BLANKA z Valois ?1316–1348

BLANKA z Valois
Narození	kolem 1316
Místo narození	Francie
Úmrtí	1. 8. 1348
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 540-541
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41711

BLANKA z Valois (též Markéta), * kolem 1316 Francie, † 1. 8. 1348 Praha, česká královna, první manželka českého a římského krále Karla IV.

Byla dcerou hraběte Karla z Valois, neteří francouzského krále Filipa IV. a sestrou dalšího francouzského krále Filipa VI. Již v raném věku ji předurčili za nevěstu budoucímu českému králi Václavovi (Karlovi IV.), který byl tehdy na vychování na francouzském královském dvoře v Paříži. B. život byl proto pevně spojen s jeho osudy. Přesné místo a čas B. narození nejsou známy. Podle zmínek v pramenech se soudí, že byla stejného věku jako její nastávající manžel. V době jejich symbolického sňatku 15. 5. 1323 bylo jim oběma asi sedm let. Datum svatby nebylo patrně náhodné, bylo též datem korunovace francouzské královny Marie, Václavovy tety. B. však nadále vyrůstala odděleně od svého ženicha, který byl v den sňatku i biřmován a dostal jméno Karel. Zůstal u pařížského dvora, zatímco princezna B. byla poslána zpět k rodičům. Se svým dětským manželem se setkávala asi jen při cestách s rodinou k pařížskému dvoru. Teprve 1330 nabyl jejich vztah povahy skutečného manželství a byli spolu posláni do Lucemburska. Údajně se v této době oba začali věnovat studiu němčiny, správního jazyka velké části Evropy včetně Lucemburska. Poté, co následoval 1331 Karel svého otce do Itálie, zůstala B. pravděpodobně na lucemburském dvoře. 12. 6. 1334 byla konečně slavnostně uvedena do rozestavěného královského paláce v Praze. Lze předpokládat, že manželé zůstávali po dobu odloučení alespoň v písemném kontaktu, přímé zprávy o jejich korespondenci se však nedochovaly.

Podle svědectví kronikářů udělala B. na Pražany velký dojem. Byla prý nesmírně spanilá a její šaty, šperky i zvyky přinášely na pražský dvůr francouzský vliv. Přestože B. neuměla, alespoň zpočátku, česky a hovořila nejspíš jen francouzsky a německy, dosáhla u dvora velké obliby. Do 1346 (do smrti českého krále Jana Lucemburského, Karlova otce) byla moravskou markraběnkou a manželkou dědice české koruny. Lišila se od některých vlivných přemyslovských princezen, které se snažily zasahovat do politiky (např. Anežky České či Elišky Přemyslovny). Podle tradice však byla oporou manželovi. Do veřejného dění se zapojovala pouze vzácně, např. v souvislosti s přípravou svatby Karlovy sestry Anny. 1336 po příjezdu nové české královny, druhé manželky Jana Lucemburského, Beatrice Bourbonské do Čech, jí byla B. (její vlastní sestřenice) určena jako oficiální společnice.

První léta B. pobytu v Čechách byla poznamenána spory mezi manželem a jeho otcem, Janem Lucemburským. V jejich důsledku odešel Karel 1336 z Čech a B. byla 1337 z tchánova rozhodnutí přestěhována na brněnský Špilberk. Rozpory mezi otcem a synem pokračovaly a vyústily 1337 v druhý Karlův odchod z Čech. B. se s manželem znovu shledala až na podzim 1337 v Brně. Jejich situace byla tehdy tíživá. 11. 7. 1346 byl markrabě Karel zvolen římským králem a krátce nato i korunován (26. 11. 1346). Když jeho otec padl v bitvě u Kresčaku (ve Francii), stal se Karel i českým králem. Tato skutečnost byla důležitá pro B., která se tak stala českou a mohla být i římskou královnou. Českou korunu získala spolu s manželem 2. 9. 1347. Korunovace proběhla v bazilice sv. Víta v Praze. Římské korunovace se však B. již nedočkala, poněvadž náhle zemřela. O příčinách její smrti se dosud spekuluje. Zanechala po sobě muže, který ji podle dobových zpráv velmi miloval a ctil, a dvě dcery, Markétu (* 1335), budoucí manželku krále Ludvíka Uherského, a Kateřinu (* 1342), budoucí manželku vévody Rudolfa IV. Rakouského a po jeho smrti manželku vévody Oty Bavorského. B. byla pohřbena v královské kryptě katedrály sv. Víta v Praze.

L: F. Kavka, Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002, s. 17n.; Manželky otce vlasti, in: J. Čechura – M. Hlavačka – E. Maur, Ženy a milenky českých králů, 1994, s. 66n.; F. Kavka, Karel IV. Historie života velkého vladaře, 1998, zvl. s. 72n.; F. Seibt, Karel IV. Císař v Evropě (1346–1378), 1999, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eva Doležalová

• 

  Iluminace Karla IV. a Blanky z Valois (15. století)