CŽJŽEK von Smidaich Johann Baptista Anton Karl 1841–1925
Johann Baptista Anton Karl CŽJŽEK von Smidaich | |
Narození | 20. 3. 1841 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 6. 2. 1925 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | Odborník sklářství nebo keramiky |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 501-502 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137701 |
CŽJŽEK von Smidaich, Johann Baptista Anton Karl, * 20. 3. 1841 Vídeň (Rakousko), † 6. 2. 1925 Vídeň (Rakousko), chemik, výrobce porcelánu
Byl synem geologa Johanna Baptisty C. (1806–1855). Původně působil (od 1857) v porcelánce v Horním Slavkově u Karlových Varů jako chemik a své vědomosti využil ke zlepšení kvality porcelánové hmoty. 1867 převzal společně s bratrancem Georgem Karlem Augustinem Haasem vedení porcelánky od dosavadního majitele Augusta Eusebia Marii Haase. Ve smlouvě z 6. 4. 1867 se oba noví vlastníci zavázali vést firmu pod názvem Haas & Cžjžek a současně vložit jako základní kapitál 5 000 zlatých vídeňské měny v hotovosti. Porcelánka v Horním Slavkově v té době patřila k největším a nejmoderněji vybaveným v Čechách a oba majitelé pokračovali v úsilí udržet vysoký standard tovární produkce. Řemeslná a výtvarná úroveň vyráběného porcelánu byla odměněna stříbrnou medailí na světové výstavě v Paříži (1867). C. se společníkem zakoupili 1871 ještě porcelánku v Dolním Chodově u Karlových Varů, kde soustředili výrobu užitkového porcelánu. V Horním Slavkově ponechali pouze výrobu technicky náročného a prvotřídního zboží. Firma měla obchody v Praze, Vídni a Pešti. Správnost výrobní strategie potvrdily i úspěchy na světové výstavě 1873 ve Vídni, kde porcelánka obdržela medaili za pokrok (Fortschritts-Medaille), další medaile a ocenění získala v Melbourne na světové výstavě 1880, na Průmyslové a zemědělské výstavě v Terstu 1882, na Mezinárodní výstavě koloniálního a exportního obchodu v Amsterdamu 1883 a na světové výstavě v Paříži 1900. V 80. letech provozovali největší porcelánku v celém rakousko-uherském mocnářství, ve Slavkově a Chodově pracovalo průměrně kolem jednoho tisíce zaměstnanců.
C. představoval typ podnikatele, který dokázal přeměnit malou továrnu ve velký průmyslový podnik, zaměřený na masovou výrobu. Za aktivity spojené s rozvojem porcelánového průmyslu byl spolu se svým společníkem oceněn císařem Františkem Josefem I. za vynikající výkony v hospodářské a sociální oblasti a 1899 byl C. povýšen do šlechtického stavu s oprávněním používat čestný titul Edler von Smidaich. Vlastnil dvory v Doubí u Karlových Varů a ve Smidarech na Královéhradecku. Kromě podnikání v porcelánovém průmyslu působil C. 1875–1918 také ve sféře bankovnictví (Vídeň), textilním průmyslu (přádelna a tkalcovna Fritsch & Co.) a spolu s dědicem firmy Ignaz Schustala provozoval vagonku ve Studénce. Od C. smrti vedli podnik syn Felix C. a vnuk Roman C. (* 1908), jehož otec Viktor C., padl 1915 ve válce.
L: E. Teirich, Die Thonwaaren-Industrie, in: Officieller Ausstellungs-Bericht, Gruppe IX, Section 2, Wien 1873, s. 93; Sprechsaal (für Keramik-, Glass- und Email-Industrie), Coburg, 1862ff, 32, 1899, s. 1502; A. Gnirs – H. Zimmermann, Porzellanfabriken in Böhmen 1791–1945, Benediktbeuern 1990; D. Hejdová – J. Mergl, Slavkovský porcelán 1792–2002, 2002, s. 152, passim; BL 1, s. 228; NDB 3, s. 462n.; Köpfe, s. 44.
P: SOA Plzeň, Fond Porcelánka Horní Slavkov, karton Haas Cžjžek, 1898–1940.
Lenka Merglová