BIERMANN Otto August Leo 1858–1909
| Otto August Leo BIERMANN | |
| Datum narození | 5. 11. 1858 |
|---|---|
| Místo narození | Těšín |
| Datum úmrtí | 28. 4. 1909 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | Matematik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 496. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41464 |
BIERMANN, Otto August Leo, * 5. 11. 1858 Těšín, † 28. 4. 1909 Brno, matematik
Syn gymnaziálního profesora a slezského historika Gottlieba B. (1824–1901), pozdějšího ředitele pražského malostranského německého gymnázia. V Těšíně začal navštěvovat gymnázium, pokračoval v Praze na malostranském gymnáziu, kde 1876 maturoval. Do 1878 studoval na filozofické fakultě pražské univerzity. Odešel pak do Vídně a v dalších dvou letech se na univerzitě věnoval matematice, fyzice a astronomii. 1880 složil státní zkoušku, která ho opravňovala k výuce matematiky a fyziky na gymnáziích a současně obhájil disertaci, věnovanou řešení speciálních rovnic a jejich rozvoji do řad, a získal doktorát filozofie. Od října 1880 do září 1881 vykonal jednoroční dobrovolnou vojenskou službu a po ukončení získal stipendium na berlínské univerzitě, kde 1881–82 poslouchal přednášky Karla Weierstrasse. Pobyt v Berlíně zásadně ovlivnil B. další vědecký vývoj. Po návratu do Prahy předložil v říjnu 1882 habilitační práci O redukci hypereliptických integrálů na eliptické (Über die Reduction hyperelliptischer Integrale auf elliptische) a 1883, po úspěšné obhajobě, se stal soukromým docentem. 1882–83 začal vyučovat na pražském novoměstském gymnáziu, 1883–85 asistoval na fyzikálním ústavu německé univerzity. Počátkem 1888 byl krátce suplentem 1. německé reálky v Praze, 1888–89 pak působil pouze na univerzitě. Od 1889 získal pevné placené zaměstnání na gymnáziu v korutanském Klagenfurtu, kde však zůstal pouze jeden rok. Od 1890 nastoupil opět na 1. německou reálku v Praze. Během 80. let se zúčastnil řady konkursů na místo vysokoškolského profesora. 1886 na technice ve Štýrském Hradci a poprvé také na technice v Brně (získal je Emanuel Czuber), v následujícím roce na univerzitě v Černovicích v Bukovině a na německé univerzitě v Praze (získal je Georg Pick). 1891 se znovu ucházel o místo ve Štýrském Hradci. 17. 8. byl spolu s Franzem Hočevarem jmenován mimořádným profesorem na brněnské technice. 1892, po odchodu Heinricha Durège do důchodu, se neúspěšně pokoušel o řádnou profesuru na pražské německé univerzitě, ale místo získal mimořádný profesor školy G. Pick. Řádným profesorem v Brně byl jmenován 1894 a definitivu dostal 1896. V letech 1904–06 byl děkanem fakulty chemie. Profesorský sbor vídeňské univerzity uvažoval 1903 o B. profesuře matematiky, jmenování se však neuskutečnilo pro B. špatné zdraví. Jeho zdravotní stav se od poloviny 90. let neustále zhoršoval a 1907 B. definitivně přestal přednášet. V březnu 1909, dva měsíce před smrtí, požádal o předčasnou penzi. 1887 uveřejnil práci Teorie analytických funkcí, která čerpala z Weierstrassových přednášek, protože Weierstrass, ačkoliv měl vynikající přednášky se zcela novými poznatky, z nich sám nic nepublikoval. Vydávali je tedy jeho posluchači ze svých zápisků. Kniha na konci 80. let našla mezi matematiky uplatnění, avšak vyvolala u Weierstrasse nevoli. 1895 napsal B. vlastní učebnici Základy vyšší matematiky určenou pro univerzitní studenty. Poslední B. knihou byly publikované přednášky o přibližných metodách v matematice, které shrnuly výsledky B. šestileté výuky na brněnské technice. Převážná část B. odborných studií byla otištěna ve vídeňských Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften.
Pavel Šišma, Marie Makariusová
Dílo
Theorie der analytischen Functionen, Leipzig 1887; Elemente der höheren Mathematik, Leipzig 1895; Vorlesungen über mathematische Näherungsmethoden, Braunschweig 1905.
Literatura
- P. Šišma, Matematika na německé technice v Brně, in: Události na VUT v Brně 9, 1999, č. 1, s. 20n.
- týž, Matematika na německé technice v Brně, 2002, s. 106n.
- Poggendorff 4, s. 120
- 5, s. 110
- ÖBL 1, s. 84
- BL 1, s. 96
- Ostschlesische Porträts. Biographisch-bibliographisches Lexikon von Österreichisch- Ostschlesien 1, 1991, s. 72 (se soupisem díla a literatury).
Prameny
- Zemský archiv Opava, matrika narozených evangelické farnosti Těšín, ET VII, fol. 683
- Archiv města Brna
- matrika zemřelých německé evangelické církve v Brně, sv. V, s. 191.
Reference