CODICIL z Tulechova Petr 1533–1589

Petr CODICIL z Tulechova
Narození	22. 2. 1533
Místo narození	Sedlčany
Úmrtí	26. 10. 1589
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Matematik‎ Astronom nebo astrolog‎ Jazykovědec‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 441-442
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44063

CODICIL z Tulechova, Petr (též KODICILL, CODICILLUS, CODICILU, Petr KNÍŽEK), * 22. 2. 1533 Sedlčany, † 26. 10. 1589 Praha, pedagog, humanista, básník, astronom

Byl zván též Petr Knížka nebo Knížek (podle latinského codicillus, tj. knížka). Studoval na pražské univerzitě klasické jazyky u Matouše Collina z Chotěřiny a astronomii u Jana Zahrádky (Hortensius). 1552 získal hodnost bakaláře. 1553 učil na škole v Žatci a 1555 i přesto, že byl povolán na pražskou školu u kostela sv. Jindřicha, odešel podporován Janem Hodějovským z Hodějova na studia do Wittenbergu, kde studoval řečtinu u německého humanisty Philipa Melanchtona a u dalších mistrů. Po návratu (1558) se stal vychovatelem u pánů z Valdštejna a posléze i správcem pražské školy u sv. Jindřicha. 1561 byl jmenován mistrem svobodných umění a začal učit řečtinu, dialektiku, matematiku, astronomii a výklad antických textů. 1564/65 byl děkanem artistické fakulty, 1572/73 a 1582–89 rektorem univerzity. Jako rektor zavedl přísný přednáškový režim pro učitele univerzity, kteří od té doby museli přednášet každý týden v určený den a hodinu.

Stal se 1586 vedle funkce rektora univerzity správcem latinských městských škol v celém Českém království a vypracoval jejich nový studijní řád (Ordo studiorum docendi atque discendi litteras in scholis civitatum regni Bohemiae). Vydal i některé učebnice, např. rozšířené vydání Collinovy sbírky latinských synonym (Libellus synonymorum Latinorum, 1573), latinskou gramatiku (Grammatica Latina, 1594) a především první tištěnou učebnici logiky českého původu Praecepta Dialectices… (1590), která vycházela z Melanchtonovy knihy Erotemata dialectices (vydána 1547) a přihlížela i k dílu francouzského matematika Petra Rama (Pierre de la Ramée). Jako humanista se kromě překladů z latiny a řečtiny uplatnil i jako básník, jeho díla byla často otiskována v příležitostných reprezentativních sbornících.

Zabýval se také astronomií a vydal mezi 1572 a 1582 několik prací věnovaných zvláštním nebeským útvarům: nově z roku 1572 (kterou považoval za kometu), kometám z let 1575, 1577 a 1582. Dokonce napsal latinské básně Carmen de eclipsi lunae na zatmění Měsíce (2. 4. 1577, 15. 9. 1578, 31. 1. 1580).

Ve veřejném životě se C. podílel na vypracování tzv. České konfese – kompromisu mezi husitskou tradicí, augšpurskou konfesí a českým bratrstvím – kterou chtěla česká šlechta prosadit u císaře Maxmiliána II. Mezi 1563 a 1589 vydával české kalendáře (minuce a pranostiky). 1585 vypustil z kalendáře svátek Mistra Jana Husa (6. 7.), za což byl mnohými kritizován a načas musel odejít z Prahy. 1588 byl svátek v minucích již uveden znovu.

L: OSN 5, s. 485; Jireček 1, s. 359n.; J. Smolík, Mathematikové v Čechách od založení university Pražské do r. 1620, 1. díl, in: Živa 1864, zvl. otisk; F. Balada – K. Koutský – J. Rádl, Kalendář českých matematiků, in: Matematika ve škole 3 (1952–53); Q. Vetter, Šest století matematického a astronomického učení na univerzitě Karlově v Praze, in: Věstník KČSN, 1952; Slovník latinských spisovatelů, 1984; J. Král, České humanistické logiky (úvod), in: Šimon Galenius Sušický: Logika, 1926; E. Denis, Konec samostatnosti české 4/2, 1932, s. 482, 537, 618; RHB 1, s. 389n. (s bibliografií); HS 1, s. 170; LČL 1, s. 362 (s bibliografií); SČF, s. 269; DUK 1, rejstřík.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Folta