BERTRAND Ernst 1847–1904
| Ernst BERTRAND | |
 | |
| Datum narození | 4. 12. 1847 |
|---|---|
| Místo narození | asi Slezsko |
| Datum úmrtí | 7. 10. 1904 |
| Místo úmrtí | Kladno |
| Povolání | Hutník nebo metalurg |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 457. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41278 |
BERTRAND, Ernst, * 4. 12. 1847 ? (Slezsko), † 7. 10. 1904 Kladno, hutní odborník
Mládí prožil s rodiči v zámoří, kde jeho otec vlastnil cukrovar. V Hannoveru vystudoval vysokou školu polytechnickou. Po studiích praktikoval v cukrovarnictví, při železničních stavbách a potom v hutích ve vysokopecním provozu. Na tento obor se specializoval a stal se v něm všeobecně uznávaným odborníkem. 1873 pracoval ve válcovnách v severočeských Teplicích. 1886 přešel jako vrchní inženýr do kladenských železáren a v krátké době se tam stal ředitelem. S dílenským vedoucím Otto Thielem si nechali 1894 patentovat ocelářský proces Bertrand-Thiel a zavedli jej do provozu. Během tohoto procesu bylo zpracováváno surové železo s mimořádně vysokým obsahem fosforu (1–1,5 %), které kladenské vysoké pece produkovaly. Roztavené surové železo bylo zkujňováno ve dvou martinských pecích, z nichž první byla položena výše než druhá. V první peci se surové železo roztavilo a přísadou rudy a vápna se z tavby odstranil fosfor, který přešel do strusky. Tavba se vypouštěla žlábkem do druhé, níže položené pece, kde se upravilo chemické složení ocele a tavba byla dohotovena. Struska z první pece, bohatá na fosfor, se užívala jako hnojivo. Bertrand-Thielův pochod byl využíván v Německu, Francii, Anglii a USA. V současné době jej nahradily modernější hutnické pochody.
Josef Petrik
Literatura
- OSN 28, s. 104
- BL 1, s. 85n.
- NDB 1, s. 171
- ÖZBH, Beilage 1905, Nr. 1, s. 12
- Sto let kladenských železáren, 1959
- Dějiny hutnictví železa v Československu 2, 1986.
Prameny
- Archiv NTM.
Reference