BURIAN Zdeněk 1905–1981

	Zdeněk BURIAN
Narození	11. 2. 1905
Místo narození	Kopřivnice
Úmrtí	1. 7. 1981
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 348-349
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43414

BURIAN, Zdeněk, * 11. 2. 1905 Kopřivnice, † 1. 7. 1981 Praha, malíř

Narodil se jako druhý syn v rodině stavitele Eduarda B. Výtvarný talent projevoval od raného mládí a 1919 vstoupil po doporučení M. Švabinského do všeobecné malířské školy na AVU v Praze (figurální malba ve třídě J. Obrovského) a hned během prvního semestru přestoupil do druhého ročníku. Předčasně však odtud odešel a trvale zaujat přírodou, romantikou cizích krajů a mimoevropskou etnologií věnoval se od 1921 knižní ilustraci, ve které zdařile kombinoval romantizující přístup se stále větší realistickou, až fotografickou dokonalostí; kvůli ní si ho už 1924 vybral za stálého publikačního spolupracovníka geograf St. Nikolau (graficky mu B. upravil všech 21 ročníků časopisu Širým světem). Komerčního úspěchu B. rychle dosáhl zejména ilustracemi dobrodružné literatury (D. Defoe, J. Verne, K. May, R. Kipling, J. London, T. Gredsted, A. Ransome, W. E. Johns, A. V. Frič, E. S. Vráz) pro Vilímkovo či Toužimského a Moravcovo nakladatelství. K tomuto žánru měla blízko i próza s pravěkými či raně historickými náměty, na níž od 1932 spolupracoval zejména s Eduardem Štorchem (ve vrcholném období tohoto autora, jehož spojení s B. kresbami – počínaje prvním kompletním vydáním Lovců mamutů 1937 – se stalo klasickým pro tento typ literatury). Pravěké náměty B. vytvořily jakýsi most mezi ilustrací beletristickou a vědeckou, takže již 1935 začal spolupracovat s paleontologem J. Augustou na rekonstrukcích vyhynulé fauny, v nichž zpočátku navazoval na amerického malíře Ch. R. Knighta. Právě v nich dosáhl už během 40. let dokonalosti a pak i celosvětového uznání, přičemž vedle přesnosti a technické dokonalosti zobrazení uplatnil i smysl ilustrátora pro dramatické situace (souběžně ilustroval též Augustovy populárněvědecké knihy a soubory povídek s paleontologickými či pravěkými náměty). Významným rysem B. důsledného tzv. imaginativního realismu bylo pojetí obrazu jako zachycení celého ekosystému. Jeho poradcem pro zobrazení květeny byl čelný paleobotanik F. Němejc.

Kritickým obdobím prošel B. už za války a pak během první poválečné dekády, kdy mu byl z uměleckých či politických pozic vyčítán laciný romantismus, naturalismus, řemeslná rutina, západní tematická orientace, buržoazní kosmopolitismus v námětu i výrazu apod. (Tehdy bylo zakázáno vydání více než 20 knih s B. ilustracemi.) Podobné kampaně se objevily i po 1968, jakkoli ještě 1969 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci (teprve od 1973 směl opět vystavovat), ale tehdy už byl jeho význam pro vědeckou rekonstrukci nezpochybnitelný. V 50. letech kromě paleontologie vytvářel s Augustou a s archeologem J. Filipem učební soubory a nástěnné obrazy pro školy. Po Augustově smrti (1968) spolupracoval obdobně s dalšími paleontology a zoology (Z. V. Špinar, V. Mazák, J. Beneš, B. Záruba) či antropology (J. Wolf, J. Jelínek). Vedle toho tvořil i obrazy jinak zaměřené – např. kvalitní portréty, zátiší, alegorické náměty nebo obrazové cykly: už ve 20. letech Země a lidé, později, hlavně v 60. letech, Porobení (typy přírodních národů) či protiválečný cyklus Obžalování. Sérii pravěkých námětů pro galerii v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem již nedokončil. Pohřben byl na rozptylové loučce v Praze-Zbraslavi.

