BEUST Friedrich Constantin 1806–1891

	Friedrich Constantin BEUST
	;
Datum narození	13. 4. 1806
Místo narození	Drážďany (Německo)
Datum úmrtí	22. 3. 1891
Místo úmrtí	Torbole (Itálie)
Povolání	Bánský odborník nebo energetik‎; Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 462. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136362

BEUST, Friedrich Constantin, * 13. 4. 1806 Drážďany (Německo), † 22. 3. 1891 Torbole (Itálie), báňský odborník, státní úředník

Starší bratr politika Friedricha Ferdinanda B. (1809–1886). Vystudoval báňskou akademii ve Freibergu a práva na univerzitách v Göttingen a Lipsku. Působil v báňské správě Saského království, 1851–67 jako její nejvyšší představitel, vrchní báňský hejtman ve Freibergu. Po prusko-rakouské válce 1866 odešel za bratrem do Vídně, kde byl 1868–76 c. k. generálním inspektorem dolů, hutí a salin v Předlitavsku. V nové funkci uplatnil zkušenosti z vyspělého saského hornictví. 1872 provedl reorganizaci předlitavské báňské správy, české země od té doby (do 1918) spadaly pod jediné báňské hejtmanství v Praze.

Odmítal neptunistickou koncepci A. G. Wernera, byl přesvědčen o hlubokém dosahu rudních žil, což v té době mělo značný ekonomický význam. Těžba na žilných ložiskách v Sasku (např. Freiberg) i v jiných zemích (např. Březové Hory u Příbrami), dosahující do velkých hloubek, dokazovala správnost B. představ. Na tomto základě se mj. 1872 zasadil o oživení důlních prací v Kutné Hoře. Podporoval rozvoj uhelného hornictví, železniční dopravy v důlních revírech, pokusy s koksováním různých druhů uhlí z ložisek v Předlitavsku. Psal o ložisku v Kutné Hoře, Roztokách u Ústí nad Labem, o ložiskách Saska, Východních Alp, o báňské ekonomice, právu a historii. Do důchodu odešel s titulem ministerského a dvorního rady, krátce pobýval v Teplicích a u dcery ve Frýdku, poté žil v Torbole na jezeře Garda v Jižních Tyrolích. Do konce života odborně pracoval. Důrazem na význam teoretických poznatků pro rozvoj báňského průmyslu byl blízký názorům Františka Pošepného, nejvýznamnějšího českého ložiskového geologa.

Pavel Vlašímský

Dílo

Kritische Beleuchtung der Werner’schen Gangtheorie, Freiberg, 1840; Studien über Kuttenberg, in: ÖZBH, 1871, s. 265n.; Gangveredlung in grosser Tiefe, in: tamtéž, 1872, 20, s. 337n.; Die Zukunft des Metallbergbaues in Oesterreich, in: Jahrbuch der k. k. Geologischen Reichstanstalt (Wien), 1872, 22, s. 1n.; Bemerkungen über Gegenwart und Zukunft des Freiberger Bergbaues, Freiberg, 1877; Die Erzgänge von Rongstock an der Elbe, in: Jahrbuch für die Berg- und Hüttenwesen im Königreich Sächsen, 1881, s. 24n.

Literatura

Der Bergmännische Verein, Oberberghauptmann Freiherr v. B., in: Leopoldina (Halle) 27, 1891, s. 130n. (bibliografie s. 147n.)
J. Diviš, Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami, 1926, s. 155.

Reference