CAMMRA Felix Emil Josef Karel 1897-?1945

Felix Emil Josef Karel CAMMRA
Narození	8. 11. 1897
Místo narození	Kutná Hora
Úmrtí	mezi 5. a 9.5.1945
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Nakladatel nebo vydavatel‎ Knihtiskař nebo typograf‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 376-377
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/65935

CAMMRA, Felix Emil Josef Karel, * 8. 11. 1897 Kutná Hora, † mezi 5. a 9. 5. 1945 Praha, spisovatel, divadelní a filmový scenárista, překladatel

Otec Felix C. (1870– 1925) pocházel z rodiny ředitele trestnice ve Lvově. V Kutné Hoře se 1893 oženil s Barborou Šolcovou, dcerou zemřelého knihkupce K. Šolce, po němž posléze převzal živnost i původní název firmy: Karel Šolc, knihtiskárna a knihkupectví v Kutné Hoře. C. studoval od 1908 na reálce v rodišti. Po maturitě 1915 se jako jedno- roční dobrovolník účastnil první světové války, po převratu jako důstojník jezdectva akcí československé armády. Pak pracoval pro svého otce. Věnoval se redigování kalendářů vydávaných rodinným nakladatelstvím (Velký zábavný rodinný kalendář 20. století, 1918–20, Československý kalendář strýček Vševěděl, 1921–23, Kratochvilný povídkář, 1921–24, Strakonický dudák, 1921, Veselá kopa, 1922, Vesna, 1923–24 aj.) a současně 1920 debutoval jako prozaik. Orientoval se na bulvární četbu, slibující již v názvu exotiku, romantické a tajemné dějové zvraty, módní okultní tematiku, magii, detektivní zápletku, sázející také na přitažlivost španělského a francouzského prostředí. Čtenáře rád mystifikoval i jinak (mylným již několikanásobným vročováním, přestože šlo o vydání první). Psal povídky i romány (Černý mág, 1920, Záhada sfingy a jiné příběhy, 1920, Jeho tajemství, 1921, Španělské ''markýzy, 1921, Ve spárech démonů, 1921, Fantómy, 1922, Primabalerína a tance upírů, 1925 a další). Zároveň jej lákal i dětský pohádkový svět, který naplňoval podobně tajuplnými příběhy o kouzelnících, mázích a princeznách (1921 vydal Sny o princeznách, Z říše víl, V kouzelném zrcadle, Čarodějovy pohádky, Čarovný květ, 1922 Moje pohádky, 1925 Krásné pohádky, 1928 O šlechetném čaroději, 1943 Svítilna z drahokamů).

Dobrodružné sklony ho vedly k dlouhodobým pobytům v Berlíně a zejména v Paříži (při té příležitosti sepsal konverzační příručku Cesta do Francie, 1920). Živil se tam jako spisovatel, novinář a organizační pracovník u filmového podnikání (pracoval i pro americké producenty). Na faře u Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze byl 24. 10. 1922 oddán s Jelizavetou Nikolskou (1904–1955), jednou z nejslavnějších primabalerín Národního divadla. Svůj údajný španělský šlechtický původ podtrhl 1924, kdy si úředně změnil jméno na Cámara. Etabloval se rovněž jako překladatel z němčiny, francouzštiny, španělštiny, angličtiny (také dobrodružné knihy pro mládež). Neodolal ani světu divadla, pokusil se o dramata (Zlatovlasý upír, 1922, V hrobce faraonově, b. d.), o operetu (Der blaue Teufel), o skeče (Zelený éter, Na Marsu, Modrý ''ďábel), stal se filmovým a divadelním podnikatelem: v Praze založil divadlo Apollo a divadlo Komedia (1927 byl jeho ředitelem). Koncem třicátých let jej uchvátil znovu svět filmu, který románově ztvárňoval (dívčí románek Filmová hvězda, 1922). Čtenářsky oblíbenými se staly jeho knihy o slavných amerických herečkách, např. o hvězdě němého filmu Pearl Whitové (Perla filmu). Od druhé poloviny třicátých let se živil především jako úspěšný filmový scenárista, v tématech těžil ze znalosti filmového prostředí (kromě cizojazyčných scénářů The Necklace of the princess of Incas, Le secret du professeur Stone to z českých byly Tvoje srdce inkognito, 1936, se S. Innemannem; Pozor, straší, 1938 s K. Lamačem; Děvče z předměstí, 1939; Nevinná, 1939; Slávko, nedej se!, 1939 s V. Wassermannem; Svátek věřitelů, 1939 s J. Machem; Okénko do nebe, 1940 s J. Machem aj.). Jedním z největších úspěchů byl film Dívka v modrém (1939), na němž spolupracoval s režisérem O. Vávrou a herci O. Novým a L. Baarovou. Ke zvláštnostem C. tvorby patřilo, že podle již hotových filmů, natočených na vlastní náměty, psal romány (Fantóm oceánu, 1926, též s titulem Královna moře; Dívka v modrém, 1942). Užíval řadu pseudonymů Cámara del Campo, Cámara de la Felix, J. Cheronval, Achil, C. del Campo, F. A. Fourier-Cámara, Felix Achill, Felix Achilles Cámara, Felix de la Cámara, a šifry FAC, RA.

Sympatizoval s nacismem, 1934 vstoupil do SA. Za španělské občanské války se přihlásil do armády generála Franka, byl však určen k vedení jeho zpravodajské a propagační služby v ČSR. Obdivný vztah k fašismu vyjádřil v knihách o španělské občanské válce, o generálu Frankovi a ve stovkách novinových článků. Za květnového povstání 1945 zmizel v pražských ulicích. Podle nedoložených zpráv byl zabit.

L: J. Slavata, F. C., in: Paní mých snů, 1942; LČL 2/2, s. 1266n.; S. Motl, Mraky nad Barrandovem, 2006, s. 48n.; L. Kašpar, Český hraný film a filmaři za protektorátu. Propaganda, kolaborace, rezistence, 2007, s. 236; Tomeš 1, s. 168.

P: Matrika narozených římskokatolického farního úřadu Kutná Hora z let 1896–1900, inv. č. 44, folio 125, číslo popisné 422; Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová