COMETTA Antonio ?-1602
| Antonio COMETTA | |
 | |
| Místo narození | Devoggio u Lugana? (Švýcarsko) |
|---|---|
| Úmrtí | 7. 10. 1602 |
| Místo úmrtí | Devoggio u Lugana (Švýcarsko) |
| Povolání | Představitel řemesel nebo cechů |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 449 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44094 |
COMETTA, Antonio (též COMETA, KOMETA), * ? Devoggio u Lugana? (Švýcarsko), † 7. 10. 1602 Devoggio u Lugana (Švýcarsko), kameník
Byl asi starším bratrem stavitele Domenika Benedetta C. († asi 1620). C. byl prokazatelně doložen v Čechách 1587, ale zřejmě zde pobýval již dříve, snad v okruhu B. Maggiho. Poprvé se snad oženil v Čechách, podruhé v Devoggiu, v obou případech si vzal Italku. Z prvního manželství měl syna Domenica, ze druhého se narodila dcera Antonia, která se později vdala za Paola de Carate (Caratti) z Bissone.
C. byl asi totožný s Antoniem Vlachem, pracujícím na dvou krbech pro zámek v Jindřichově Hradci. Přičítá se mu dochovaný kresebný návrh na konzolový krb z 1585, blízký zachovaným krbům na zámku. Později vyhotovil i dva krby pro letohrádek Kratochvíle u Netolic. V jindřichohradeckém zámku však nepochybně vytvářel i ostění dveří a oken, schody, dostal zaplaceno i za účast na stavbě tamních tzv. Velkých arkád (1587–91 a 1592). Pracoval také na tzv. Malé arkádě v Jindřichově Hradci (1590–92). Kamenické práce prováděl pro jindřichohradecký zámecký rondel, kde byl doložen spolu s dvojicí tovaryšů a 1594 dostal zaplaceno za 27 oken, která zbudoval. Dále vyhotovil kamenické kusy pro jezuitskou kolej v Českém Krumlově (1586–88). Připisuje se mu také jeden z krbů na zámku Hluboká (1589). Pro jeho dílo byla charakteristická častá obměna dekorativních prvků, mnohotvárnost kamenického detailu, který neopakoval takřka nikdy.
L: F. Teplý, Dějiny města Jindřichova Hradce 1/2, 1927, s. 366, 369; Toman 1, s. 130; J. Krčálová, Domenico Benedetto a A. Comettové v jižních Čechách, in: Umění 26, 1978, s. 34n.; táž, Renesanční stavby Baldassara Maggiho, 1986, s. 11, 21, 49, 53, 56n., 64, 96, 97; Saur 20, s. 442n.; Architekti, s. 115n.
Pavel Vlček