CAPRICORNUS Samuel 1628–1665

Samuel CAPRICORNUS
Narození	21. 12. 1628
Místo narození	Žerčice u Mladé Boleslavi
Úmrtí	10. 11. 1665
Místo úmrtí	Stuttgart (Německo)
Povolání	Hudební skladatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 385
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43716

CAPRICORNUS, Samuel (též BOCKHORN), * 21. 12. 1628 Žerčice u Mladé Boleslavi, † 10. 11. 1665 Stuttgart (Německo), hudební skladatel, pedagog

Pocházel z rodiny protestantského kněze exulanta, původem pravděpodobně ze Slezska. Rodina musela odejít záhy po C. narození do Horních Uher. Kolem 1640 studoval C. na latinské škole v Šoproni. Místo původně zamýšlené duchovní dráhy se rozhodl věnovat hudbě. Ve 40. letech vystřídal jako učitel několik působišť v Německu a ve Vídni. Krátce učil v Košicích a 1647–57 v Prešpurku (Bratislava), zpočátku jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera a 1651–57 na evangelickém gymnáziu a současně jako ředitel kůru evangelického kostela Nejsvětější Trojice. 1651 se oženil s Elisabethou Knoglerovou, s níž měl tři dcery a syna. Od 1657 do konce života byl činný jako kapelník a skladatel ve Stuttgartu na württemberském knížecím dvoře, tehdy zkomponoval i svá nejvýznamnější díla. Skladby, jež se dochovaly pouze v rukopisu, jsou uloženy v hudebních odděleních evropských knihoven (Berlín, Uppsala, Vídeň, Bratislava, Kroměříž). C. byl pokládán ve své době za předního skladatele jihoněmeckého okruhu, v jehož tvorbě rezonovaly vlivy tzv. rakouského císařského baroka a moderní italské hudby. Zaměřením na italskou tradici vytvořil protipól k polyfonikům spišskovýchodoslovenského okruhu (J. Šimbracký, Z. Zarewutius) a povznesl úroveň bratislavské hudební produkce druhé poloviny 17. století. Vytvořil na 112 vokálně-instrumentálních děl výrazně koncertního charakteru s použitím tehdy nejnovějších kompozičních technik. Sbírku 22 skladeb pro sóla, sbor a orchestr nebo instrumentální skupinu a varhany Opus musicum (1655) věnoval prešpurskému měšťanovi A. Segnerovi. Skladby z prešpurského období obsahuje i sbírka Jubilus Bernardi (1660) a pravděpodobně také Opus aureum missarum (1670). Jeho umění obdivovali H. Schütz, G. Carissimi, A. Kircher ad.

D: Opus musicum, Nürnberg 1655; Jubilus Bernardi, Nürnberg 1660; Opus aureum missarum, Frankfurt am Main 1670; Te Deum laudamus (gramofonová deska, příloha knihy Hudba na Slovensku v 14.–17. storočí, Bratislava 1972).

L: J. Sittard, S. C. contra Ph. Fr. Böddecker, in: Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft 3, 1901 s. 995; R. Rybarič, S. C. v Bratislave, in: Slovenská hudba 14, 1970, č. 8–9, s. 253n.; týž, Opus musicum S. C. (1655), in: Musicologica Slovaca 5, 1974, s. 7n.; týž, Z dejín viachlasnej hudby v Bratislave v 17. storočí, in: Bratislava 8–9, 1976, s. 137n.; Z. Nováček, Hudba v Bratislavě, Bratislava 1978, s. 21; A. Liptáková, S. C. a jeho kontakty s Košicami, in: Hudobný život 20, 1988, č. 7, s. 12; R. Rybarič, O hudbe v dávnej Bratislave, in: tamtéž, s. 9; Grove 5, s. 101n.; MGGG 4 (2000), s. 146 n.; Tvorcovia hudobnej Bratislavy, Bratislava 1992, s. 9; A. Čunderlík, Bratislava mesto hudby, Bratislava 1997, s. 9; NDB 3, s. 133; HS 1, s. 161n.; ESL 1, s. 300; SBS 1, s. 364; BLS 2, s. 21; LDM 1, s. 254n. (s bibliografií).

Anna Šourková