BREIT Ludwig 1845–1914

Ludwig BREIT
Narození	19. 8. 1845
Místo narození	Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova
Úmrtí	23. 1. 1914
Místo úmrtí	Lučany nad Nisou
Povolání	Odborník sklářství nebo keramiky‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 165-166
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42876

BREIT, Ludwig, * 19. 8. 1845 Temný Důl (č. o. Horní Maršov) u Trutnova, † 23. 1. 1914 Lučany nad Nisou, podnikatel ve sklářském průmyslu

Syn sklářského podnikatele Augustina B. (1807–1863) a jeho ženy Heleny, nevlastní bratr Franze B. (1843–1919) a vlastní bratr Fortunata Hartwiga B. (1848–1914), kteří rovněž podnikali ve sklářství. B. se vyučil zámečníkem. 1868 založili s bratrem Fortunatem Hartwigem v Lučanech nad Nisou dílnu na výrobu jednoduchých skleněných knoflíků a 1888 další, kde produkovali zušlechtěné duté, později i surové perly. Jejich podnikání bylo úzce provázáno se žacléřskou sklárnou bratra Franze, jehož skleněné polotovary odebíraly vedle rodinných zušlechťovacích závodů také další rafinerie na Jablonecku. V poslední třetině 19. století v souvislosti s rozvojem oboru v celém regionu přistoupili oba bratři k modernizaci technického vybavení a zaváděli nové technologie. Firma si nechala patentovat řadu výrobních postupů. Modernizace, především zavádění nových a výkonnějších strojů, přinesla rozvoj výroby v oboru, ale také snížila poptávku po pracovní síle, a tak ve druhé polovině 80. let přišla o práci velká část zaměstnanců firmy. V lednu 1890 došlo k demonstraci, která byla ukončena zničením nově pořízeného strojního vybavení v lučanské továrně (tzv. lučanská pozdvižka). Zúčastnili se jí bývalí zaměstnanci i propuštění z dalších sklářských firem. 1896 zřídil Ludwig B. v Lučanech nad Nisou vlastní sklářskou huť pod názvem Ludwig Breit. 1912 založil (pod stejnou firmou) ještě sklárnu a tažírnu na rokajl s nejmodernějším dostupným technickým vybavením. Na rozvoji firmy měl velký podíl B. synovec Alfred (1875–1968), manžel jeho adoptivní dcery Hedwigy, který do podniku vstoupil 1898 jako vedoucí provozu, 1913 se stal strýcovým společníkem a po jeho smrti továrnu zdědil.

L: A. Lilie, Der politische Bezirk Gablonz, 1894, s. 417; S. Urban, Jablonecká bižuterie, 1965; BL 1, s. 141n.; K. Zenkner, Die alten Glashütten des Isergebirges, 1968, s. 152n.; K. A. Breit, Die Wiesenthaler Glashütte, Schwäbisch Gmünd 1999, s. 110n., 133n.

P: E. Müller, Geschichte der Unternehmung der Firma Josef Riedel, s. 64n.; fond Sklárny Riedel, SOA Litoměřice,

Jitka Lněničková, Petr Nový