BROULÍK František 1853–1931
| František BROULÍK | |
 | |
| Narození | 24. 4. 1853 |
|---|---|
| Místo narození | Ústí nad Orlicí |
| Úmrtí | listopad 1931 |
| Místo úmrtí | Stanisławów (nyní Ivano-Frankivs’k, Ukrajina) |
| Povolání | Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 202 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42074 |
BROULÍK, František, * 24. 4. 1853 Ústí nad Orlicí, † listopad 1931 Stanisławów (nyní Ivano-Frankivs’k, Ukrajina), zpěvák
Absolvoval gymnázium v Brně, kde byl také 1864–68 vokalistou u minoritů. S tímto chlapeckým sborem vypomáhal jako čtrnáctiletý v divadle. Po maturitě pracoval v advokátní kanceláři a věnoval se amatérskému divadlu. Rozhodl se pro profesionální pěveckou dráhu a 1875–78 získal pěvecké vzdělání ve škole Jana Ludvíka Lukese v Praze. Již 1878 vystupoval v Prozatímním divadle jako tenorista, byl angažován, ale neuspokojovaly ho poměry. Po roce odešel do Štětína a v dalších letech vystřídal krátká angažmá v několika německých divadlech (zvl. dvorní opera ve Vídni 1881, 1882–84), kde měl značné úspěchy. Dlouhodobě působil v Pešti (Magyar Királyi Operaház, 1884–96, 1900–03). V Praze několikrát pouze hostoval a opakovaná jednání o angažmá nevedla k výsledku. 1903 opustil jeviště a žil jako soukromník ve Vídni, 1930 se odstěhoval k dceři do Polska.
V Prozatímním divadle nastudoval některé z běžných rolí (Tamino, W. A. Mozart, Kouzelná flétna; Stradella, F. v. Flotow, Alessandro Stradella; Sever, V. Bellini, Norma) a vystoupil i v jedné premiéře českého díla (Hynek, T. Bradský, Jarmila, 1879). Široký repertoár si postupně doplňoval a hostoval s ním později i v Národním divadle 1882, 1883, 1885, 1898 (Manrico, G. Verdi, Troubadour; Lohengrin, R. Wagner, Lohengrin; Chapelou, A. Ch. Adam, Postilion z Lonjumeau, ad.). Začínal jako průměrný, nedokonale vyškolený zpěvák, během času se však jeho hlas rozvinul do mimořádných kvalit. Vytvářel postavy v lyrickém i hrdinném oboru a jevištní rutinou nahrazoval nedostatky v hereckém projevu. Patřil k pěveckým hvězdám (podle názoru kritiky byl po určitou dobu tenoristou vysoké evropské úrovně), nevěnoval se však soustavnému rozvíjení svých schopností, ale spíše využíval výjimečného hlasu k častému hostování.
L: Národní listy 19. 7. 1878 (debut); Der Fall Broulik, in: Neue musikalische Presse 5, 1896, č. 30, s. 6; B. Benoni, Moje vzpomínky a dojmy 1, 1917, passim.; Bartoš: PD opera, zvl. s. 143n.; HS 1, s. 138; ND a jeho předchůdci, s. 45n.; Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 78.
Jitka Ludvová