BOČEK Antonín 1802–1847

Antonín BOČEK
Narození	20. 5. 1802
Místo narození	Bystřice nad Pernštejnem
Úmrtí	13. 1. 1847
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Historik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 578-579
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41918

BOČEK, Antonín, * 20. 5. 1802 Bystřice nad Pernštejnem, † 13. 1. 1847 Brno, historik a archivář

Narodil se v rodině kožešnického mistra, jeho starším bratrem byl numismatik František Boček (1791–1855). Studoval na gymnáziích v Těšíně, Znojmě a Brně a na filozofii v Litomyšli a Brně. Po nedokončeném studiu práv na vídeňské univerzitě si zvolil učitelskou dráhu a 1824–26 působil jako adjunkt na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem v rodině hrabat Mitrovských na zámku Dolní Rožínka. Ovlivněn svými učiteli a přáteli, Řehořem Volným a Christianem F. d’Elvertem, se věnoval studiu moravské historie a získané poznatky publikoval: genealogii Pernštejnů ve Volného soukromém časopisu Taschenbuch für die Geschichte Mährens und Schlesiens, studii o rodu Kostků z Postupic či o pikartech v Bystřici v časopise Brünner Wochenblatt. 1828 nastoupil službu u guberniální registratury v Brně, kde dostal za úkol nově uspořádat archivy 59 zrušených moravských klášterů. Od října 1830 byl v univerzitní knihovně v Olomouci a v srpnu 1831 se stal prvním učitelem českého jazyka a literatury při tamní stavovské akademii. V Olomouci, kde získal přístup do arcibiskupského i kapitulního archivu, začal s podporou svého mecenáše, nejvyššího kancléře hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského, pracovat na moravském diplomatáři, který měl přinést co nejúplnější pramenný materiál k dějinám Moravy ve středověku. První svazek díla Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, obsahující listiny vydané v moravských záležitostech do roku 1199, vyšel 1836 a setkal se s velkým zájmem a uznáním moravských stavů. Na jejich návrh císař v dubnu 1837 udělil B. titul moravského zemského historiografa. V září 1838 stavové B. vyvázali ze služeb olomoucké akademie a rozhodli o zřízení místa stavovského zemského archiváře, v červenci 1839 byl B. jmenován, a tak vznikl i moravský zemský archiv v Brně. Hlavním úkolem B. jako stavovského archiváře bylo zmapování veškerého pramenného materiálu k moravským dějinám, a proto podnikl řadu studijních cest po moravských, českých a rakouských archivech a knihovnách. Roční cestovní zprávy a impozantní sbírka tisíců opisů a výpisů zůstávají cenným zdrojem informací, především o dnes již nedochovaných dokumentech. Někteří B. současníci poukazovali však na nesystematičnost a povrchnost jeho sběratelské činnosti, která zahrnovala i archeologické nálezy, mince a etnografický materiál. Zároveň se B. věnoval přípravě dalších svazků Codexu, stejně jako v prvním svazku však postupoval značně nekriticky a své dílo znehodnotil i vlastními falzy. Zaštítil se při tom autoritou historika J. V. Monseho, když předstíral, že staré dokumenty objevil v jeho pozůstalosti. Ve své padělatelské činnosti byl zřejmě veden snahou vyrovnat se nálezům vzácných pramenů v Čechách a uspokojit tak své mecenáše. 1839–45 publikoval II., III. a IV. svazek tohoto díla, a dovedl tak diplomatář do roku 1293; pátý svazek pro léta 1294–1306 vydal až z pozůstalosti 1850 Josef Chytil. Kromě již zmíněných prací stačil B. otisknout ještě historické studie Mähren unter dem König Rudolph I. (1838) a O vítězi nad Mongoly (1841). Po jeho smrti vyšel Přehled knížat a markrabat a jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském (1850); řada dalších drobných pojednání zůstala v rukopise. Předčasná smrt B. ukončila naději stavů na sepsání moravských dějin. Hlavní zásluha B. zůstala v realizaci myšlenky moravského diplomatáře.

L: J. Šebánek, Moderní padělky v moravském diplomatáři B. do roku 1306, in: ČMM 60, 1936, s. 27n., 455n.; Průvodce po Státním archivu v Brně 1, 1954, s. 10n.; M. Meluzín, A. B. a národní obrození na Moravě, in: VVM 11, 1956, s. 54n., 101n.; E. Schieche, František Palacký, A. B. und der mährische Separatismus, in: Bohemia-Jahrbuch des Collegium Carolinum 13, 1972, s. 211n.; H. Valášek, A. B. – několik črt ze života, in: 155 let archivnictví v českých zemích, 1995, s. 85n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 92n. (zde i další literatura), OSN 4, s. 219n.; OSND 1/1, s. 654; BL 1, s. 113n.; ÖBL 1, s. 95; MČE 1, s. 495.

P: MZA Brno, inventář B. sbírka Libuše Urbánkové a Milady Wurmové (1954).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Svobodová