CLAM-MARTINIC Jindřich Karel Maria 1863–1932

Jindřich Karel Maria CLAM-MARTINIC
Narození	1. 1. 1863
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Úmrtí	7. 3. 1932
Místo úmrtí	Clam u Lince (Rakousko)
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 435
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44017

CLAM-MARTINIC, Jindřich Karel Maria (Heinrich Karl Maria), * 1. 1. 1863 Vídeň (Rakousko), † 7. 3. 1932 Clam u Lince (Rakousko), velkostatkář, politik, státník

Syn Richarda C. (1832–1891) a Louisy Bombellesové (1836–1921), sestry Karla Bombellese, nejvyššího hofmistra korunního prince Rudolfa. Absolvoval akademické gymnázium a práva v Praze. Po otci zdědil rozsáhlé pozemkové vlastnictví, které do 1887 patřilo C. strýci Jindřichu Jaroslavovi (např. velkostatek Smečno) a jehož správě se intenzivně věnoval. Stal se jedním z blízkých přátel Františka Ferdinanda d’Este, 1892–93 ho doprovázel na cestě kolem světa. 1894–1913 byl členem českého zemského sněmu za konzervativní velkostatek. 1895 se oženil s Annou Abensperg-Traunovou (1875–1956), manželství zůstalo bezdětné. C. adoptoval synovce Georga (1908–2003). Roku 1902 se stal nejprve doživotním, od 1907 pak dědičným členem panské sněmovny. Od 1913 byl nástupcem F. Thuna jako předseda pravice v panské sněmovně. Patřil k oponentům politiky předlitavského Stürgkhova kabinetu.

Počátek první světové války strávil C. jako důstojník rakousko-uherské armády na bojištích. Proslavil se na ruské a na italské frontě a dosáhl hodnosti plukovníka. Poté, co se Stürgkh stal 1916 obětí atentátu, vstoupil do předlitavské vlády. 31. 10. 1916 byl jmenován ministrem orby v Koerbrově kabinetu (do 13. 12. 1916). Po premiérově roztržce s panovníkem se mu otevřela cesta do čela vlády (20. 12. 1916). C. se snažil o smír mezi jednotlivými národy mocnářství a usiloval o jejich spojenectví při obnově válkou zničené monarchie.

V českém prostředí byl C. politikem velice nepopulárním. Krátce před nástupem do úřadu předlitavského ministerského předsedy se názorově rozešel se stranou českého konzervativního velkostatku. 8. 12. 1916 se s dalšími prodynasticky smýšlejícími šlechtici pokusil na schůzi jejího volebního (výkonného) výboru prosadit usnesení odsuzující neloajálnost českého národa za války. Když byl návrh odmítnut, C. na protest jeho řady opustil. Jako předseda ministerské rady se ostře stavěl proti československé zahraniční akci. Pokusil se oktrojem vyřešit jazykovou otázku v Čechách rozdělením země na správní kraje německé a české, navrhovaná reforma vyznívala ve prospěch Němců. U Čechů se návrh setkal s odporem a k jeho realizaci nedošlo. Atmosféra na nově svolané říšské radě v květnu 1917 ho zklamala. Za situace, kdy se mu nedařilo vytvořit vládní většinu a vyhlídky na reformy monarchie se ukázaly jako mizivé, se 19. 6. 1917 rozhodl rezignovat. 10. 7. 1917 byl jako nástupce V. Webenaua jmenován vojenským guvernérem Černé Hory. Funkci zastával až do konce první světové války. Po ní byl penzionován a vrátil se do Rakouska, kde dožil v ústraní.

L: F. Höflinger, Ministerpräsident H. Graf C.-M., Graz 1964; NDB 3, s. 259; KSN 2, s. 322; OSN 28, s. 168; OSND 1/2, s. 906; MSN 1, s. 822; O. Urban, Česká společnost v letech 1848–1918, 1982, s. 609n., 612, 627; Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého národa od r. 1848 až do dnešní doby 4 (1914–1918), passim; I. Šedivý, Češi, české země a Velká válka 1914–1918, 2001, rejstřík ; E. Lebensaft – Ch. Mentschl, Feudalherren – Bauern – Funktionäre, St. Pölten 2003, s. 33n. (kde bibliografie).

P: SOA Praha – fond Pozůstalost Clam-Martiniců.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Roman Vondra