Rekonstrukčních obrazů a kreseb přírody, zvířat i lidí od prvohor až po holocén, v nichž ve své době neměl ve světě konkurenci, vytvořil za pětačtyřicet let práce více než tisíc – z toho přes 400 olejomaleb. V oblasti knižní a časopisecké ilustrace je registrováno okolo 9 850 prací k téměř 500 knihám a více než 500 časopiseckým povídkám (hlavně kresby perem či tuší nebo kvaše, technicky mnohdy originální). Celkový počet B. prací se odhaduje na čtrnáct tisíc. Po odborné stránce již mnohé rekonstrukce neodpovídají dnešní úrovni poznatků, ale staly se příkladem až neobvyklého tvůrčího spojení odborníka a výtvarníka, resp. umělecké a vědecké hodnoty a utvářely představy celých generací čtenářů, školáků i odborníků u nás i v zahraničí, nemluvě o silném vlivu na další autory rekonstrukčních kreseb a ilustrací. Zejména ve starších pracích Augustových vystupují jako vědecké ilustrace k odbornému textu, od šedesátých let byly jejich různě sestavené soubory naopak spíše základem pro průvodní populárně- vědecký text. Originály B. obrazů vlastní zejména ústav Anthropos Moravského zemského muzea v Brně (vědecké rekonstrukce, etnologie), ZOO Dvůr Králové nad Labem (vědecké rekonstrukce, knižní ilustrace) nebo Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze (knižní ilustrace). Z desítek B. výstav byla dosud nejvýznamnější souborná výstava v Jízdárně Pražského hradu 2005. V devadesátých letech minulého století byla založena Společnost přátel Z. B. (1991) a Muzeum Z. B. ve Štramberku nedaleko rodné Kopřivnice (1992).

D: vědecké ilustrace či soubory v knihách J. Augusty: Zavátý život, 1941; Divy prasvěta, 1942; Lovci jeskynních medvědů, 1947; Ztracený svět, 1948; Z hlubin pravěku, 1949; Pradějiny koně, 1955; Tiere der Urzeit, 1956; Menschen der Vorzeit, 1960; Opolidé a předlidé, 1961; Flugsaurier und Urvögel, 1961; Das Buch von den Mammuten, 1962; Saurier der Urmeere, 1964; Kolosse urzeitlicher Kontinente und Meere, 1966; U pravěkých lovců, 1971. J. Beneše: Prehistoric animals and plants, London 1979. J. Kleibla: Menschen der Urzeit, Stuttgart 1975; The Hamlyn book of Early Man, 1976; Dějiny psané kamenem, 1978; Cesta za Adamem, 1978. V. Mazáka: Jak vznikl člověk, 1977; Prehistoric Man, London 1980. J. Poulíka: Z hlubin věků, 1956. Z. V. Špinara: Life before Man, London 1972; Paleontologie obratlovců, 1984. J. Wolfa: Menschen der Urzeit, Hanau 1977. B. Záruby: Svět vymřelých zvířat, 1983; Otisky času, 1997.

L: Toman D, s. 119; ČBS 1, s. 163; Slezsko 7, s. 18n.; V. Mazák, Z hlubin pravěku. Životní dílo akademického malíře Z. B. (katalog výstavy), 1973; O. Neff, Jak se kreslí dobrodružství, 1980; V. Mazák – B. Stehlíková, Z. B. Výběr z díla (katalog výstavy), 1981; V. Mazák, Vývoj života na zemi. Z díla Z. B. (katalog výstavy), 1983; týž, Z. B. – pravěk, 1983; E. Hochmannová- Burianová, Z. B., 1985; V. Prokop, Z. B. a paleontologie, 1990; E. Hochmannová- Burianová, Z. B. – pravěk a dobrodružství, 1991; Pohledy do pravěku (katalog výstavy), 1994; V. Prokop, Ilustrátor Z. B. Monografie a soupis díla, 1995; B. Záruba, Cesta do pravěku. Dávný svět v obrazech Z. B., 1995; J. Stegbauer – V. Prokop, Světy Z. B. (katalog výstavy), 1996; V. Prokop, Pravěk očima Z. B. (katalog výstavy), 2001; K. Sklenář, Bohové, hroby a učitelé, 2003, rejstřík; V. Hulpach, Století Z. B., 2004; V. Prokop, Z. B., 2005; týž, Z. B. (katalog výstavy), 2005; J. Skořepa, Malíř lovců mamutů, in: Právo (příloha Salon) 3. 4. 2005.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář, Vladimír Prokop

Neandrtálci, 1958
Mamuti, 1961