: Texty, 1988.

L: HS 1, s. 86; Grove 3, s. 327n.; F. Hrabal, Marginálie k J. B., in: Hudební rozhledy, 1971, č. 4, s. 169n.; V. Lébl, J. B., in: Příspěvky k dějinám české hudby 3, 1976; E. Štaudová, J. B., personální bibliografie, 1987; M. Štědroň, J. B. Skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou, 1992; J. Šťastný, J. B. a jeho Snění, 2002.

P: B. pozůstalost uložena v oddělení dějin hudby MZM v Brně.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Svatava Přibáňová